Dubnica nad Váhom - Blížíme se k finále

Od poslední F5J akce v seriálu InterTour uplynul týden a už se celý ansámbl přesouvá na Slovensko, konktérně do Dubnice nad Váhom. Na tuto destinaci mám dobré vzpomínky. Svoje F5J letadlo jsem tam tehdy poslal neřízené na exkurzi do města a po marném hledání se mi vrátilo zcela neporušené díky poctivému nálezci a tamní policii. Tento rok jsem již podobný plán neměl, a tak zbývalo vzpomínat na pěkné letecké podmínky, prostředí, organizaci a lidi. Vše se vyplnilo a tak jsem mohl i tento rok zůstat spokojen nejen já, ale i všichni ostatní účastníci... V tomto ohledu si právě Dubnica drží velký standard a vše funguje takřka bezchybně.

Tento rok se na letišti sešlo celkem 50 soutěžících a soutěž probíhala na 10 startovištích. Celkem 5 skupin v osmi kolech a 11 nejlepších postoupuje do tříkolového finále. Ohledně finálových letů se na Slovensku začínají vést různé diskuse a pokusy o " nějaký převrat."

Při nástupu bylo vyhlášeno, že by se mělo létat jakési semifinále pro 22 nejlepších. Z nich by vyšlo 11 nej pilotů, kteří by si odlétali samotný "závod" o poháry. Myšlenka zajímavá, nicméně se po diskusi mezi piloty i jury rozhodlo, že se tento rok nic takového dělat nebude. Nakonec se tedy poletí klasické finále, jak jsme na něj zvyklí. Podobné téma bylo nedávno i v RCEV, kde jsme například na Přeboru Čech, Moravy a Slezska zkusili experiment s 10ti základy a žádným finále. Zkušenost to byla zajímavá a kladla vysoké nároky na pilota. Tím pádem se hodí na akce "těžšího kalibru" jako právě mistrovství atp. Na klasické soutěže by to bylo příliš demotivující pro soutěžící, kteří nejsou na předních pozicích. Neměli by totiž už šanci "náhodou" vyhrát, jak je tomu možné vy finále. 

Pojďme se věnovat samotné soutěži. Já jsem na plochu dorazil v sobotu ráno a počasí tedy vypadalo nic moc. Bylo zataženo, docela foukalo. Nevypadalo to na nějaké termické orgie jako minulý rok, kdy se tu odehrávaly opravdu masakrální boje ve vypínacích výškách.

Po deváté hodině tedy začíná nástup, opět s cedulkami států všech zúčastněných soutěžících, oficialitami a mohlo se jít na věc. V prvních pár kolech si docela dost pilotů vysloužilo volný vstup do klubu českých turistů, neboli, "KČT." A nejeden z nich zavítal do pole plné řepy. Dozajista si nejeden soutěžící oddechl, když se vešel do hranice 75 metrů, aby to nebyla celá nula, ale "jen" bez přistání. Výškově to bylo celý den opravdu nic moc a piloti teda moc odvahy neměli. Odvaha byla přiměřeně podmínkám. Dost často se z výšky 200 metrů bleskově napadalo na hranici cca 50ti a tam se člověk zachraňoval nad nedalekou hranou stromu nebo silnice. Piloti se museli obrnit a mít pevné nervy a jít s větrem na kilometr daleko až nad město, případně až k ještě vzdálenějším kopcům. Tam se odvážila jen hrstka vyvolených a i těm nebylo kolikráte nic odpuštěno.

Odpoledne se spustil déšť a soutěž byla na chvíli přerušena. Za pár okamžiků již pálilo slunce a termika se začala drát pod křídla víc a víc. Výšky se postupně snižovaly. Jak jsem avizoval, tak kouzla ze 30 metrů jako minulý rok nehrozily. Standardem bylo tak o 50-100 metrů výše.

První soutěžní den jsme odlétali 6 kol a mohli si jít posedět s kolegy do připravených altánů s promítáním videí pořízených z octo-coptéry nebo jen tak klábosit nad vším možným. Večer se ještě také sešla jury, aby se rozhodlo co s finálovými lety. I když bylo předem vyhlášeno v propozicích, že bude klasické finále, tak se ještě zvažovalo o změně na semifinále pro 2x11 lidí a z nich pak už klasické. Nakonec se všichni shodli na klasickém finále.

Neděle již byla co se počasí týče výrazně lepší a tak se při tom sluníčku dala pořídit společná fotografie. Dva lety toho mohou ještě hodně změnit, ale díky počasí už to bylo vesměs jen náhodou a tak se v celkovém pořadí už mnoho nezměnilo.

1. Görög György
2. Valenta Vojtěch ml.
3. Malčík Radek
4. Salvador Rodrigo
5. Krátký Aleš
6. Valenta Vojtěch st.
7. Bonet Toni
8. Salvador Jose Hugo
9. Jurkovič Peter sen.
10. Bačiak Juraj
11. Jurkovič Peter

Finále může začít. První kolo jdou všichni s jistotou a s výškou okolo 200 metrů nalétají všichni až na, do té doby vedoucího, Göröga Györgyho. Druhé finálové kolo se už snižovalo o nějakých 50 metrů. V tomto kole poslal svůj model střemhlav do pole mladý Valenta, a dalších pár soutěžících nedolétalo čas. Poslední kolo se ubralo dalších 50 metrů a celé se to zamotalo ještě více.

Nakonec to dopadlo tedy takto :

1. Jurkovič Peter
2. Bačiak Juraj
3. Malčík Radek
4. Bonet Toni
5. Salvador Rodrigo
6. Krátký Aleš
7. Salvador Jose Hugo
8. Valenta Vojtěch st.
9. GÖRÖG György
10. Jurkovič Peter sen.
11. Valenta Vojtěch ml.

Je rozhodnuto a krátce po dvanácté hodině se vyhlašují vítězové. Rozdávají se ceny pro nejlepší juniory, seniory (60+) a celkové vítěze této velmi podařené akce.

Je třeba poděkovat organizátorům za skvěle provedenou akci, přiměřeně dobré počasí a všem ostatním za skvělé výkony. Vyrážíme tedy domů, aby jsme za 3 dny mohli opět vyrazit na vrcholnou akci celé sezóny, a to další závod InterTour v Trnavě, kde se poletí i celkové superfinále. Držte nám palce!

Celkové výsledky zde, Fotografie Miloš Konečný, Juraj Zermegh, Marek Kováč, Ľubica Gábrišová, Malčateam, diskuse zde

• Předchozí
• Další