Jedeme si pro Polanecké skalpy :)

Týden po vydařeném mistrovství ČR v Nové Pace se další RCEV soutěž odehrála tento víkend v Polance nad Odrou. Bohužel počasí slibovalo nízkou oblačnost, zimu, mrholení, 15 stupňů a slunce jsme neměli vidět celý den. Čím blíže jsme byli termínu akce, tím více to opravdu vypadalo na tento nepěkný scénář. Večer před akcí to bylo zcela jisté. Noc proprší, a pak bude hnusně, že by ani modeláře na letišně nevyhnal. Teda vyhnal, ale jen dvanáct. Čislo nevelké, ale hold nic nenaděláme. Já, ponaučen poslední soutěží jsem si vzal kraťasy, předraženou bagetu a KFL ORGNL z benzínky, a oba stroje (to abych měl dilema který vzít) a pro jistotu mikinu + bundu.

Dorazím na letiště, vyystoupím z auta, opět nastoupím a ihned se oblékám. Ono možná bylo +15, ale zároveň tak trošku foukalo a vítr měl teplotu tak -20, takže dohromady bylo +5 :-D sklidil jsem upřímné uznání za odvahu přijít v tomto letním outfitu na plochu a čekalo se na zahájení soutěže. Ani zimní ponožky moc nepomohly, a tak jsem vyfasoval luxusní montérky.

Asi si je koupím i do práce (IT). Kdybych se pokydal jídlem, jen to utřu do nohavic, jak praktické. No a protože se nás nakonec sešlo jen 12 a létalo se na 2 skupiny po 6ti, tak se dalo očekávat, že se určitě zahřeju kmitáním mezi startovními body. Kdo totiž neletěl ten měřil a naopak. 

Naštěstí byl připraven nouzoví časoměřič, pro případ naprosté beznaděje :) Na ploše stál celou soutěž... Odehrál se klasický násed, 7 kol, 1 škrtačka, a jedeme bomby. Počasí fakt nic moc, sice mohlo být horší, ale už né o moc. 

No a protože posledně nás všechny zostudila Polanka, konkrétně Radim a Petr Slezák, bylo třeba jim to vrátit i s úroky, a odnést si jejich skalpy ža každou cenu. Dokonce na tento ceremoniál dorazily i posily z Hořic a to Petr Dušek a Janovský Radek. Já měl dokonale rozleženou taktiku v hlavě. Protože nemám rád tento typ soutěží (roumněj, bez termiky ale za to ve větru) tak jsem ráno moudře vyměnil dvojčlánek za trojčlánek, nastavil výchylky na motoru na 60% a šlo se na věc. Budeme létat daleko a vysoko, a kdo trefí 200 vyhraje. Povětšinou se své předem vymyšlené strategie držím jedno, max dvě kola, a pak už je to jedno, neboť jsem vyškrtaný :-D haha.

Mmj. smůlu měl bohužel na řízení jiného modelu Pavelka Jiří, který zrušil svého Daidala hned v prvním kole. Snad se podaří opravit, a brzy se uvidíme na ploše! 

Tentokráte to bylo jasné ... Létej vysoko, ideálně 200 metrů, odstůj to tam (A né abys kroužil debile) a udělej tisíc a to zopakuj 7x. Škrtat tisícku bylo také v plánu. Letime první kolo, rup 207, nevadí, krásná 860tka. Druhé kolo, rup 211, krásná 850. Měl jsem vyrovnané výsledky, ikdyž byly na prd. Přemýšlel jsem, že bych ubral motoru, ale byl jsem skálopevně přesvedčen, že se tato strategie dnes musí vyplatit. No, nebudu to napínat, po šestém kole jsem zjistil, že mi na třetí místo chybí asi 700 bodů. Udělat 1700 z jednoho kola se prý jeví jako nereálné, a tak jsem tedy od strategie upustil, a vrátil se ke svému oblíbenému módu létání, a to na šílence. Otáčím po větru, dolů do rokle smrti, která co schvátí, již nikdy nenavrátí. Pokrosím stromy, jejichž dotyk je smrtelný jako sledování pořadu "Vědmy radí" ve 3 ráno na TV Barrandov, a za nimi je kukuřice tak vysoká, že tam již při pokusu o její posečení místní zemědelci nenávratně zratili 4 kombajny i s posádkou. Pár otoček a už se tetelím nad strome a šroubujeme co to dá až do 10 minuty. Ole vole ! 76 metrů. Když už máme celou soutěž na prd, alespoň si zalétáme :)

Tady ale řádky samochvály končí, a je třeba se zase vrátit k tomu skalpování. Radimův skalp mám teď, společně s Petrem Duškem, na krbové římse, ale ten Petr Slezák... ten Petr. Ten kluk je šikovnej až je ho v Polance škoda :-) (Zdravíme Radima, trenéra nejmocnejšího týmu od Hluboček na severo-východ)

Petr vyrovnanými výsledky Perfektně dokazuje, že má původní strategie funguje, jen je třeba dopilovat motorový let. Zasloužené první místo. Druhý skončil Přespolní Janovský Radek, který skvěle létat co jsem měl možnost sledovat. Třetí dopadl náš evergreenovský kapitán z Vratimovské frakce, BOB, neboli Martin Vohralík.

Velké díky za soutěž, ikdyž jen pro těch pár, pro to opravdové jádro, srdcaře jak si říkáme :)

A jinak mám prý nového NM. Nevíte co to znaména ? To je Neúspěchový Manager. Je to Radim, a jeho rad si vážím. Říkal, že ještě 3-4 závody s podobnýmy výsledky, a již si na neúspěch zvyknu a nebude mi to vadit. Dám tedy na jeho rady, přece jen je to můj manager, a uvidíme co přinesou následující soutěže.

Čest všem, jež klepali kosu, lítali jako draci, přistávali, zapisovali, měřili, a hlavně se bavili.

Výsledky zde

• Předchozí
• Další