F5J Inter Tour – Hořice 24-25.5.2014

Vloni na konci září jsem po naší soutěži psal o vydařené tečce za sezónou F5J, snad se dá teď napsat, že o uplynulém víkendu jsme na to navázali ve stejném duchu. Shrnu to jenom krátce v řadě postřehů, mezi kterými se snad občas najde souvislost.

Startovní pole – v sobotu ráno se registrovalo 37 soutěžících ze 4 zemí, není to špatné, ale neskromně se přiznám, že jsem čekal víc. Letěli jsme na osmi startovištích sedm základních kol a následně tři finále pro 11 nejlepších. Na začátku soutěže nás zvláštní závadou trochu potrápil sw SORG, ale o tom napíšu více jinam.

Počasí – nejvíce jsem věřil předpovědnímu modelu na Medardovi a vyšlo to téměř do puntíku, vydatný déšť v pátek večer, zatažená obloha v sobotu ráno, kterou postupně proráželo slunce a nakonec odpoledne v pátém kole spadlo z přicházející oblačnosti jen několik kapek. Přitom pohled na radar byl v té chvíli děsivý, celá republika strakatá modro zelená a nám se to všechno nějakým zázrakem vyhýbalo. Krátká přeháňka večer už byla mimo soutěž a k ní ještě nádherná dvojitá duha...

V neděli ráno nás čekala nízká oblačnost, kvůli které jsme o půl hodiny odložili start. První starty ještě atakovaly základnu mraků, ale brzy slunce zvítězilo a pokračovali jsme už pod téměř jasnou oblohou, lemovanou krásnou termickou oblačností. Vítr, nebo spíš vánek, po celou dobu soutěže variábl s převládajícím směrem od jihozápadu.

Kvalifikační kola – začínalo se opatrně, ale už od druhého kola se někteří borci pouštěli pod 100 metrů a tak to zůstalo až do konce, byly vidět i starty pod 50 metrů. Stále bylo na co koukat, pokud bych na to měl čas, ale věřím, že si to přihlížející užili.

Sobotní večer – už během odpoledne jsem zprovoznil výčep a po skončení sobotní části soutěže jsme u něho strávili příjemný večer, pár piv se vypilo, něco uzeniny a masa opeklo, probíral se vliv povolení stabilizace na další vývoj kategorie... Soutěžáci se poměrně brzy rozcházejí do svých plátěných či plechových obydlí a zůstává jen zdravé pořadatelské jádro.

Neděle – dvě kvalifikační kola v neděli už žádný zásadní obrat nepřinesly. Sice k drobným změnám na finálových místech došlo, ale vše podstatné už se rozhodovalo v sobotu. Milan Morava z celkem jasné finálové pozice riskuje v posledním kole výšku 24 metrů, nevím jestli to byla přílišná odvaha nebo nervózní prst na vypínači, každopádně to nevyšlo a propadá se mimo finále. Naopak Matúš Dudáš se posouvá na poslední chvíli do finálové jedenáctky.

Finále – před startem finále proběhla kontrola výškoměrů u všech finalistů a jdeme na to. Vše podstatné se odehrálo hned v prvním finálovém letu. Sedm z jedenácti finalistů začíná ve výšce kolem 50-ti metrů, rekordmanem je Pavel Svoboda se zapsanou výškou 38 metrů. Nejdříve se dostává do problémů Radek Malčík, ale poté co se ustřeďuje v nějakých 15-20 metrech se zdá, že je zachráněn. Hned potom se v malé výšce plazí z bojiště Tomáš Hrubý, přistání kolmo na určený směr trochu zavání penalizací, ale pro tentokrát mu to je prominuto (slibuji, že příště budeme přísnější). Mezitím Radek opouští nalezený stoupáček, nebo se možná rozpadl, a marně hledá další vzduch, přistává před sedmou minutou těsně následován Zdeňkem Malčíkem. Dva ze tří nejlepších po kvalifikaci jsou pro tuto chvíli mimo hru. Ostatní už letí maximum, i když Roman Vojtěch nás poslední dvě minuty napíná kroužením nízko nad maringotkou.

Další dvě finále už jsou klidnější. I když vypínací výšky jsou podobné a několik modelů se chytá velmi nízko, nakonec všichni končí v bezpečné výšce a letí maximum. Výjimkou je pouze Mirek Kotula, který ve třetím finále přistává dříve a tím rozhoduje soutěž „šedesátníků".

Větroňáři – myšleno současní či minulí soutěžáci z F3J/B – tentokrát obsazují prvních pět míst. První dvě místa obsazují symbolicky výrobci vítězných modelů. První je Luboš Pospíšil s Enjoy3, druhý Vlasta Vostřel s Pike Perfection. Třetí Pavel Svoboda s druhým Enjoy3 a potom už mimo medaile Standa Perkovič a Roman Vojtěch s dalšími „Pajky". Roman na své druhé soutěži v F5J v nabité konkurenci atakuje stupně vítězů, ale ztrácel body při přistání. Z dalšího pořadí ještě zmíním na šestém místě nejlepšího juniora, jímž byl Matúš Dudáš, a na sedmém místě nejlepší „šedesátník" Zdeněk Vojkůvka.

Technika – modely jsem trochu zmínil v předchozím odstavci, Enjoy3, Pike Perfection, Stork, Maxa, Pike Perfect – tahle éra si podle mě nemají co vyčítat, záleží jen na rukách (a hlavě) pilota a nastavení modelu. Objevily se i další typy, ale buď nebyly ve finále, nebo jsem neměl čas se s nimi seznámit, věřím že Honza Kubica něco vyfotil a napíše...

Pořadatel – mě nepřísluší chválit pořadatele, více napíšu na náš klubový web, takže jen zasloužené poděkování děvčatům z kantýny, startérovi, všem časoměřičům a Pekařství u Rýdlů za sladkou nedělní snídani.

Tak snad zase za rok ve stejném termínu Hořicích nashledanou! ... a kdo si chce spravit po případném neúspěchu chuť, má šanci ještě v červenci na naší druhé F5j soutěži, tentokrát v trochu menším jednodenním vydání.
Petr Dušek

Výsledky zde

Fotky zde

• Předchozí
• Další