Valašská termika, to není jen název soutěže, ale především definice zvláštního chování vzdušných mas, která na této akci již mnoho let panuje :). Kdo tam nebyl, nepochopí, a ti co ano, tak už od rána počítají s tím, že prostě několikrát nedoletí ani na letiště. Vsetín - Janová je takové pěkné místo v údolí mezi kopci, lemováno železniční tratí, kde lišky dávají dobrou noc, a kde každoročně pořádá Erik Solař a Tomáš Brodský soutěž RCEK. Tentokráte bylo přihlášeno 21 pilotů,  včetně třech z dálného západu. Nakonec tedy dorazilo "jen" 20 soutěžících (L.Novotný nepřijel), ale taková je dnes doba a lepší už to asi nebude.

Zázemí bylo postaveno, letiště posečeno, piloti nachystáni a mohlo se začít. První tři skupiny byly vyloženě valašské a na plochu dosedaly od třetí do páté minuty, ale postupem času se termiky dělalo více než klesáků a tak se časy začaly prodlužovat až k desetiminutové hranici.

Tak se podařilo uspořádat další "testovací" soutěž RCE100. Tentokráte se toho ujali kluci z Mariánského údolí a na letišti v Přáslavicích mohla započat další napínavá bitva s výškovými metry :)

Mno, celý týden Moravu grilovalo slunce neuvěřitelným způsobem, a tak se s blížícím termínem začal nejeden soutěžící obávat o své zdraví, ale protože počasí je naprosto nevypočítatelné, začali jsme se místo spálenin obávat spíše povodní a krutých bouřek. Když jsme ráno vyjížděli z Karviné, tak tady hřmělo a nevypadalo to dobře. Za hodinu jsme byli v Olomouci a tam už krásně svítilo slunce. Po ranní přeháňce jsme hodili obavy za hlavu a těšili se na pěkné termické souboje. Celkem se nás sešlo 17, což je velmi pěkný počet na kategorii, která neexistuje :-D

K samotným letům snad jen to, že tolik opakovaček jsem ještě neviděl... Přeletů nad 200 metru se bojí všichni jako čerti kříže a to se mi líbí! I když víte, že nedolítáte více než 7 minut, tak si prostě nepřidáte, neboť to nemá smysl. Má to opravdu svoje kouzlo, a myslím si, že testovací soutěže, které jsme provedli dokázaly, že ...

Opět navážeme na zrušené Hranice a jejich dvoudenní akci, kterou všichni soutěžíci mají rádi, ale bohužel letos se nekonala. Po sobotní miniaturní RCEK (článek zde), kterou jsme "nahradili"  právě zrušenou sobotní akci, jsme se rozhodli, že jestli má být stejně jako v sobotu (totální grilování po celý den) tak uděláme v neděli pro změnu RCE100 (Stopalcovky). Aby nás bylo více, napsali jsme všem co známe a nechodí denně na Stoupák, aby si přijeli zalétat a vyzkoušet si tuto nově rodící se kategorii. Nakonec nás bylo jedenáct (což jde na tak rychlo) a počasí bylo snad ještě lepší než v sobotu. Co více si přát :)

Rozlosovali jsme kola, a mohlo se začít. Už od prvních kol šlo vidět pár zajímavých věcí :

I když se už chvíli v Čechách soutěží, u nás sezóna začala stejně jako minulý rok na letišti v Trnávce dne 28.4.2013. Klub LMK Ikarus z Ostravy pořádal netradičně soutěž RCEK v neděli. Protože to byla první soutěž po dlouhé zimě, očekával jsem jaké to bude, co přijde nového, co se pokazí, a hlavně jak se zima projeví na výkonech všech soutěžících. Ve zkratce by to šlo asi popsat takto: pokazí se co se pokazit dá, vyhrají ti co mají vyhrát a taky to, že počasí neporučíte :)

Abych byl ale trošku konkrétnější tak to zkusím rozepsat. Když jsem se chystal s kolegy na soutěž, říkali jsme si "proč je soutěž zrovna v neděli?" Třeba to má nějaký hlubší význam, na který jsme nepřišli a tak jsme nad tím mávli rukou se slovy, že je jedno kdy, hlavně že bude. Mno když jsme se ale ráno vzbudili, bylo jasné, že neděle rozhodně nebude slunečná a s mírným vánkem jako sobota. Ba právě naopak, bylo zataženo, mraky zhruba v šedesáti metrech a do toho všeho vítr rozfoukával mrholící se kapky deště. Zkrátka ideální počasí na soutěž :-D. Nesmím zapomenout na to, že jsem ještě zaspal a kolega, kterého jsme vyzvedávali zaspal ještě více než já. Takže jsme se zpožděním dorazili na letiště a opět vítali staré známe. Ze začátku byly poměrně zdlouhavé peripetie s výpočetní technikou, resp tiskárnou vs. počítačem a tak se kvůli zpoždění rozhodlo, že se budou létat pouze 4 kola bez škrtání. Já ty neškrtací soutěže prostě nemám rád, a vím proč bohužel (k tomu ale později).

Nejdříve představím kategorii RCVS - je pro termické RC větroně do rozpětí křídel 3m a omezené je ovládání dvěma servy. Lze použít mechanické spřažení směrovky s křidélky(nebo i jiné), tento způsob jsem osobně viděl jen jednou za 13 let co se tato kategorie létá. Startuje se pomocí gumicuku. Hodnotí se letový čas, který je max. 6min a přistání 100bodů. Létají se čtyři kola, z nich je jedno kolo s nejhorším výsledkem "škrtací".
To by bylo zhruba vše pro představu co soutěž obnáší. Tato kategorie je dobrá pro nenáročnost na finanční náklady pro start do soutěžení mladých modelářů, ale to neznamená, že je jednoduché se umístit na dobrém místě . 

LMK Havlíčkův Brod v sobotu 13.4.2013 uspořádal soutěž RCVS, které se zúčastnilo 19 soutěžících. Počasí bylo slušné(polojasno), bohužel foukal silný vítr v nárazech okolo 13m/s.
Ten byl vhodný na start, pomohl modelům se dostat do velké výšky, ale každého pěkně potrápil při přistávání, nebylo jednoduché sednout za 100 bodů.

Nejvíce zastoupené jsou modely Limit od pana Bíbra, jde o klasický balsový konstrukční model potažený nažehlovací folií. Plánek tohoto modelu vydal časopis RC-Revue v loňském roce. Létá velice dobře, nevýhodu má jen v bezvětří kdy má malou výšku po startu. Hned za ním je zastoupen model Supra je to kompozitový model, trup se skládá z gondoly a uhlíkové trubky. Ocasní plochy a křídlo vyrobeno technologií XPS jádro + sklolaminát + uhlíkové nosníky. Jde o nejlepší model v této kategorii. Zbytek modelů tvoří několik málo modelů vlastní stavby jako Admirál, Štír, Riser a jiné.