RCEK Hořice 21.4.2012

Předpověď počasí byla delší dobu nejistá, typicky aprílová, ale tak dva dny před soutěží se ustálila varianta – po ranním dešti by se mělo počasí celkem vydařit. Klaplo to do puntíku. Pršet přestalo před osmou hodinou, chvilku hrozila nízká oblačnost, ale i ta se zvedla při prvních startech a po poledni už jsme si užívali ideální polojasné oblohy s krásnými obláčky a dostatkem termiky. Foukalo velmi mírně od západu, pouze později přišlo vlivem termiky několik silnějších poryvů, ale ani v nich vítr nepřekročil 4m/s.

Na soutěž bylo přihlášeno 34 závodníků, což bylo velmi pěkné. Bohužel asi předpověď počasí nebo jiné komplikace způsobily, že nakonec někteří nedorazili, ale i tak je počet 27 velmi slušný.

Na soutěži měla proběhnout premiéra nových LED hodin, ale moc se nevydařila. Během prvních kol začaly ledky postupně slábnout a slábnout, až se nakonec hodiny zastavily a zhasly úplně. Nevadí, snad příště to vyjde lépe. Ostatní technika fungovala bez závad včetně SORGu. Objevily se celkem tradičně drobné otazníky nad rozlosováním, že někteří spolu letí během soutěže vícekrát je celkem běžné, ale to že program ve dvou případech neuhlídal „první-poslední" mě trochu překvapilo, a to, že Luděk Novotný měl na rozpisu 5x nejvzdálenější startoviště č. 7 by už někdo mohl brát vysloveně jako naschvál... Ale skutečně to tak z programu vypadlo!

Létali jsme pět základních kol a dvě finálová. V prvních dvou kolech, ještě pod zataženou oblohou, bylo výhodou letět vysoko, nějaké stoupáčky byly, ale slabší a s delšími intervaly, později už bublinky chodily mnohem silněji a byly k vidění i nepoměrně kratší motorové starty. Přesto takových skupin, kdy nosilo celé nebe a shazovalo se z obrovské výšky, bylo jen několik. Ve většině případů byly modely rozprostřeny široko daleko a každý si zkoušel ....

... najít něco svého. 

Na nervy nám trochu zabrnkal Láďa Bednář, ve čtvrtém kole risknul motor pod 10s. po větru do odcházejícího stoupáku a nevyšlo to, tedy jasný škrtací start. Když jsem ho v pátém kole viděl jak se chystá na přistání před šestou minutou, vypadalo to na výpadek favorita, ale on v té rundě bral tisícovku za čas 5:30, snad všichni ostatní v tom náhlém vzduchoprázdnu opakovali.

Do finále šlo osm nejlepších, nestihl jsem sledovat úplně všechny, zaměřím se na souboj prvních dvou. V prvním kole vypínal první Luděk, odhadem kolem 12-13s., Láďa až chvilku po něm. Jelikož tentokrát to nosilo všude, maximum nalétala celá finálová osmička, rozhodoval motor a přistání, Luděk získal náskok 10 bodů před přepočtem.

V druhém kole bylo počasí trochu komplikovanější, taky se motorovalo víc, dříve tentokrát vypnul Láďa, Luděk až po něm. Už kolem páté minuty přistál první model a další postupně za ním. Do konce vydrželi pouze oba favorité. Luděk, zřejmě pod vidinou náskoku, šel „na jistotu" a přistál poměrně dlouho (myslím že v 14:53) před sirénou za 97, v té chvíli mohlo přesné přistání do limitu posunout na první místo Láďu, ale ten tak dlouho šetřil na brzdách vteřinky, až mu model odtraverzoval do boku (známe to všichni...) na 91 bodů. Bylo rozhodnuto.

Výsledné pořadí seniorů na bedně: 1. Luděk Novotný, 2. Ladislav Bednář, 3. Rudolf Vybíral

Junioři byli na soutěži jenom tři, rozdělili si poháry následovně: 1. Martin Mühl, 2. Ondřej Vinklář, 3. Michal Jirásko

Soutěž hodnotím jako velmi vydařenou, snad jen výkony domácích borců mohly být podstatně lepší. Děkuji všem časoměřičům za vydatnou pomoc a samozřejmě obsluze kantýny za perfektní služby. Pokud snad na někoho nezbyl guláš, může si to vynahradit příště.

Petr Dušek

• Předchozí
• Další