RCEK

Všechny letošní předchozí akce, které se konaly na Severní Moravě neměly zrovna dvakrát vhodné letecké počasí. A tak jsme byli všichni napjatí, zda se Polanečákům povede zázrak a počasí poručí. Nebudu dlouho napínat: nepovedlo. Počasí prostě neporučíte, ať děláte, co dělate. Ráno v 6 jsem rozlepil oči, mrknu z okna a .... a prší jako o život. I přes tyto nepěkné vyhlídky balím vysílačku, letadlo, svačinu, ledkové-hodiny, a sedám do auta. Stěrače jedou na max. a já doufám, že se to snad drží jen nad Karvinou. Po půl hodině je jasné, že je to globální záležitost a tak, pokud dneska bude nějaká soutěž, bude rozhodně "na vodě." Co se týká organizační záležitosti tak nelze nic vytknout. Stan postaven, k němu přidružen náš, ať je kam se schovat, počítač počítačoval, občerstvení občerstvovalo, audio hrálo, hodiny svítily, a terčíky terčíkovaly :) Zkrátka ideální záležitost. Domácí provokativně vystavili poháry, ať víme co je ve hře a pak už stačilo jen čekat. Okolo deváté nás nebylo stále mnoho a déšť zrovna moc neustával. Ovšem pak se stal zázrak a chvíli před desátou přestalo pršet. Radim Barč vyhlašuje start prvního kola přesně na desátou a jde se to na. Nakonec se dostavilo 20 z 28 pilotů a souboj to nebyl zrovna jednoduchý. Slunce nikde, a jen se na nás valily mraky a s nimi i mírný vítr, ve kterém skupinky soutěžících utíkali před klesáky zleva doprava a naopak. Šlo kolo za kolem a po odlétaném třetím kole bylo jasno, že už si dlouho nepolétáme. Blížil se déšť a to velmi rychle. Bohužel poslední pětičlenná skupina ve čtvrtém kole nestihla odlétat a tak se čekalo a kalkulovalo co dále.

"Tento způsob jara, zdá se mi být poněkud nešťastný," tak by se dalo slovy klasika popsat, jak to zatím probíhá na všech dosavadních soutěžích. Ani Dinosoutěž #1 v kategorii RCEK nebyla výjimkou. Dle předpovědi mělo pršet, svítit slunce, sněžit a možná i něco mezitím... Zkrátka každý by si vybral předpověď, která by se mu líbila. A tak jsme si řekli, že to riskneme a nic přesouvat nebudeme. I přes tyto nepěkné předpovědi se nakonec přihlásilo 18 soutěžících, což na tu bídu není úplně špatné. Ráno jsme se sešli na upraveném Dinoletišti a začaly přípravy. Počasí vypadalo pěkně a nepršelo. Po chvilce dorazilo celkem 16 soutěžících (čili to dva vzdali při pohledu z okna). Piloti si dali testovací lety. Zpestření si pro nás připravil Ivo Kurečka, kterému se (zřejmně) porouchal přepínač motoru a musel tak celý testovací let odlétat pod plným plynem. Po chvíli se rozhodl vypnout vysílač a opět zapnout, ale už se to nepodařilo a model šel v ukázkově nastaveném FAIL-SAFE letu k zemi a přistál v pořádku opodál letiště. Jak důležité je mít správně nastaveno! Smekám.

Soutěž to byla fantastická, pohodová, fajn organizovaná...

Sešlo se nás úctyhodných 25 káčkařů, a objevily se mezi nimi i nové tváře, což je vždy super. Tak doufám, že se jim létání v RCEK líbí, a brzy začnou ostatním „zatápět".

Po ranním dešti se počasí srovnalo a v základních kolech se dalo najít až 3 hýždě termiky... Lety základních kol se bojovaly na motory většinou kolem 15s, ale výjimkou nebyly ani úspěšné lety s motorem 8-10s. Čamráci byli sem-tam k vidění, a létání bylo naprosto dokonalé. Po minulé soutěži v Pace to byla opět další krásně termická událost.

Do finále se protáhli pěkně úzkým 5-ti kolovým termickým trychtýřem kvalifikace tito nejlepší, a to v pořadí:

L. Novotný, J. Váňa, S. Perkovič, L. Bednář, Vl. Čermák, R. Novotný, M. Chalupník a M. Horák.

ALE finále už bylo o něčem jiném. Přicházela bouřka, a slabý vánek 1-2m/s se změníl ve slabý větřík, a naprosto nechápu, jak to ta "metalová" trojka mohla nalítat... Myslel jsem si, že když poletím jinam, tak na všechny vyzraju, hmmm..., a oni ZASE vyzráli na nás...

Modely kategorie RCEK stoupají  v současné době do obrovských výšek.  Výška je velmi často dána jen dohledností modelu. Během stoupání  je navíc vidět jen jeho zadní průmět, který je opravdu nepatrný.  Při některých podmínkách viditelnosti (modrá obloha, opar) stoupající modely splývají ve velké výšce s pozadím a dochází ke ztrátě vizuálního kontaktu. Následkem toho jsou havárie s fatálními následky. Pilot je nakonec rád, když model vůbec najde a některé díly jsou použitelné.  Vím o několika ztrátách a haváriích. Jednou z obětí jsem byl v loňském roce sám, při létání na domácím letišti.

Důvod je velmi jednoduchý:  létat co nejvýš se prostě vyplatí.  Jednoduchý výpočet pro model  (nikoliv špičkový)  se stoupavostí 10m/s a klesavostí 0,5m/s:
Pouhých 10 sekund stoupání  dá 200 sekund kluzu. To je opravdu výhodný „nákup“ v poměru 20:1.

Samozřejmě že se vždy létá v termice, takže výpočet není zcela průkazný. Výhoda větší výšky ale zřetelně funguje vždy a proto se tak  RCEK také létá.

Argument „kdo na to nevidí ať létá něco jiného“ se mi hrubě příčí. Mistrovství republiky v koukání do dálky by mohlo být zajímavé, ale létání s modely  v termice by mělo být o něčem jiném.  Mělo by být přístupné lidem s průměrnými zrakovými schopnostmi. Navíc by měly modely létat v rámci dohlednosti funkcionářů  soutěže, včetně časoměřičů.

Taktika „co nejvýš“ je tedy dána současnými pravidly, která velmi málo penalizují dobu (výšku) stoupání.
Umím si představit celkem snadné  úpravy znění pravidel, které by dosahované výšky určitě omezily. Stačila by věta v pravidlech a nemuselo by to být jen pouhé omezení doby chodu motoru. Ale nechci vyvolat na tomto fóru diskusi, nebudu své nápady dál rozvádět. Viz dále.

Pomozte vybudovat tento pro mnohé modeláře nápomocný rozcestník modelů ! 

Více informací ZDE

Jméno: Daidalos 230
Výrobce: Ypsi.cz
Popis : Poslední ze série Daidalů.

Foto:

Rozpětí: 230 cm
Lomení: Vzepětí s dvojítým lomením U 
Profil: Cust.
Prázdna váha: od 260 gr
Letová váha: od 490 gr
Možnosti vlatních úprav: Ano - Barvy, Design, Házedlový trup, Motýl / Klasická / Házedlová směrovka
Cena: 6490 CZK

Jméno: Daidalos 200
Výrobce: Ypsi.cz
Popis: Ověřená série Daidalů s lepší pronikavostí proti větru
Foto:

Rozpětí: 230 cm
Lomení: Vzepětí s dvojítým lomením U 
Profil: Cust.
Prázdna váha: od 250 gr
Letová váha: od 480 gr
Možnosti vlatních úprav: Ano - Barvy, Design, Házedlový trup, Motýl / Klasická / Házedlová směrovka
Cena: 6490 CZK

Jméno: Q12
Výrobce: Horejsi.cz
Popis: Poslední ze série letadel fy. Hořejší, především vhodné do klinějšího vzduchu
Foto:

Rozpětí: 200 cm
Lomení: Vzepětí s dvojítým lomením U 
Profil: AG 40, 41, 42, 43
Prázdna váha: od 310 gr
Letová váha: od 530 gr
Možnosti vlatních úprav: ? ne ?
Cena: 7149 CZK

Jméno: Q12
Výrobce: Horejsi.cz
Popis: Poslední ze série letadel fy. Hořejší, především vhodné do klinějšího vzduchu
Foto:

Rozpětí: 220 cm
Lomení: Vzepětí s dvojítým lomením U 
Profil: AG 40, 41, 42, 43
Prázdna váha: od 310 gr
Letová váha: od 530 gr
Možnosti vlatních úprav: ? ne ?
Cena: 7149 CZK

Q11 ?

Jméno: Scorpion
Výrobce: heinrich.sk
Popis: ??
Foto:

Rozpětí: 232 cm
Lomení: ?
Profil: ?
Prázdna váha: od ? gr
Letová váha: od 630 gr
Možnosti vlatních úprav: ? ne ?
Cena: ? €

Jméno: Scorpion thermik
Výrobce: heinrich.sk
Popis: ??
Foto:

Rozpětí: 232 cm
Lomení: ?
Profil: ?
Prázdna váha: od ? gr
Letová váha: od 570 gr
Možnosti vlatních úprav: ? ne ?
Cena: ? €

Jméno: Kappa
Výrobce: Pekár model
Popis: ??
Foto:

Rozpětí: 203 cm
Lomení: ?
Profil: ?
Prázdna váha: od 380 gr
Letová váha: od 640 gr
Možnosti vlatních úprav: ? ne ?
Cena: ? €

Jméno: MAXX
Výrobce: Reichard Modelsport
Popis: ??
Foto:

Rozpětí: 200 cm
Lomení: ?
Profil: AG 46-44
Prázdna váha: od 320 gr
Letová váha: od 500 gr
Možnosti vlatních úprav: ? ne ?
Cena: ? €

Jméno: Elán
Výrobce: Reichard Modelsport
Popis: ??
Foto:

Rozpětí: 188 cm
Lomení: ?
Profil: S 4083
Prázdna váha: od 350 gr
Letová váha: od 500 gr
Možnosti vlatních úprav: ? ne ?
Cena: ? €

Jméno: Magic
Výrobce: Reichard Modelsport
Popis: Křídlo konstrukce PS/balsa, ocasní plochy celobalsové, CFK gondola, CFK ocasní trubka. Větroň určený především do klidnějšího vzduchu, kdy je konkurenceschopný i mnohem dražším modelům díky nízké váze a malému opadání, při větru nad 10m/poněkud zaostává za kompozitovými modely menší pronikavostí.
Foto:

Rozpětí:  200 cm
Lomení: Vzepětí s dvojítým lomením U
Profil: spec. 6%
Prázdna váha: od 320 gr
Letová váha: od 500 gr
Možnosti vlatních úprav: křídlo dělené / vcelku (příplatek 200,- Kč), potah folie/papír/lak (základní varianta folie)
Cena: 4399 CZK

Rok se sešel s rokem, a opět nám končí modelářská sezóna, respektive tady u nás na Moravě a Slezsku. Poslední soutěž RCEK se odehrála na luxusním letišti v Přáslavicích u Olomouce. Jako vždy precizní příprava, ozvučení občerstvení a vůbec vše. Bohužel ráno trošku pršelo a tak se 22 pilotů schovávalo pod přístřešky a vyhlíželi konec srážek. Ty nakonec asi po hodině přešly a mohlo se na start. Bylo vypsáno 5 kol, 7 startovišť, 4 skupiny a 7 nejlepších do finále. Po dešti bylo stále pod mrakem a rozhodně se to nemělo zlepšit. Jaké překvapení bylo, když obloha nosila všude, ale úplně všude a tak i ta sebemenší chyba rozhodovala o pořadí. Přistání je nutnost, ubrat motoru tak akorát a neudělat ztrátu větší než pár (slovy dva) body, jinak jste měli škrtátko. Mimo jiné přistání bylo i pro mne u mnohých neuvěřitelné. Vojkůvka Z. a Malčík P. přistávali v průměru za 99,67 !! a 99,17b !! 

Nakonec vás od finále oddělila ztráta 3 bodů v přepočtu , tj. nepřepočtených 12 bodů za 5 kol.

Psychicky to zvládli nejlépe tito borci.

1.  Radek Malčík
2. Zdeněk Vojkůvka
3. Petr Malčík
4. Radim Barč
5. Aleš Krátký
6. Petr Slezák
7. Zdeněk Malčík

Přišlo na řadu finále a jak se říká: co musí nahoru, musí i dolů. Termika byla celý den, a ve chvíli ...

Blížil se konec sezóny, konec dovolených a volného času, nastal začátek školního roku a také čas druhé Dinosoutěže na kterou se přihlásilo pouhých 17 pilotů. Snad z nepěkné předpovědi počasí, nebo právě z návratu do pracovního období, kdo ví. Za to co jméno to eso a tak se daly očekávat lité souboje. Hned ráno, kdy jsme přijeli na plochu nás uvítaly luxusní nove ukazatele, velitelský stan, a jiné vymoženosti. Bohužel i vítr přes stromy, který zde fouká maximálně dvakrát za deset let jak tvrdí klasik. To mělo za následek nepěkné turbulence, které daly zabrat nejednomu pilotovi.

něco po deváté hodině byl nástup, info o počtu startovišť (6), počtu kol (5) a jednom finále. Mohlo se jít na věc. V tak malém počtu skupin je to docela maraton, ale dá se. Zvláštní je, že i domácí to poměrně rychle tzv. zazdili a pěkně ustoupili jiným borcům. Možná za to může klasická věc : "jdeme létat ?/  asi ne, dneska tam fouká přes stromy / máš pravdu v tom se nedá lítat". Za chvíli ale většina pilotů odhadla, že nejlepší je létat na návětrné straně před stromy a využívat tak tento živel pro svou potřebu. Létaly se poměrně dobré časy ale i tak si každý vybral svou slabou chvilku, a když začalo letadlo olizovat vršky stromů tak raději přistál těsně před koncem pracovního času. Bohužel počasí se trošku horšilo a časy se začaly zkracovat. Konkrétně já si pamatuji, že svým časem v posledním kole, kdy mi chybělo pět míst na postup do finále, jsem s 7:53, které jsem těžce přetěžce vybojoval nad kolegou P.Kurjanem nadělil zhruba 500 bodů a postoupil s odřenýma ušima do finále z šestého místa.

1. Zdeněk Malčík
2. Ondra Matula
3. Radim Barč
4. Martin Vohralík
5. Franta Odehnal
6. Aleš Krátký

Finále to bylo opravdu zajímavé a řekl bych bleskové. Motory skoro ...

Na soutěž se přihlásilo a přijelo poměrně málo soutěžících, hlavním důvodem byl asi předpovídaný vítr. Ten také udělal skoro celou soutěž charakteristickou tím, že se stálo proti větru. Sice bylo docela teplo, ale první čtyři kola se lítalo na maximum viditelnosti a motory se vypínaly skoro naslepo. První vteřiny letu to byl sešup dolů, pak to někde napadat, chvílemi pád zpomalit traverzem, a připravovat se pomalu na přistání. Někteří jsme propadali depresi. Vše je vidět na výsledcích. Odpočet posledních vteřin prac. času před přistáním, ze začátku soutěže skoro nebyl potřeba, a když ano, tak to byl nějaký šťastný jednotlivec, který si slízl tisícovku. Během soutěže Jirka Váňa v asi páté vteřině motoru zažehnul raketový motor a čároval po nebi kondenzační stopu, volně přešel do klouzavého letu a ještě nějaký čas nalétal. Po přistání utrousil, že to byla Mega,a že chtěl jen vědět, co na ní všichni vidí. Několikrát bylo vidět opakování letu, to když se někomu tři minuty zdálo málo. Ono se to často dalo vylepšit. V pátém kole se již vyvalila termika a nejednou se shazovalo zbytečně několik set metrů. Došlo k jedné lehké srážce v kroužení v malé výšce, naštěstí oba ...

O víkendu 8. a 9. září 2012 se konalo historicky první oficiální mistrovství České republiky v lidové kategorii RCEK. Statečnými organizátory se stali tentokráte borci z Chomutova (LMK Chomutov - Pesvice), kde se konaly i dva poslední Eurocupy v rámci ČR. Pro některé již tedy známé místo. Ti co v Chomutově nikdy nebyli, mohli přijet už v pátek a potrénovat, prozkoumat a vybádat co se dá od zkušenějších. Pátečního příjezdu využilo poměrně dost lidí (hlavně ti, co to měli dále) a tak se mohlo v pátek diskutovat nad pravidly, motory a vším možným až do pozdních večerních hodin.

V sobotu ráno bylo na ploše připraveno na briefingu celkem 34 pilotů. Představili se časoměřiči(čky), rozhodčí a další lidé. Byly ukázány "sejfty zóny", vysvětlily se letmo pravidla, upřesnily se počty kol, finalistů a hlavně následovala vstupní kontrola všech modelů. Jejich označení, kontrola licencí, motorů, vrtulí a váhy. Kdo prošel, mohl jít na věc… Celkem se tedy mělo bojovat v osmi kolech a dvou finále, kde postoupí pouze "top ten" piloti, neboli deset nejlepších. Kontroly jako takové byly avízované dlouho dopředu, a proto kdo by se nechal nachytat na hruškách byl by opravdu nemoudrý. Kupodivu byly poměrně časté i namátkové kontroly ihned po přistání, kdy se s modelem nesmělo dělat vůbec nic a následovalo vážení a měření vrtulí. Například já (Krátký) jsem byl měřený a vážený snad každé kolo ! :-D

Počasí bylo toho dne poměrně větrné a tak byla taktika taková všelijaká. Většina letěla proti větru nad "svah" a snažila se něco nastát. Ti odvážnější po pocitu termiky opustili útulné místo na stráni a točící odcestovali po větru nad plochu a dále, výše atd... Někomu to vyšlo a vracel se ze stratosféry, jiní si pro letadlo došli a další prostě jen po svém čase otočili ze svahu k bodům a přistáli. Naštěstí cestovaly krásné vlny klesáků / stoupáků a tak kde to předtím bylo, tak teď tam byl padák, atd... zkrátka člověk musel i tak hledat a boje to byly kolikráte opravdu luxusní, jak se mistrák sluší. Bohužel byly i případy, kdy se prostě nesešel počet pilotů a letadel ve vzduchu.  Jinak k výkonům je třeba říct, že se dovednosti pilotů dost zlepšují. Potkávám dost lidí na soutěžích a u některých je takový pokrok, že to je až neuvěřitelné. Vůbec nebylo problém vidět (ano i v tomto větrném počasí) luxusní kroužení "na placato" v pár metrech nad zemí a z toho plynoucí záchrana. Stejně tak jako supr skoky z bublinky do bublinky (respekt těm co to tam předváděli)´, ale i umění poznat klesák a rychle opustit prostor, což je velmi důležité. K poslednímu bodu patří bezpochyby i dovednosti pilotů v roli našeptávačů. Kvalitní rádce je 50% úspěchu, neboť se lítalo v tomto případě velmi roztahaně (odleva doprava byly všude letadla). Všímavý rádce ... 

Tak je před námi první oficiální mistrovství republiky v kategorii RCEK.

Ve dnech 8 a 9.9.2012 proběhne na letišti v Chomutově pod záštitou klubu LMK Chomutov. Svátek pro všechny, kteří berou náš koníček vážně a neměli by na takovéto akci chybět ! registrace končí už 31.8.2012 a proto neváhejte !!!

Na stránkách F5J.cz je k dispozici kompletní informační servis včetně seznamu již přihlášených. Fórum k MČR je zde

Pošlete nám prosím e-mailem Vaši závaznou přihlášku v tomto formátu: