RCEK Nová Paka 28.4.2012

Telegrafický článek o soutěži v Nové Pace, konané dne 28.4.2012

Řekl bych, že známý hurikán Lenny ve srovnání s novopackým hurikánem Brutem je jen opravdu jarní vánek. Možná by Aleš mohl přidat k výsledovce kolonku s názvem TOTAL ŠROT, jelikož po včerejšku by tam zůstalo na letišti minimálně 8 křížků. Když jsme odjížděli, tak šli ještě chlapi lovit do lesa na stromy poslední trosky. Jinak soutež to byla bombastická, adrenalinová a pro řadu (minimalně osm...) pilotů i inspirujicí ke stavbě nových modelů, že, Jirko a Jirko...? Nutno, ale dodat, že vítr sám snad neměl prsty ani v jediném zničeném modelu... Bylo několik srážek za letu – Tomáš Hrubý vyžral dvě, ale obě byly u něj bez škrábnutí (ovšem cenou byl jeden totálně zabitý let a úbytek bodů u druhého) a s celkem drobnými škodami u "protistrany." Pak, ale taky byla jedna "totální" J. Váni s nějakým dalším modelem. No a zbytek byly klasické pády, kdy někdo řídil cizí model. Možná, že dost lidí prostě není zvyklých na situaci, kdy létá 10-13 letadel najednou... Předpověď slibovala 3-7 m/s a bylo asi tak 7 I 8metrů. Naštěstí směr V, JV, je pro polohu brdského letiště asi ten nejpříznivější.

Vzhledem k počtu přihlášených bylo vytyčeno 13 přistávacích bodů. Na ranní prezenci se přihlásilo 35 pilotů, Honza Micka však vzápětí zjistil, že má vysílač v Praze a vracet se mu pro něj již nechtělo. Létalo se na 3 rundy v 5 základních kolech a 2 finále s 13 postupovými místy. První kolo odstartoval, s malým zpožděním v 9:20, náš zkušený startér Milan Čapek, počítač tradičně obsluhoval ing. Pavel Křížek. Ozvučení bylo výborné. Synovec Vládi přivezl bedny a zesilovač 2 x 1000 W, takže bylo pěkně slyšet i přes ladění motoru pilotem ultralightu Mišpule. Po celou soutěž, k plné spokojenosti, fungovala kantýna s občerstvením v režii paní Jiráskové. Díky. Ráno to začalo ještě před zahájením soutěže křestem jednoho úplně nového Daidala.

Jirka Veselovský ho pro první zálet předal Matrinovi Horákovi, a po jeho konstatování, že to letí dobře, si ho za letu přebíral zpět. Když si ale navlékal svůj vysílač zpátky na krk, tak si vybral na obloze jiného Daidala, no a ten jeho zahučel neřízen do země. Byl totálně zničen. Něco podobného potkalo i Petra Duška v prvním soutěžním kole. Ten si také po nastoupání do stratosféry vybral cizí model, se kterým úspěšně letěl, ale ten jeho skončil na šrot v lese. Aby toho nebylo málo, došlo i ke srážce za letu Jirky Váni a Ondry Vinkláře. Také oni to mají totál. Našli se i další, Bedřich K. Míra K. ... ti to však po hurónském řevu z depa ,,Někdo neřídí", stačili ještě před dopadem chytit a znovu řídit. Pak nevím, ale na konec se ještě šplhalo (Jirka Mühl ) na smrk pro dalšího úplně zničeného Daidala Vladimíra W. No materiální škody šly tentokráte do desítek tisíc.

Po základních 5 kolech a po škrtání šlo do finále 13 pilotů, kde z prvních 3 pozic šli Jarda Bartůněk, Standa Perkovič, a Radek Novotný. Po prvním finálovém letu byly nejdelší lety kolem 8 minut, a spousta přistání za 0 bodů, kdy vítr si dělal své. Do druhého finále pak nastupoval z první pozice Láďa Bednář, ale druhý let zazdil 6-ti minutami, a tak nakonec pořadí dopadlo:

1. Jarda Bartůněk

2. Radek Novotný

3. Jan Hörst

Jinak snad soutěž celkem bez zádrhelů frčela.Program od Aleše je již vyladěn, takže to bylo v pohodě. ( Aleši díky, když to všechno správně funguje, je to vydatný organizační pomocník)

• Předchozí
• Další