RCEV Branná u Staré Paky 25.6.2016

Protože v LMK Stará Paka probíhalo od pátku “sportovní soustředění” přímo na jejich letišti, a místní borci by nemuseli být po usilovném tréningu schopní se dopravit v sobotu ráno do Branné (v sázce by mohli být možná i řidičáky...), tak se to tím pádem muselo všechno přesunout k nim na letiště v Pace.

Předpovědi byly všelijaké, ale ohledně větru to klaplo víc než na stopro. I tady platilo, čím víc větru, tím více legrace!

Hned v prvním kole rozložil po nekontrolovaném sesunu Ruda Rada své Džango, a spolu s Radkem Janovským, který očesal servo výškovky, už v soutěži nepokračovali.
Vítr tak 5-6 metrů funěl šikmo na les, a termické pudy některé z nás hnaly se stoupákama do nutného rizika.

Těmto termickým pudům podlehli postupně:
Jirka Váňa – Tilii si donesl od lesa bez újmy a v soutěži dál pokračoval
Já (Radek Novotný) – Tilia se mi v rotoru za lesem propadla a dobré pronikání ve větru už nefungovalo při pronikání kmenem smrku – kvůli řachlému křídlu jsem po 4. kole nepokračoval
Milan Chalupník – v 5. kole pověsil Daidala po splachovajdě v lese na vysoký smrk, a při sklizni přerazil trup – taky nepokračoval
Pak ještě pár pilotů ve větru přistávalo tak usilovně, že se v depu vesele vteřiňákovalo a pětiminuťákovalo.

O naprosto bezkonkurenční zábavu nejvyšší úrovně se nám při takřka každém letu staral Tomáš Hrubý, který svého Škor-pyjóna honil mezi špičkama vysokých smrků, a ne a ne žádný trefit. Sám jsem s ním byl většinou na startu, a kvičel jsem zděšením, a v duchu už jsem snad stokrát vytahoval brzdy! Nakonec to celé přežil bez újmy, a nedělené křídlo zase odvážel domů v celku. No snad příště...

V totálně těžkých podmínkách zazářili místní borci a experti na krkonošský luft v pořadí:

1. Petr Semerák – místní packý extraprofesionál
2. Martin Pavlíček – superprofík z Branné
3. Michal Jirásko – vycházející STAR z LMK Stará Paka, u něhož klubové soustředění vyšponovalo jeho výkony jak medicína u Asterixe

Na ostatní místní včetně Pražáků a za-Pražáků tentokrát nic nezbylo.

Inu, soustředění místního klubu jak je vidět pomohlo, taky si to budu muset zařadit do svého kalendáře :)

Na konec ještě musím zmínit Tomášovo ne-u-vě-ři-tel-ný 120 metrový sprint pro model na opakovačku v 6. kole, něco takového jsem viděl v televizi snad jenom u Ussaina Bolta... Taky se po přistání po druhém pokusu skácel vyčerpáním k zemi jak podťatý, že to z depa až dokonce vypadalo, že ho pomocník (já) něčím praštil, a nebo si přivodil při přistání smrtelný úraz svým vlastním modelem!

Organizace byla fajn, vše klapalo jak má. Můžu ale jen vzpomínat na soutěže v jiných místních klubech , kde se do výše startovného vejdou vítězné pohárky, a třeba na Moravě i pro nás naprosto nadstandardně voda, pizza a nebo dokonce Trnávské párečky. Kdyby se tím nechal Jarda v budoucnu inspirovat, a vyměnil medailovou flašku sanitární dezinfekce třeba aj za menší lahvinku vteřiňáku, a startovné rozpustil do pohárku(ů) pro vítěze, to by pak bylo sportovní soustředěníčko! Pivo by se tak mohlo pít celý víkend z vítězných pohárů, že jo Petře a Michale!!!

Jináč díky všem zúčastněným za moc fajn soutěž, některé výkony byly až za hranicí fyziky a meteorologie dohromady. Dokonce i RCEV skeptik Tomáš Hrubý prohlašoval, že RCEV je docela legrace a na příštích soutěžích ho znovu uvidíme! A já jdu teď do dílny opravovat...

• Předchozí
• Další