F5J Trnava + Grandfinále InterTour 2013

InterTour ? Inu proč ne...a stejně odpovědělo i dalších 299 soutěžících z 14 států a zúčastnili se alespoň jedné z 25 zorganizovaných F5J soutěží po celém světě. Zní to "giganticky?" Tak to si počkejte na konec tohoto článku. Já osobně jsem se zúčastnil prozatím dvou soutěží zařazených v seriálu InterTour a to v Bořeticích a pak v Dubnici Nad Váhom. O Dubnici jsem psal minule a poté, co jsem se vrátil z této skvělé akce v neděli pozdě večer domů, jsem mohl zase pomalu začít balit. Ve středu ráno jsem vyrazil směr Olomouc. A pak pokračovali v klasické sestavě směr Slovensko. Mimochodem pokud vás po vystoupení z auta kamarádi osloví slovy "Hele vole, kde máš značku," tak je něco špatně :-D. Dálnice nebo něčí nenechavé ruce mi snědly SPZku, ale nebojte, na jízdu to mělo pramalý vliv a tak jsme vyrazili na tu dlouhou cestu. Dorazili jsme na místo určení přesně dle propočtů ve středu odpoledne. Na místě již tradičně bydlelo několik dní Argentinců, poté jsme se přidali my a také Angličané. :)

Letiště je v Trnavě velmi zajímavé. Příjezdová cesta jako k nejzapadlejšímu JZD v kraji, ale potom krásná plocha s hangáry, betonovými plochami, lesy okolo a vůbec spoustou termických překážek, které musí každý F5J pilot milovat. Středa jako taková nebyla ani nějak extra moc zajímavá, provedlo se pár tréningových letů a hrál se fotbálek při svitu měsíce. Na Slovensku jsou asi nějak blíže tomuto vesmírnému tělesu a šlo z něho takové světlo, že jsme na plochu viděli skoro lépe než ve dne.

Brzo ráno (čtvrtek) se začali sjíždět poslední soutěžící a byla vyhlášena prezentace. Celkem nás bylo nakonec 62. Vyměnili jsme svých 40€ (velmi podobná cena je na všech soutěžích podobného rozsahu) za obálku s lístky na jídlo a kartičkami na zápis bodů, za to bez rozpisu letů (jak na kartičkách tak i samostatně vytištěné). Nemůžu jinak a musím se zde pozastavit nad organizací celé soutěže: Prostředí na jedničku, zázemí luxusní, troje LED hodiny = super, dobře vyřešena safe-zóna, ale trošku méně srozumitelné audio směrem k autům a atypický program pro zpracování výsledků. Ano jistě, mnozí si řeknou "zase Aleš a jeho SW" ale tentokráte to bylo spíše o pořádný průser. Zpracování výsledků jako takových rozhodně nikde nevázlo, ba naopak ALE pár věcí by se našlo a to především to, že na kartičkách nebylo napsáno kdy, kdo a odkud letí a tak se pořad chodilo k rozlosování na HQ boudě, přitom by se stačilo podívat na kartičku (ze SORGu :) ) a nebo prostě hodit rozlosování všem do obálek. Další věcí bylo již obligátní a mnohými soutěžícími velmi oblíbené "1000 ze třetího kola" neboli víte, že máte tisíc, ale absolutně netušíte za co. A co letěli soupeři a nemáte možnost si ani ověřit, zda je vše zapsáno správně. Dá se to sice najít na nějakém z dalších papíru na tabuli, ale nevím... a teď se pomalu dostávám k tomu největšímu ALE a to, že se okolo třetího kola začaly projevovat rozdíly v umístění mezi jejich programem a paralelně používaným SORGem a to tak, že i dost výrazně (díky Tome a ostatní co pomohli s prosazením a testovacím provozem, jinak by se na to snad nepřišlo). Např. když se ze 14. místa v Trnavě SW dostanete na 7. v SORGu, tak to už bilo na poplach více lidí. Nakonec jsme testy zjistili, že Trnavský SW počítá i setiny vteřiny a organizátoři je vesele přepisovali, i když pravidla F5J mluví jasně. Nakonec se to nějak "utřepalo" ale důvěra už moc nebyla no. Pak se už tiskly výsledky jak od nich tak mé a každý si tak mohl vybrat, co se mu více líbilo. Trnavský klub je bezesporu velký a zkušený a taková drobnost mohla způsobit opravdu nepředstavitelný trapas po širokém okolí! To by se na soutěžích takovéhoto typu opravdu stávat nemělo. Abych ale nebyl jen "pes", tak jinak bylo vše na velmi vysoké úrovni a klobouk dolů před organizováním akce takového rozsahu. !Dobrý!

No zpět k létání. Ve čtvrtek poměrně foukalo směrem přes letiště, auta, na stromy v pozadí a tomu také odpovídal styl létání. Dozadu po větru, odrazit od stromů a pak z dálky zpět. Čekal jsem, že to bude větší drama a dost lidí bude chodit za les do nedalekého pole pro letadla, ale kupodivu to bylo v méně případech než v nedávné Dubnici. První dvě kola byly takové "stratosférické" a vypínalo se v průměru 180 metrů, ale odpoledne na chvíli vítr ustal a začalo se létat níže. Taková chvilková změna síly větrů vedla spoustu pilotů k přehazování lehkých a těžkých letadel, případně "dosypávání olova" do strojů. Tady přichází můj mini příběh s Boreasem, se kterým jsem po reinkarnaci v Dubnici létal i zde. Letadlo mělo letovku 1480 gr., což při hloubce profilu a rozpětí z něho dělalo takový malý 3,5 metrů široký autobus. Tomu odpovídaly i výsledky z prvních dvou kol :( byla to bída s nouzí a tak jsem se odhodlal ho pořádně naložit a Boreas dostal 320 gr. luxusního závaží do těžiště (velké díky pane Nehera :-D ) Samozřejmě, že po naložení se dostavilo avízované oslabení větru. Tak jsem uvažoval, že to zase hned vyložím, ALE naštěstí jsem to neudělal. Letadlo začalo pořádně létat a to opravdu luxusně. Sice místo 180 metrů vystoupalo jen na 130, ale to řešila o palec větší vrtule. Ponaučení? Naložte, zkuste a možná už nevyložíte :) já tedy rozhodně ne.

Zpět k samotným letům. S uklidněním větru se začalo létat pěkně nízko (+-70 metrů) a byla to zajímavá podívaná. Přece jen taková koncentrace skvělých pilotů na jednom místě musí zákonitě znamenat spousty záchran těsně nad zemí, ale i odvážných pokusů se startovacími výškami takovými, ze kterých většina z nás už jde na přistání :) No a jak rychle vítr ustal a přišla termika, tak rychle se zase vrátil a termiku odfoukl daleko od letiště. Dost lidí přistávalo na cizích přistávacích bodech, pár šlo podat přihlášku do KČT (Klub Českých Turistů) a zbytek naděloval. Zkrátka se létalo, létalo a pak se šlo spát, ráno jsme vstali a opět létali :-D. I když vlastně "šlo spát" neplatilo pro početnou skupinku těch více odolných a tak se pilo o sto šest. Ráno bylo, jak říká klasik "v alejích nablito" ale na výkonech se to snad neprojevilo.

Poslední lety v pátek byly už o taktice "všechno nebo nic" a pořadí se ještě hezky promíchalo a nakonec byly výsledky takovéto:

1. Bohuslav MAJERČÍK (SVK)
2. András SZERI (HUN)
3. Petr MALČIK (CZE)
4. Jure PEČAR (SVN)
5. Radek MALČIK (CZE)
6. Juraj BAČIAK (SVK)
7. Martín CRESPÍ (ESP)
8. Imre KASZAP (HUN)
9. Zdeněk MALČIK (CZE)
10. Rok KORBER (SVN)
11. Matúš DUDÁŠ (SVK)
12. Marko GAĽA (SVK)

Příprava běží a všichni se shromaždují v ready-boxu a zkouší se funkčnost výškoměru, respektive nemožnost spustit znova motor a jde se na věc.

Začalo se opravdu z ostra a v prvním ze tří finálových kol se vypínalo proklatě nízko. R. Malčík v 29 metrech, Juraj Bačiak v 37 metrech atd., zkrátka echt finálový let :) Nakonec nalítalo plný počet "jen" sedm statečných a šlo se na druhé kolo. Tam se výšky posunuly na hranici +- 60ti metrů. Jediný kdo ulétl, byl Martín CRESPÍ s 43 metry, následován Z. Malčíkem s 58 metry. Počasí se ale umoudřilo a začalo nosit celé nebe a tak nalétali všichni a to samé se dalo očekávat i v posledním finálovém kole. Všem tam, ale vypálil rybník Martín CRESPÍ s vypínací "výškou" 24 metrů! Jediný, kdo udržel krok byl díky preciznímu přistání a držení se do posledních vteřin byl R. Malčík a výsledkem 997 si zajistil první místo s poměrně vysokým náskokem (26 nepřepočítaných bodů) na Marka Galu, který o fous (0,35! nepřepočítaných bodů) porazil třetího Zdeňka Malčíka. Další pořadí bylo: 4.András SZERI, 5.Martín CRESPÍ, 6.Juraj BAČIAK, 7.Jure PEČAR, 8.Imre KASZAP, 9.Petr MALČIK, 10.Bohuslav MAJERČÍK, 11.Matúš DUDÁŠ a 12.Rok KORBER. Gratulujeme !

Grandfinále

Dolétalo se a následovala hodinová pauza na zpracování výsledku jak z Trnavy, tak hlavně z celého seriálu InterTour. Všichni čekali na výsledky, které oznámily, kdo postoupí do 14-ti členného, 4-kolového superfinále a budou tak mít šanci se de-facto stát takovým neoficiálním mistrem světa v F5J. Po chvíli je jasno a do Grandfinále postupují :

1. Radek Malčík (CZE)
2. Bohuslav Majerčík (SVK)
3. Juraj Adámek (SVK)
4. Petr Malčík (CZE)
5. Richard Frederick (nebyl přítomný) (USA?)
6. Juraj Bačiak (SVK)
7. Zdeněk Malčík (CZE)
8. Imre Kaszap (HUN)
9. Sebastjan Hajnsek (SVN)
10. Jure Pecar (SVN)
11. GYÖRGY GÖRÖG (HUN)
12. Valenta Vojtěch (CZE)
13. SOLANS JAVIER DAMIAN (ARG)
14. SALVADOR RODRIGO (ARG)
15. Juraj Večeřa (SVK)

Takže jak je vidno, měli jsme 4 želízka v ohni a já měl tu čest dělat pomocníka právě Radkovi (že by si mě tam kluci dovezli jen kvůli toho? :-D)

Stojím na startovišti č.1 a přemýšlíme, kam poletíme. Blíží se start a já ihned v gongu odhazuji letadlo a koukám, jak se pomalu plazí nad auta společně se skupinkou dalších pilotů. Hlídám, jak vysoko jsou ostatní a po třiceti vteřinách to Radek zakotvil ve 42 metrech a někteří další soupeři jsou na tom velmi podobně (SEBASTJAN HAJNSEK -47m, BOHUSLAV MAJERCIK-55m). Ostatní volí jistotu. Po chvíli je jasné, že termiky bude na finále poskromnu, ale když bude, tak je třeba se ji držet a stoupat co to půjde, protože každá chyba znamená krutý trest v podobě ztráty šance na výhru. Nakonec vydrží první kolo všichni krom Juraje Bačiaka a jde se na druhé.

Stále není nic rozhodnuto, a tak volí opět většina pilotů jistotu v podobě přibližně jednoho sta metrů až na klasickou partu Top adeptů na výhru a to R. Malčík (62m), J. Adámek (42m), S. Hajnsek (43m) a B. Majerčík (74m). Nakonec, ale opět dolétají všichni a pomalu se začínají nůžky rozevírat více a více, neboť tito "kaskadéři" po kouskách ukusují body soutěžícím za nimi. V druhém kole už ale začíná být něco ve vzduchu jinak a asi přes nás přecházela nějaká větší termika (všichni měli výšky), ale co přichází za termikou? No, většinou klesáky, a taky to tak bylo :)

Třetí kolo začalo sice hezky (nejníže byl J. Adámek s 64 metry), ale už bylo znát, že všichni letí o pár metrů výše, aby se nevyrobilo škrtátko. Bohužel ho vyrobili Z. Malčík, který po větru našel sice stoupáček, ale štěstí mu nepřálo a tak vyfasoval nulu. Potom S.Hajnsek a nedoletěl ani V. Valenta. Tímto kolem si J. Adámek udělal už druhou tisícovku a měl pěkně našlápnuto. To samozřejmě nikdo na ploše netuší, neboť se letí vše hned za sebou a tak sladká nevědomost znervózňuje všechny na startovištích.

Poslední kolo začíná a motoruje se poměrně vysoko. Jediný kdo opět ulítl je J. Adámek s 66 metry oproti nám (R. Malčík) s 90ti metry a tak si v hlavě na rychlo počítáme, že to nejspíše vyhraje slovenský borec a extra třída pilot. Všichni jsou, ostatně jako většinu finálových kol nad lesem po větru a v tom to přišlo. Ve čtvrté minutě padá na zem první soutěžící (J. Pečar), za ním vzápětí další a další včetně J. Adámka. Letadla se rozlétla, jako když do koní práskne a co nejrychleji pryč z toho brutálního rozpadu. Prcháte, kam můžete, ale s tím, jak sedají další a další letadla se i Radek Malčík blíží k zemi. Sedmá minuta a ve vzduchu už je jen cca 6 letadel, všechny napasované v jednom místě mezi auty a nedalekým lesíkem. Po termice ani zmínka a každá pilotní chyba znamená konec. Přátelé, to přišla naprostá beznaděj a trvala až do zhruba 12té minuty, kde se změnila v totální krizi :-D. Tak blízko a přitom tak daleko. Letadla olizují vršky stromů, některé dokonce strop safety zóny nad auty a jsou to nervy neskutečné. Jediné, co si v těch nervech pamatuji je to, že Radek to zapíchl proti větru těsně nad stromy snad s ještě jedním soupeřem a zbytek se plácal nad auty cca v 20ti metrech. Všechna čest a smekám před těmi, co vydrželi až do konce. 13:30, 14:00, už to vypadá, že to dolítáme. Radek se blíží na přistání, 14:57 a za padesát. Otáčím se a vidím, že je Radek poslední na zemi. Přichází placák, že mi to málem ruku utrhlo a pak děsná úleva. K Radkovi se blíží hlouček lidí, kteří tuší, že má asi první místo. Radek se válí na zemi a nepochybně si užívá nejtěžší finále svého života, a já se potichu vytrácím ze svého nejtěžšího našeptávání v životě. Jó emoce jsou fakt sviňa a dokážou vás docela rozhodit, i když jste tvrdí chlapi. Ale co, u fotbalu nebo hokeje brečíte taky ne? :-D

Odnášíme letadla a všichni čekají na oficiální výsledky. Vkrádám se k velitelské boudě a dychtivě hledám Radkovo jméno... Jdu takticky odspodu, ale stále nenacházím až až na příčce nejvyšší!

Jsem první, kdo gratuluje a pak už se jen hrnou gratulace v mnoha jazycích.

Nesmíme ale ani zapomínat na všechny ostatní finalisty, protože jsou to esa jedno vedle druhého! Smekám před všemi a to upřímně kluci.

Pomalu balíme a připravujeme odjezd. Po chvíli je vyhlášen nástup na oficiální vyhlášení výsledku Trnavské soutěže i celkového Grandfinále InterTour.

Poháru je nachystáno fakt spousta jak pro juniory, tak pro old-boys (nad 60 let pokud se nepletu) a samozřejmě za obě soutěže. Provedou se oficiality, udělí se čestná cena za celoživotní "dílo" a pak se vyhlašují samotné soutěže.

Junioři v Trnava F5J

1. Petr Malčík (CZE)
2. M.Dudáš  (SVK)
3. Rodrigo SALVADOR (ARG)

Old-Boys v Trnava F5J

1. Zoltan BENYO (SVK)
2. Martin BELL (GBR)
3. Cliff HANNAM (GBR)

Nejlepší z nejlepších v Trnava F5J

1. R.Malčík (CZE)
2. M.Gaľa (SVK)
3. Z.Malčík (CZE)

Poslechneme si hymny, odneseme poháry a letadla z focení a jde se na vyhlášení cele IT.

Tři nejlepší junioři v celkové InterTour

1. P. Malčík (CZE)
2. R. Salvador (ARG)
3. T.Ofek (ISR)

a Zlatý hřeb večera - Nejlepší z nejlepších

1. R.Malčík (CZE)
2. B.Majerčík (SVK)
3. I.Kaszab (HUN)

Opět hraje hymna a Radek se kroutí pod tíhou velkého poháru za celkové vítězství v InterTour a stává se tak ve své podstatě víceméně úřadujícím Mistrem světa v kategorii F5J. (ano existuje ještě Eurocontest, ale ten je pouze na území Evropy, nikoli celého světa. A ano vím, není to oficiální titul !). A když tak nad tím přemýšlím, tak to samé má i Petr Malčík z juniorské kategorie (tento rok naposledy, že? :) )
Radku a Petře, ale i všichni ostatní, velká gratulace a děkujeme za reprezentaci České republiky ve světě! Jen tak dále.

No a na závěr poděkování Trnavskému klubu za super soutěž (jj, byla fajn a ty výtky berte jako nápady na vylepšení). Všem co se starají o celý InterTour (mimochodem příští rok se bude jmenovat WorldTour a bude více států = už téměř dokonalé skoro-oficiální MS), taky poděkování "Ujo Valentovi" za expresní opravy letadel na místě, a vůbec všem.

Náš gang :)

P.S. F5J létáním se dá i vydělat :) První dostal 100€, druhý 75€ a třetí 50€ !

P.P.S. Pokud si myslíte, že ten velký pohár má Radek doma, tak ne. Je putovní a tak dostal menší domů, a velký zůstal v Trnavě, kde na něj bude na doživotí štítek: 2013 - Radek Malčík.

 a dodatek P.P.P.S :) v Eurocontestu měl výherce dokonce 500€ , druhý (R.Malčík) 400€ a třetí 300€ ! Tomu se říká výdělek.

Aleš Krátký

• Předchozí
• Další