EOS II

Ze seriózních postřehů bych ještě dodal, že se pro lehouše jeví opravdu hodně dobře nejmenší pohonná jednotka Reisenauer - www.reisenauer.de/artikeldetails.php5?aid=2179 .
Ve spojení s vrtulkou 9x7 si to malým tříčlánkem kolem 500mAh vyloženě rozumí, proud naplno (už s trochu použitou sadou) byl naměřen cca 25A a úplně to stačí na svižné stoupání, takto malý proud přitom snášejí i malé sady velmi slušně. Výkonově by samozřejmě stačil i AXI 2212, ale u převodovkové jednotky je jednak účinnost přeci jen vyšší a navíc se snáze montuje díky průměru jen necelých 25mm v nejtlustším místě a převodovka má jen 22mm, přední část je tedy ještě štíhlejší...

Zdravím.

Pěkná práce na těch rámečcích. I to odlehčení je působivé, ale ví někdo jaké je optimální plošné zatížení k zvolenému profilu křídla?. Pokud ne, tak snižování váhy, nemusí být vždy účelné. JIVE.
.

F5J se létá už třetím rokem a za tu dobu se ukázalo pár věcí. První bod je, že odlehčení je vesměs bez problémů z hlediska aerodynamiky, před třemi roky výrobci opakovali mantru, jak to či ono letadlo pod 2kg nelétá, ale když byli dotlačeni k odlehčení, tak to vesměs fungovalo. A když se začalo dále vylepšovat, třeba štíhlejšími profily na ocasních plochách, tak k všeobecnému překvapení najednou lehké modely měly někdy pronikavost dokonce lepší než staré verze.
Druhý důležitý bod je to, že se modely neodlehčují ani tak kvůli vyšší absolutní výkonnosti v kluzu, jde spíš o schopnost točení na malém poloměru kvůli bublinám u země.

Proti odlehčování mluví něco trochu jiného, totiž letové vlastnosti. Ty opravdu extrémně ultralehké modely jsou totiž vesměs pěkné potvory, se kterými se pilot musí víc prát a pokud nastanou podmínky, kdy je termika poměrně silná, ale rozbitá, tak je někdy dost složité se ve stoupáku udržet (vyhazuje to), v takové situaci může být poněkud těžší model ve výhodě.
Zkrátka a dobře volba mezi modely je spíš o charakteru létání, nedá se říct, že by se projevovaly nějaké jevy toho typu, že by lehčí model už byl méně výkonný. V reálu už je v ČR ověřena i "nejextrémnější" Maxa, která má zatížení na hranici FAI limitu (cca 12,2g/dm2) a nezdá se, že by měla nějaký problém.

Mimochodem zde debatovaný EOS2 má s nejmenšími baterkami zatížení 13,7g/dm2

Zdravím.

Měl jsem na mysli - ve vztahu k RE. JIVE.

To je ale to, na co narážím - kdekdo o horšení Re teoretizuje, ale skutečně se nezdá, že by s ultralight verzemi byly reálné problémy.

Reynoldsovo cislo je neco jako pani Colombova.
URCITE te neni zadny koeficient umernosti, tj, cim vetsi ti lepsi. Klidne to muze byt naopak.
Neni to ani zadne cislo, ktere by se dalo dosadit do nejakeho vzorecku.
Je to priblizene vyjadreni pomeru setrvacnych a vazkostnich sil.
Ale to je definice, ktera tady nikomu nepomuze.
Takze spis radim - nezabyvat se s tim

Taky není od věci dodat, že vlastně všechny současné F5J mají profily pro nižší Re určené a ještě vesměs ztenčované a jinak modifikované, aby se to prohloubilo. Třeba EOS2 má modifikaci SD7037, který se původně používal na hloubkách někde kolem 200-230mm a byl na to určený. Tady sice kleslo zatížení, ale rychlost ani moc ne a hloubka u kořene je 255mm - to zas tak velký hardcore není a odhaduji, že Re bude v podstatě stejné, jako u "tradičních" modelů s tímto profilem.

Zdravím.

Tak to by mě zajímalo, jak se ty modifikace provádějí a jak se vyhodnocují? JIVE.

Vše se děje na programu Profili 2. Myslím si, že na naše modelářské potřeby dostatečně sofistikovaný program (ta placená verze).

Zdravím.

Pod jakým označením? JIVE.