Pohoda v Chomutově

V sobotu 5.8. se v Chomutově konal další závod ze série RCEV a z důvodu vzdálenosti vyrážím v pátek odpoledne ve slušném vedru směr průmyslové centrum Krušných hor. Polovina republiky míří na dovolenou na jih a druha na moto do Brna takže cesta bez problémů ubíhá. Telefonicky burcuji náčelníka Radka Novotného, aby mi otevřel závoru a hned jsem vřele přivítán.
Vybaluji stan a stavím na krádce střiženou plochu letiště a vyčkávám až přijede nezmar Ivan Krajčovič který nevynechá snad žádnou soutěž a nezabrání mu v tom ani přimotaný prst v běžící sekačce. Prostě usilovně buší na vrata štěstěny dokud si nedá říct.

Hned jak dorazí začíná ta pravá pohoda, káva, bábovka, pokecáme, lítáme a je tma.
Jako ranní ptáče vstávám v cca 5:20 h a při pohledu na obzor lovím foťák, abych na skoro jasné obloze zachytil východ slunce nad Mostem.

Poskládám letadlo a jdu trénovat, Ivan spí, nabiju baterky, Ivan spí, přijíždějí další závodníci, Ivan spí, jdeme na brífink, Ivan, ne nebojte už vstal a jde také.

Pár organizačních informací, Radek nám ukazuje jek velké se dělají termické bubliny a kterým směrem a jdeme na to.
Tady začíná avizovaná pohoda. Patřím k těm pilotům kteří jezdí na závody si odpočinout, polétat
a pokecat ne se stresovat výsledky a tak přívětivý hlas Miloše Z. který nás doprovázel s hlášením „Piloti pozor máte pouhou minutu do startu.“ a když náhodou někdo nestíhal tak mu Radek dal volno odpojením od zdroje, v poledne pauzička na jídlo a tak celkové tempo naprosto vyhovovalo ke spokojenosti.

Ve vzduchu to bylo přesně naopak, stres. Pohodových kol bylo málo. Termiky bylo celkem dost, ale v malých dávkách a kdo nevydržel kroužit v bublině po větru a chtěl přeletět i v poměrně bezpečné výšce vpřed pro další tak bohužel přistává brzo. Ti málo trpěliví by stihli i tři starty v jedné rundě, protože přistávali i podruhé brzo před osmou minutou pracovního času. Naopak ti optimističtí si prošli i pole a louky přilehlé k přistávací ploše a ti nenapravitelní i opakovaně.
Místo na bedně měli samozřejmě rezervováno místní borci kteří využili znalosti místních podmínek
a chodili si pro bubliny na správná místa a věděli jak s nimi nakládat, takže první místo Radka N. zase až takové překvapení nebylo, ale protlačení mojí maličkosti na druhé místo bylo o to překvapivější že jsem po úvodní škrtačce dokázal v pátém kole proletět tak velký stoupák, že i když jsem vypnul motor po 20 vteřinách a snažil se utéct bylo z toho parádních 205 m výšky a super nálož od
Luďka Novotného který nakonec obsadil třetí místo.

Jediný sporný okamžik který za celý den nastal byl v posledním kole s časomírou a vznikl zde spor zda je gong konce kola v 10:00 min. nebo už v 9:57 dle místních pravidel. Vše se nakonec vyřešilo dlouhou domluvou. Zúčastnění vědí a ostatní hold ať přijedou okusit zdejší pohodu příště.
Poděkování patří všem pořadatelům za super průběh a všem závodníkům za korektní souboj.

No a všem ostatním mnoho dobrých přistání přeje M. Pavlíček.

• Předchozí
• Další