GPS triangle sport class - 2. Bastion CUP Jaroměř

V pátek 28. 6. končil školní rok, v prodejnách LIDL se za pěkné vysvědčení rozdávala žákům zmrzlina zdarma a na silnicích začaly prvé prázdninové zácpy. Mnohem zajímavěji to však vypadalo na letišti v Jaroměři, kde si dali víkendové dostaveníčko vyznavači kategorie GPS triangle sport class. Pro ty, kteří se s touto kategorií teprve seznamují, nejprve krátké objasnění. Hlavním úkolem pilota v této soutěži je udělat ve vymezeném čase 30 minut s termickým elektrovětroněm co nejvíce obletů virtuálního rovnoramenného trojúhelníka. Jeho obvod má délku 1,69 km a jeho vrcholy jsou vymezeny GPS souřadnicemi. Model každého pilota je kromě standardní RC soupravy vybaven zařízením, které v reálném čase zaznamenává polohu, výšku a rychlost modelu. Tyto údaje přenáší na tablet, kde je má v průběhu letu k dispozici pilot a jeho pomocník. Významná role pilotova pomocníka začíná hned při startu, kdy bez nežádoucí penalizace nesmí model k obletům trojúhelníka vyrazit z výšky větší jak 400 m a rychleji jak 120 km/h. I když má pilot základní akustickou signalizaci průletů kolem otočných bodů k dispozici ve sluchátkách, je pomocníkův přínos pro dodržení optimální letové linie nezpochybnitelný a informace o tom, kde ostatní piloti ve skupině našli termiku, neocenitelná…

Organizátorem Bastion CUPU byl, stejně jako loňský rok, SkyTouch team – Jarda Hlávko a Pavel Svoboda. Od loňska svému modelu SkyTouch pro „alpské létání“ (pro zájemce viz. www.solarwings.cz) prodloužili trup, „T ocas“ nahradili motýlem, zvětšili rozpětí a přepracovali křídlo… Vznikl tak zcela nový model, „plnokrevník“ kategorie GPS triangle sport class, pro nějž byla tato soutěž prvým „bojovým“ nasazením. Pohled do výsledků ukazuje, že se na soutěžním nebi vedle stálice Pike Paradigm od Samba model, zrodila nová hvězda. Modely kategorie GPS triangle sport class jsou limitovány rozpětím 5 m a maximální letovou hmotností 7 kg. Z principu soutěžní úlohy plyne, že modely jsou na maximální hmotnost dovažovány standardně a běžným řešením je například i přímé zalaminování balastu do konstrukce středů křídla, nebo do jádra spojky.

Na soutěž dorazila kromě českých modelářů (P. Svoboda, J. Vostřel, P. Hofer a P. Janků) především parta německých vyznavačů GPS trianglu, ve které bohužel chyběl i původně přihlášený duchovní otec této kategorie P. Kolb. Vzhledem k téměř komorně přátelské atmosféře mezi účastníky byla vlastní soutěž v sobotu 29. 6. zahájena pouze jednoduchým brífinkem, na kterém byli piloti rozděleni pro každé letové kolo do dvou skupin, jednotlivým soutěžícím byly přiděleny „Albatross kanály“ (komunikační frekvence GPS a telemetrie), byla provedena kontrola individuálních pojištění pro tento typ soutěže, zvolena jury (J. Vostřel, T, Feis a T. Leitgeb) a z důvodů letových parametrů letiště byla omezena maximální výška letu na 650 m. Drobný zádrhel s obslužným software www.rcmodelspot.com pomohl vyřešit Timo Feis po telefonické spolupráci s P. Kolbem a do vzduchu mohly odstartovat modely prvého kola (v názvosloví GPS trianglu „heat“). Pravidla soutěže jsou výrazně zaměřena na bezpečnost, takže je například pevně určen směr kroužení v termice pro jednotlivé skupiny heatu a pro přistání je vyhrazen velký obdélníkový koridor. Bohužel se ho hned dvěma soutěžícím v prvém letu podařilo přeletět a nezískali tak ke svému letovému hodnocení takřka povinný bodový bonus za přistání. O tom, že průběh letu dokáže ovlivnit i programové vybavení se přesvědčil Petr Janků. Jeho letová a pozemní jednotka systému Albatross neměla stejnou verzi firmware. I když pak správným postupem nastavil určený kanál pro přenos telemetrických informací, vysílání jeho modelu interferovalo s ostatními modely ve skupině. Po celou sobotu panovalo úporné vedro, na obloze bylo pouze pár mraků a foukal jen lehký variabilní vítr. I vzhledem k tomu, že převažující směr, byť mírného větru, byl přesně kolmo na přistávací dráhu, byla po poradě jury podélná hranice přistávacího koridoru zrušena. Počasí umožňovalo ve větších výškách nalézt dostatek termiky, takže většina pilotů vydržela se svými modely ve vzduchu po celou dobu třicetiminutového pracovního času, během kterého se jim podařilo oblétnout vytýčený trojúhelník i více jak 10krát! Společná přistání po ukončení pracovního času pak připomínala provoz na letadlové lodi – vyčkávání na okruhu na pořadí na přistání, přistání a rychlé odnesení modelu z koridoru, když jeho práh právě přelétal další model…

V odpoledních hodinách proběhla kontrola dodržení maximální hmotnosti modelů. Použita byla známá váha, pro určování polohy těžiště modelů větroňů, kterou si pomocí 3D tiskárny, Arduina a tenzometrických senzorů postavilo již mnoho modelářů. Rozdíly mezi asi nejčastěji používanou variantou „standardu“ F5J a variantou pro GPS triangl jsou v konzolách na které se umisťuje křídlo (výrazně širší profil pro trup) a použitých tenzometrech (použity jsou senzory pro kuchyňské váhy s nosností 10 kg). Kontrolní měření ukázala, že běžná letová hmotnost modelů se pohybovala kolem 6900 g. Kontrola však nedopadla dobře pro Floriana Griese. Jeho model bohužel maximální hmotnost překročil o ¼ kg. Následovala penalizace, po které si Florian pečlivě převážil balastní závaží do svého modelu a vybral kombinaci, která mu umožnila s modelem pokračovat v rámci regulí soutěže.

Protože se do sobotního večera podařilo odlétat 5 heatů, pokračovala soutěž v neděli ráno speciálním rychlostním kolem. Do této úlohy startovali piloti v obráceném pořadí aktuální klasifikace. Modely při ní oblétají trojúhelník pouze jedenkrát. Vše je však podřízeno podmínce obletět jej co nejrychleji. Zážitek z této disciplíny lze nejlépe popsat letem vítěze – Ralph Losemann proletěl trojúhelník o obvodu přibližně 1,7 km průměrnou rychlostí 169,5 km/hod! Další nedělní program soutěže byl výrazně ovlivněn předpovědí počasí, která po 12.00 hod. počítala s příchodem fronty s přívalovým deštěm a silným větrem. Při pohledu na obzor byla domluva jury naprosto jasná – po rychlostní úloze odletět ještě jeden heat a po sedmi kompletních kolech soutěž ukončit. Hrdinou skupiny A posledního heatu se stal Pavel Svoboda, který zúročil své dlouholeté zkušenosti z kategorie F5J. Zatímco ostatní piloti se v slábnoucích termických podmínkách snažili ze startovní výšky pouze naklouzat s co nejmenší ztrátou co nejvíce obletů, Pavel nad prvým otočným bodem trochu odbočil, nalezl termiku, ve které získal potřebnou výhodu a suverénně s 8 oblety vyhrál. Skupina B přinesla na soutěžích GPS triangle také jedinečný zážitek (z telefonátu s P. Kolbem vyznívalo, že se jednalo o premiérový případ). I když jsou pravidla v maximální míře podřízena bezpečnosti a v případě kroužení ve stejné termice si piloti hlásí navzájem výšku letu, aby nedošlo ke srážce modelů, modely Floriana Griese a Ralpha Loesemanna se srazily. Zatímco prvý z pilotů let pouze s výrazným „zásekem“ na náběžné hraně ucha dokončil, druhému modelu praskla spojka ucha, které odletělo… Ralph však i s „asymetrickým modelem“ dokázal bezpečně přistát do polí blízko letiště a model více nepoškodit.

Ještě před příchodem šedivé opony deště do prostoru letiště proběhlo rychlé vyhodnocení všech letů a určení nejúspěšnějších pilotů. Vítězem 2. Bastion cupu GPS triangle sport class se stal po celou dobu výborně létající Randolph Brömer, který celkem vyhrál 3 heaty. Druhé místo obsadil Raplh Loesemann, který sice za poslední let zapsal 0 (kterou však škrtal), ale dva další heaty vyhrál. Na třetím místě se umístil firemní pilot Samba model Jarda Vostřel! Na šestou příčku, díky vyhranému poslednímu heatu, vystoupal pilot z pořádajícího SkyTouch teamu Pavel Svoboda!

Jestliže vás již přestaly desetiminutové lety ze startovní výšky 20 metrů s „ploužícím se“ modelem o hmotnosti 1 kg naplňovat, navštivte webové stránky www.rcmodelspot.com, podívejte se do kalendáře na vhodný termín a lokaci jedné z nastávajících soutěží, a udělejte si výlet například do blízkého Německa. I pouze divácký zážitek stojí za to!

Za tým pořadatelů Václav Jeništa

Video zde: https://www.youtube.com/watch?v=uFL5OVGjdUk

• Další