Mistrovství ČR v kategorii F5J

Kategorie: F5J Zveřejněno: pondělí 28. září 2020 18:38 Napsal Václav

Jehnědí! Malá obec na Orlickoústecku. Malá parta milovníků UL létání s malým letištěm, ale s velkým srdcem… Pro všechny piloty, kteří se aktivně věnovali větroňům kategorií RC V2 a F3J, byl víkend 12. ‑ 13. září připomínkou starých časů. Pro čistokrevné elektroletce pak seznámením s novým letištěm s perfektním zázemím. LMK Česká Třebová na letišti aeroklubu Letka Jehnědí v minulosti často pořádal soutěže termických větroňů. V době navijáků a kladek však byla poměrně úzká místní ULL plocha využitelná pro modelářské soutěže pouze tehdy, když byla na přilehlých polích vysázena vojtěška, nebo krmná směska, do které šlo vlekací silony natáhnout. V případě elektroletů toto omezení pro start modelů odpadá a letiště má celoroční potenciál. Piloti mohli ocenit zázemí kempu s elektrickou přípojkou, klubovnu se sociálním zařízením se sprchami a teplou vodou, a před nepřízní počasí krytý prostor hangáru se stoly. Samostatnou kapitolou byla na místě čerstvě uvařená jídla, podávaná na porcelánových talířích s nerezovými příbory a k tomu čepované pivo / limo.

Mistrovství ČR mělo plánovaný začátek 9.00 hod. v sobotu ráno, ale areál letiště se zaplňoval již od pátečního oběda. Prostor pro kempování byl rozsáhlý, letová plocha připravená, počasí příznivé, a tak se celé odpoledne kromě stavění stanů především létalo pro radost a trénovalo.

Sobotní program mistrovství začínal odletem místních ULL, uzavřením plochy pro letový provoz a úvodním nástupem s hymnou. Pořadatelé připravili pro 65 přihlášených pilotů 11 startovišť obsluhovaných časoměřiči. Ve výpočetním středisku ponechala mužská část rodiny Lžíčařových administrativu a obsluhu Sorgu svým lepším polovičkám a po instalaci časomíry se jako závodníci plně ponořili do soutěžního klání. Základní osnovou nástupu byly informace k organizaci soutěže. V sobotu bylo v plánu odlétat 5 kol s posledním startem max. 18.15 hod. – pak bude následovat otevření letiště a přistání místní letky ULL. Plánem na neděli bylo odlétat zbývající 2 kola základní části a 3 kola čtrnáctičlenného finále. Do JURY byli jmenováni: T. Hrubý, V. Vostřel a K. Kičmer. K bezpečnostním zónám byla kromě koridoru a kempu přidána plocha přiléhajícího fotbalového hřiště a hangáry aeroklubu.

Zahájení soutěže proběhlo hladce bez zádrhelů, takže jsem se mohl již před půl desátou plynule přesunout ze slavnostního zahájení mistrovství na pozici startéra a vyhlásit přípravu prvé skupiny. Směr startu byl určen „do polí“, směr přistání „od vesnice“ a do vzduchu se pod modrou oblohou a za příjemné letní teploty a mírného větru mohla v 9.30 hod. vydat prvá skupina. Taktika většiny letů se ustálila na co nejrychlejší otočku po větru a přesun nad fotbalový stadion, nebo ještě dále po větru až nad střechy zemědělských staveb k vesnici, s hledáním termiky a lety až k dalekému lesu za silnicí. Hned start druhé skupiny byl pozdržen pro přistání cizího ULL, jehož pilot nezaregistroval značku uzavřené plochy a neměl vysílačku. Kolem vyrovnané řady na start připravených pilotů a jejich pomocníků s modely v rukou, však pilot ULL provedl pouze přiblížení na přistání ve výšce cca 3 metrů a přistál v bezpečném prostoru až na vzdálené části plochy.

Ve třetí skupině se „podařila“ prvá srážka modelů při kroužení nad střechou stodoly. Bedřich Koros z kolize vyvázl pouze šrámem na křídle a let dokončil, model Franty Holešínského však přišel o ucho a zřítil se na zem. Franta tak svůj let musel opravovat v závěrečné skupině kola s náhradním modelem.

Termické podmínky v sobotním dopoledni nebyli jednoduché a na konci prvého kola se hodiny časomíry zdály hodně „pomalé“ i většině favoritů. Značně ztíženou situaci, hlavně při návratu na letiště, mělo nemálo soutěžících, kteří se mistrovství účastnili se „stopalcovkami“. Hned prvým startem tak mnozí do soutěže vstoupili „škrtacím letem“. Že břízky kolem fotbalového hřiště klamou svojí výškou, se přesvědčil Tonda Nahodil. Nedobrovolné přistání jeho modelu naštěstí skončilo bez poškození modelu i materiálních škod v kempu, kam se model po větvích postupně sesunul.

Od druhého kola se začalo startovat i přímo proti větru. K úspěšnému nalezení termiky pomáhali místní dravci a piloti začali využívat letový prostor v okolí letiště naplno. Oběd, přes který se nebe trochu zatáhlo, a začal foukat mírný vítr, se vešel do přestávky mezi 4. a 5. skupinou druhého kola. Soutěžní lety 3. kola a 4. kola v odpoledním vzduchu byly klasickým obrazem F5J soutěže – nízké starty, hledání termiky ještě v motorovém letu a neúnavné kroužení v bublinkách aspoň trochu ohřátého vzduchu nízko nad terénem. Někomu termika přišla hned, někomu utekla po mistrné pilotáži nad vzdálenou kupou hnoje. Prvý „výlet“ do polí pro model, který po několika desítkách sekund prohrál svůj boj s gravitací a nedobrovolně dokroužil až na zem, absolvoval Libor Koten. Jarda Eichler díky technické závadě předvedl nejkratší motorový let, na který bohužel plynule navázal přibližně stejně dlouhým termickým letem … Skupiny končícího 4. kola byly hotovým „pohřebištěm“ modelů u vesnice po větru. Pro většinu pilotů to byla pouze dlouhá procházka, model nalezli a nepoškozený přinesli zpět. Jen Pavel Maňák svoji „stopalcovku“ hledal déle a po delší době ji přinesl se zlomeným uchem a poškozeným trupem.

Strategie startu s rychlým přesunem co nejdále po větru „až skoro k lesu“, byla základním rozpočtem většiny letů 5. kola. Vítr se postupně utišoval, vzduch byl prohřátý, ale termika fungovala až výše nad zemí. Poslední starty letového dne přinášely poměrně „nudný“ průběh – start do výšky i přes 100 m, termika, stratosféra, po dobu osmi minut pozorování „jedenácti teček na obloze“, dynamické vytracení výšky v poslední minutě pracovního času a společné přistání skoro celé skupiny „do plných“. Vzhledem k časové rezervě se v sobotu podařilo odlétat ještě 2 skupiny šestého kola. Poslední starty probíhaly v kulise velkého hejna netopýrů, které se formovalo v nastávajícím večeru nad kempem. Pak již plánovaný přílet ULL vyhnal všechny účastníky do hangáru na večeři. Sobotní večer všem zpříjemnila tichá elegance neplánovaného přistání horkovzdušného balónu na letové ploše v těsném sousedství kempu.

Nedělní ráno přivítalo všechny stejně příznivým počasím jako v sobotu. Rosu z trávy dokázalo slunce vysušit ještě v průběhu přípravy techniky a k prvému startu byli soutěžící pozváni za ideálního slunečného počasí s mírným větříkem. Začínali jsme 3. skupinou šestého kola. O adrenalin ihned po startu se postaral Petr Nehera, který let svého modelu zahájil stylem „na plný motor do země“. Naštěstí tento inovativní prvek ustál, a i z nízké výšky bezpečně nalétal. Společné přistání modelů úvodní skupiny dne však přineslo srážku modelů Ondry Matuly a Reného Novotného. Vzhledem k variabilním termickým poryvům byl směr přistání určen jako volný. Díky tomu došlo ve 4. skupině 6. kola k situaci, kdy byl model, přistávající po pracovním času přes bod soupeře, reflexně zachycen ve výšce obličeje rukou soupeřova pomocníka. Pomocník bez úrazu, model bez poškození, pro jury však k řešení podaný protest s obsahem „modelu bylo zabráněno dokončit let“. Zamítnutí protestu si vyžádalo pečlivé prozkoumání pravidel, ale díky profesionální erudici především Tomáše Hrubého znamenalo pouze drobné zdržení.

Na poslední letové kolo soutěže již příroda připravila silné termické proudění v širokém okolí letiště. Velmi poučné bylo sledovat let Františka Höfra, kterému dělal pomocníka jeho syn Pavel: pravá, kruci říkám pravá, táto, tak to teda dotoč levou a teď už to nech kroužit a nešahej na to!. „Neřízený model“ vyškolil v termice všechny soupeře. Bohužel byl při přistání František „dlouhý“, a i když ihned reagoval na jasnou radu „uteč“, byl model rychlejší a František před dotekem s ním neutekl. Srážku za letu a opravný let si v posledním kole ještě vybrali Tonda Nahodil a Jarda Bartůněk, který v nervozitě po srážce navíc přidal i „bodované“ přistání do koridoru.

Poslední skupina 7. kola odstartovala krátce po půl dvanácté a byla oslavou termického letu – všichni našli svůj vzduch, vydrželi s modely kroužit po celou dobu pracovního času a společně přistát v posledních sekundách jeho závěru. Rozdíly v hodnocení tak přinesla jen startovní výška modelů.

Sedm kol základní části soutěže umožnilo do výpočtu výsledků aplikovat jeden „škrtací“ let. Po ukončení šestého kola v 10.00 hod. začala „matematická olympiáda seniorů, spojená se soutěží prognostiků“.

Nedělní oběd umožnil všem účastníkům mistrovství nabrat síly, organizátorům spočítat a zveřejnit výsledky a finalistům rozebrat si pomocníky. Pohled na data - SORG umožní každému detailní analýzu výsledků, zajímavým údajem je u jednotlivých účastníků počet skupin, které vyhráli.

Do finále postoupili (od prvého místa po čtrnácté): Víťa Štěrba (3 x 1000), Jarda Vostřel (5x 1000), Radek Malčík (1x 1000), Luboš Pospíšil (3x 1000), Jarda Vostřel jun. (2x 1000), Jirka Duchaň (1 x1000), Martin Rajšner (2 x 1000), Vlasta Vostřel (2 x 1000), Honza Vácha (1x 1000), Pavel Svoboda (0 x 1000), Petr Heinrich (1 x 1000), Věnek Beran (0 x 1000), Tomáš Winkler (1 x 1000) a Standa Perkovič (2 x 1000).

Podle svého pořadí v základní části si finalisté postupně volili ze 14 startovacích bodů ten svůj. V 13.00 hod. jsem vyhlásit přípravný čas pro prvé finálové kolo. Na startovišti to v mé blízkosti vypadalo jako na rodinném srazu Vostřelů: Jarda (dědeček) jako pořadatel dělal časoměřiče Vlastovi, hned vedle startoval Víťa Štěrba, kterému dělala pomocníka jeho žena Jana (Vostřelová), o kus dál se chystalo na start duo otec a syn - Jarda a Jarda junior …

Ve finále jde o každý metr výšky. Starty jsou proto nízké, někdy však termika není tak blízko země dostatečně vydatná. Všichni míří po startu ihned přes hlavu po větru „nad hnůj“. Vlasta Vostřel, Jarda Vostřel junior a Standa Perkovič svoji však termiku nedokázali dohonit a předčasným přistáním snížili své šance na dobré umístění hned v prvním letu. Ostatní letěli „stratosféru“ a přistáli na konec pracovního času.

V druhém finálovém letu vyráží Radek Malčík s pomocníkem daleko od přistávacího bodu za letícím modelem – vzdálenost je velká a výška naopak malá. Nepříznivé podmínky však pilot ustál a let úspěšně dokončil. Smolaři 2. finálového kola se však stali Pavel Svoboda, který přistál v dáli, a Tomáš Winkler, který zakončil svůj let již v deváté minutě.

Před třetím finálovým letem je ve hře 9 adeptů na vítězství. V okamžiku startu přechází přes letiště termika a startovní výšky jsou extrémně nízké. Jarda Vostřel a Víťa Štěrba odcházejí polem směrem k vesnici, aby měli na řízení svých modelů za silnicí nad lesem lepší výhled. Průběh finále ovlivní jejich nešťastná srážka při kroužení ve společné termice. Jardův Prestige končí s rozbitým křídlem, Víťův model pád po srážce přežil bez poškození. Samotná donáška modelů na letiště však byla časově náročná. Následuje žádost o opravný let, který je pro ostatní soutěžící vítaným prvkem k opravě. Jarda s Víťou nebyli jediní, kteří tento let ukončili bez bodů!

Dominantou opravného finálového letu je ihned po startu úprk Radka Malčíka, a především jeho pomocníka Tomáše Hrubého (!) šikmo proti větru, vpravo před kemp. Důvod byl jediný – plechová střecha hangáru za kempem a před ní řada stromů, nafukovaná větrem. Třicet sekund motorového letu není na překonání takové vzdálenosti dlouhá doba a na let F5J modelu je potřeba v takovýchto podmínkách dobře vidět! Tato strategie startu umožnila Radkovi zapsat na výškoměru neuvěřitelných 14 m! Třetí finálové kolo mělo díky opravám dvě „tisícovky“ – Radka Malčíka a Petra Heinricha.

Vítězem soutěže a mistrem České republiku pro rok 2020 se po excelentním posledním letu stal Radek Malčík, na druhém místě se umístil nenápadně létající Petr Heinrich, na třetí příčce skončil Martin Rajšner.

Soutěž juniorů nemohla být vyhlášena, soutěže se zúčastnili pouze dva. Jarda Vostřel junior však v celkové pořadí obsadil výborné 12. místo.

Soutěž „65+“ vyhrál Lojza Hrabáček, na druhé příčce se umístil Jarda Imiolek a třetí místo obsadil Ondra Matula.

Všichni ocenění piloti byli dekorování medailemi a obdrželi ceny v podobě dárkových poukazů sponzora mistrovství – firmy Big Hobby.

P.S. Po vyhlášení výsledků mistrovství přišla na řadu ještě jedna „vychytávka“ aeroklubu Letka Jehnědí – součástí areálu je bazén … koupel pro vítěze měla teplotu dobře vychlazeného piva.

 Vašek Jeništa ředitel a startér soutěže

 

Zobrazeno: 343

Stoupák.cz je nezávislým komunitním webem. Pokud máte cokoliv, co by jste chtěli zde uveřejnit, neváhejte nás kontaktovat. Rádi se podělíme o zajímavé informace, reportáže nebo návody.

Ads Elite footer

Weby přátel

hawk

dnz

Chceš tu být ? napiš nám

Koho podporujeme a kdo nás ?

Chceš tu být ? napiš nám