Přebor Čech, Moravy a Slezska RCEV

To se tak jednoho dne rozhodnete, že si vymyslíte kategorii. Rok odlétáte v testovacím režimu, potom rok s prozatimními pravidly a než se nadějete, stojíte na ploše letiště v Trnávce na přeboru Čech, Moravy a Slezska v kategorii RCEV, který pořádáte společně se spřáteleným klubem. Takhle by se dal shrnout prozatimní vývoj této kategorie. Ale vážně ... LMK Dinoklub a LMK Polanka se rozhodly, že společnými silami uspořádají první přebor a budou chtít najít ty nejlepší z nejlepších pro tento rok.

Objednáte letiště na dva dny, pak TOIku, pojízdné občerstvení, zařídíte centrálu, audio, počítač, obsluhu počítače, Super-rozhodčího a hromadu dalších náležitostí včetně počasí. Jediné, co nemůžeme nějak extra ovlivnit je počet soutěžících. Neříkám, že to bylo špatné. Z Moravy a Slezska se dostavili téměř všichni, bohužel z Čech jsme měli "jen" soutěžící dva (snad se nepletu doufám).

Vybralo se startovné (300 Kč) a při tomto počtu soutěžících jsme nakonec zůstali na naprosté nule. Holt jiní vědí, proč vybírají 600 Kč nebo dokonce na velkých akcích klidně i 1500 atp. Aneb každa sranda něco stojí, ale co :) 

Dvoudenka je opravdu něco jiného než jen "klasika" s tužkou a papírem na 6 hodin s kamarády. Když jsem v sobotu chvíli před desátou měl konečně čas se posadit, podíval jsem se po depu a byly tam samé altány, stoličky, karavany, hromada aut po celé ploše a spousta známých tváří. Vypadalo to, že to bude fakt dobrá akce. Létali jsme 4 skupiny a 10 základních kol bez finále, za to ale s celou jednou škrtačkou. Cílem bylo vybrat ty nejlepší z nejlepších a tak bylo třeba všechny piloty proklepnout do morku kostí. 

V sobotu jsme plánovali odlétat 6 kol a v neděli 4. Vše šlo jako po drátkách a sobota byla plná krásných výkonů. Dopoledne byla termika častá, silná, ale často velmi úzká. Odpoledne byla zase místy globální, následována klesáky jako vrata. Hned v první skupině prvního kola se stala srážka dvou modelů, a jeden z nich se šinul k zemi se zlomeným trupem. Padá do vedlejšího pole s obilím naštěstí poměrně měkce. Pilot tak dostává po rychloopravě možnost opakovat na konci kola. 

Létalo se všelijak, někteři krutě nízko, jiní zase krutě vysoko nebo daleko, ale každý měl nějakou taktiku, o tom není pochyb. Nebylo příliš prostoru pro chyby, neboť vyrobit škrtačku hned ze začátku je na nic a dalších 8 kol být naštvaný, že už nemám šanci není nic moc pocit. Zajímavé bylo, jak se na Trnavce dalo pěkně vidět, jak kdo umí číst terén, termiku a má to v oku. Ideální podmínky, rozmanitý terén (obilí, tráva, auta) a nafukovaný les... Velmi zajímavé sledovat, jak se s tím kdo popere.

Nebudeme si nic nalhávat přátelé, ve chvíli, kdy se na přihláškách objevili Malčíci (ano opět :) ) tak bylo jasné, že "zkazí" den mnoha pilotům. Nebylo snad nikoho, kdo od nich nedostal nakládačku ve skupině. Ale zase na druhou stranu, nejsou neporazitelní, ale je to sakra těžké. Celé dva dny podávali vyrovnané výkony i další piloti např. R. Barč, M. Prašivka, R. Novotný a další.

Vzhledem k počasí se v sobotu udělala malá pauza na jídlo, neboť těsně vedle letiště se prořítila bouřka pořádných rozměrů a blesky lítaly všude okolo. Naštěstí nás jen ovlažil mírný poprašek nesený větrem právě z této průtrže. Poté se ale udělalo opět pěkně a tak se pořadatelé rozhodli, odlétat v sobotu o jedno kolo více, čili kol sedm. Nikdo neprotestoval a tak se do toho šlo.

Dolétalo se, daly se k nahlédnutí výsledky po sedmi kolech se škrtačkou a šlo se posedět, klábosit, nebo na "otočku" domů. Diskuse na letišti byla zábavná, naučná a místy i plodná. V neděli ráno nás uvítalo slunce ostřejší než v sobotu a teplo + dusno jako v pekle. První start byl v 9 hodin a tak se začali sjíždět všichni soutěžící a kupodivu dojeli všichni (díky kluci). Já jsem spal na letišti a pod auto jsem si dal věci, aby mi na ně nenapršelo kdyby náhodou. Ráno tedy začnu chystat věci a přijeli kluci z Ikaru a za chvíli vyřvávají, že jim stojím na místě :) inu sednu do auta a couvnu. V tu chvíli vidím Míru Prašivku jak se drží za hlavu a řve "Ty vole máš tam křídla!" Zastavím, popojedu dopředu (přejedu si je podruhé :) ) a vylezu. Vyrobil jsem si turbulátory si říkám a sklízím obdiv všech lidí na celé ploše :) nejfotografovanější letadlo je moje .. Jsem hrdý. Divné je, že mě ani nenazlobilo, že jsem si zmasakroval letadlo. Kontroluji škody. Z vrchu zvlněnina až do lomení, ze spodu letní vzorek z pneumatiky michelin 215/50 R17 :). Prohlédnu okem zda je vše ok, a nenacházím žádné drastické polámaní nebo větší škody. Letadlo smontuji a hodím.. Buď poletí do vzduchu, nebo do koše. Letí, letí doknce rovně a dokonce lépe než původně. Jsem spokojen a jdeme na první kolo.

Ráno bylo zákeřnější a termika byla hodně divoká a úzká... byly k vidění luxusní výkony pilotů při záchranách pár metrů nad zemi a vystoupáni do oblak. Krásné a potěší to nejednoho pilota. Dost lidí po včerejších výkonec chtělo zvrátit stav výsledků a začali riskovat, nebo naopak více lítat na jistotu. Ať je to tak nebo tak, já jsem si řekl, že budu škodit. Vypínám proklatě nízko všechny 3 kola a ze všech mám tisíc. Koukám jako blázen a příjímám první objednávky na profesionální úpravy křídel. Zatím mám v nabídce pouze klasické letní zmíněných rozměrů, ale plánuji rozšiřit možnost i vzorek do deště a super slim do větru :) Narážky typu "teď to drží v zatáčce jako přibité," mne ženou k výkonům... Bohužel než se dostavily pořádné výkony ve více kolech, dostavil se konec soutěže... je to vše za náma krátce po 12 hodině.

Mimochodem k těm výškám... Tři nejnižší výšky měly stejný činitel. Není to odvaha, ale omyl.. Jak P. Malčík (26 metrů), Tak A. Krátký (34m) tak i R. Malčík (40) si klepli omylem to vypínače a vypli se tak nízko a nalétali. Luxusní. Když jde do tuhého, a člověk zabere tak to jde... musí :)

Extrémně tajně zpracováváme výsledky, vybíráme borce s nejlepším letovým časem a zároveň nejmenší výškou skrze celou soutěž, připravujeme Karlovarskou losovačku o cenu a jdeme na to.

Nástup a čekáme jak to dopadne. Divné tedy bylo, že na nástupu si všichni tři Malčici donesli letadla??

Vyhlašujeme tedy nejprve mistra nízkého letu. Stává se jim Petr Malčík, kterému stačilo během desetí kol na naletání plného času v průměru 87,88 metrů.

Jedeme od posledního a nakonec zůstávají pouze tři jména nevyslovena. Již od prvních kol se to dalo tipnout. Již před půl rokem jsme si říkali s Radimem, že to tak dopadne ... a dopadlo. 

1. Radek Malčík
2. Petr Malčík
3. Zdeněk Malčík

Zasloužený potlesk pro mistry, všechna čest. Na čtvrtého (Radim Barč) měl Zdeněk náskok stále 605 bodů a Radek Malčík za těch 10 kol ztratil pouze 55,48 bodů z 9000 (škrtačka se nepočítá). A dokonce měl náběh i na mistra nízkého letu, ale posledním jistícím kolem se o toto okradl.

Pro ostatní je tady šance v podobě losování věcných cen od sponzorů: Firmy AerobTec a Hořejší. Děkujeme.

Balíme, odjíždíme a těšíme se na další podobnou akci, tentokráte někde ve středu repuliky, ať je nás minimálně dvakrát tolik! RCEV Zdar ! :)

Výsledky zde, Fotky Malča, Polanka, Nehera, Msob, článek - LMK Polanka

• Předchozí
• Další