RCEE - Autonomy

Petr sice už návrh pravidel RCEE (Autonomy) oznámil v jiném vlákně (<!-- l --><a class="postlink-local" href=" stoupak.cz/portal/forum/viewtopic.php?f=8&p=3623#p3623 ">viewtopic.php?f=8&p=3623#p3623), já si ale myslím, že si Autonomy zaslouží své vlastní.

Po dohodě, zkoumání a výpočtech jsme se dohodli, že lepší než:
- měření příkonu a výpočtu doby chodu motoru (což jsme dělali 2 roky u nás);
- měření dobité kapacity po soutěži (což dělají v Itálii),
bude omezit hmotnost baterie.

Pro začátek jsme rozhodli, že hmotnost Lipol baterie smí být nejvýše 1/10 hmotnosti modelu bez baterie (týká se pohonné, přijímačovky jsou považovány za součást modelu).

Podkladem pro toto rozhodnutí bylo zkoumání závislosti hmotnosti lipolek na jejich kapacitě, které ukázalo, že tato závislost je v podstatě lineární a maximální rozptyl mezi různými bateriemi (alespoň v nominální kapacitě) je minimálně srovnatelný s možným rozptylem hodnot měření podle výše zmíněných metod.

Výhodou vážení modelu a baterky je podle našeho názoru jednoduchost - baterka 100 g, model bez ní 1000 g = jednoduché i bez kalkulačky.

(Pozn.: pro tuto sezónu je možné použít i omezení dobou chodu motoru vypočtenou z příkonu)

Soutěž i nadále spočívá v nalétání co možná nejvíce šestiminutových letů v rámci soutěžního okna a samozřejmě bez dobíjení pohonné baterie.

Další "změnou" je návrh rozdělit modely do dvou tříd podle rozpětí - do 2500 mm a větší.

H.

Tak jsem hned bezel zvazit baterku a bohuzel ma 9g nadvahu. Takze letos budu litat jeste podle "stareho" prepoctu na cas a na pristi rok budu muset Etalona zatizit prijimacovkama. (nebo koupit novou baterku??)

Jan Kubica napsal: Petr sice už návrh pravidel RCEE (Autonomy) oznámil v jiném vlákně, já si ale myslím, že si Autonomy zaslouží své vlastní.

Naprostý souhlas, ale založení tohoto vlákna jsem pochopitelně nechával na otci zakladateli...

Pro Tomáše, 90g rozdílu je přesně přijímačovka 4xNiMh1300, nebo můžeš dát lehčí, když ušetříš nějaký gram na kabelech, jak radí Aleš

On je tam jeste jeden problem - kam ty prijimacovky dat (Honza jista zna z Castora)... Navic v mem pripade uz je to v elektroinstalaci trosku pripraveny na 2sLipol prijimacovku (mam tam lin.BEC 5A)... Akorat bych to musel cely nejak uvnitr prerovnat a na to jsem momentalne linej. Takze asi zatim vyuziju moznost litat podle lonskejch tech.podminek a pak se uvidi.

Honzo, nechci ti do všeho rejpat, ale uvědomuješ si, jak velké procento hmotnosti u menších LiPOL (třeba pro 500g letadlo) dělají kabely a konektory? Navíc nemáš tak úplně pravdu ani s tou linearitou - třeba Rhino 1050 40C (hodně rozšířené v RCEK) váží 75g, ale třeba Zippy 20C s jen nepatrně menší kapacitou 1000mAh váží jen 55g - to už je hodně cítit.

Jinak obecně proč ne, přijde mi to přijatelnější než některé jiné návrhy a umím si představit, že by mě to zlákalo k účasti, myslím si ale, že v praxi to nebude až tak snadné a "lineární", jak píšeš. Naopak bych si docela vsadil, že pokud se kategorie víc rozjede a začně být reálná konkurence, tak nutně vypuknou "závody" v hledání co nejlehčích baterek, navíc "vylepšené" o strhávání všech krytů a maximální krácení kabelů a niniaturizaci konektorů.

Tomáši, já jsme rád, že "rejpeš", většinou to má hlavu a patu (když mi tedy odpustíš to samé )

Souhlasím, baterka = elektrolyt + elektrody + obal, konektory, atd. Když nebude nárok na velký odběr, lze zmenšit elektrody a zvětšit elektrolyt. Nicméně hmotnost elektrolytu snad úměrná kapacitě je, ne?

V Itálie se ten náš návrh s moc velkým nadšením nesetkal, tak jsem je naopak upozornil, že jejich způsob měření dobité kapacity (po závodě) je proti pravidlům FAI. Líbilo by se měření proudu, protože jde udělat rychle kdykoliv a komukoliv. Problém je hlídání doby chodu motoru (teď si ještě věříme), ale Eugenio Pagliano přišel s nápadem na krabičku, která bude hlídat čas chodu motoru. Mělo by to být jednodušší než měření proudu, stačí sledovat čas, po který jsou pulzy delší než nastavená mez. Uvidíme.

Mně se nápad s hmotností baterky líbí, protože je jednoduchý. Optimální asi není, ale ve srovnání s možnými odchylkami v měření (kapacit, proudů, příkonů) je "přijatelný".

Ještě bych uvedl, že ve Španělsku létají F5J National, kde je baterka omezena na 50g a musí na ni naletět 7 letů po 6 minutách (řekl bych brnkačka, ale myslím, že jen na jedno stoupání, tak to bude asi horší než v Autonomy).

Napiš si do kalendáře 29.5. Hořice
H.

Já něco doplním. Ty argumenty jsou OK, ale má to samozřejmě několik ALE.
Malý model, kde by se používaly uváděné baterie asi nebude pro autonomy typický a už vůbec ne ideální.
Skutečná kapacita a hmotnost baterií se velmi často liší od katalogové. Asi shodou náhod vlastním obě uváděné baterie, moje váha ukazuje 71 a 58 gramů, takže rozdíl už se trochu snižuje. Zpracoval jsem porovnávací tabulku 24 náhodně vybraných 2čl. bateriií 20-45C, 1050-4000mah a výsledná hodnota "měrné kapacity" vychází od 14,8 mAh/g do 18,9 mAh/g (ta nejnižší hodnota je právě zmiňovaná Rhino 1050 40C).
Obecně v tomto porovnání vycházejí papírově lépe baterie s nižšími C, ale v praxi to nemusí být taková výhoda, protože ty tvrdší a těžší zase budou lépe a déle držet napětí. Určitě máš pravdu, že se budou hledat optimální baterie, ale to je právě to ladění pohonu, které nám přeci tak vyhovuje.
Odlehčování baterek - to je samozřejmě otázka, ale i strháním všech obalů a zkrácením kabelů získám výhodu několika procent hmotnosti. Špatnou pilotáží a volbou okamžiku startu ovlivním výsledek o desítky až stovky procent. Já jsem v Itálii letěl nejlepší start na 14 a nejhorší na 58 sekund motoru...

[attachment=0:vofsfqjz]<!-- ia0 -->Baterie_LiPo_kapacita_hmotnost.pdf<!-- ia0 -->[/attachment:vofsfqjz]

Petře, já bych řekl. že třeba Scorpion by na Autonomy vůbec nebyl marný - cca 600g při 232cm rozpětí...

K těm hmotnostem - ono je to zas problém spíš u těch lehčích letadel. Dejme tomu optimalizací kabelů a výběrem baterky ušetříš u 1000mAh 15g - to je 150g hmotnosti modelu a ve zmíněném Scorpionu je to naprosto zásadní rozdíl. Naproti tomu u větší baterky bude úspora daná kabely a futrály v podstatě stejná, tedy procentuálně menší a asi se to celkově s větším modelem líp sladí.

Jinak mě na Autonomy víc vrtá hlavou něco jiného - jsem docela zvědavý, jaká bude životnost baterek. Ono totiž to hluboké vybíjení "na doraz" je pro LiPOL to nejhorší, co může být - bez velké nadsázky se dá říct, že styl použití baterky "ve svářečce", kdy jdu až někam k 100C proudu, ale vybiju méně než 10% kapacity snášejí lépe než pouhých 5C, ale až do nuly... Podle mě je tohle největší riziko pro tuto kategorii - dosud se to v ČR při létání na na čas neprojevilo, ale podle nových pravidel to může být "zajímavé".

Proti optimalizaci pohonu a výběru nejvhodnější baterky nemám vůbec námitek, o tom původně tahle kategorie, dle Italských pánů zakladatelů, měla být.

Pokud jde o "ničení baterií". Když to srovnám s těmi svářečkami - jak jsem zaznamenal na nějaké diskuzi, borci mají jednu ostrou baterii na jednu soutěž, při 100C bych tomu docela věřil.
V Autonomy i kdybych trénoval 2x týdně, tak baterka bude mít 100 cyklů za rok, "úplně" ji vybiju jen na soutěži, předpokládám tak 5-10x a i při tom vybití regulátor vypíná (já mám nastaveno) 2,9 V na článek, kyž baterii změřím po přistání, tak má přibližně 6,3 V. Myslím že tenhle režim je rozhodně šetrnější než svařování. Navíc při běžném nastavení pohonů pro Autonomy se proud pohybuje na úrovni max. 10C.