Ostravská podzimní F5J – devět statečných

Po celé, myslím si velice zajímavé sezóně, ovlivněné bacilem, přichází čas se v rámci soutěží sejít letos naposledy.

Co se týká počasí, tak musím říct, že tentokrát nepršelo (jako většinou na našich závodech). Předpověď celý týden slibovala oteplení a pěkný víkend, což vyšlo bezezbytku. Co ale slibovala také, byl silný vítr. A ten tedy vyšel také přesně podle předpovědi.

Přípravy začínají cca týden předem, zajistit ceny, poháry, občerstvení, a vše potřebné.

Přihlášky jsou otevřeny včas. Původně přihlášených je 27 včetně jednoho juniora. Čím víc se termín blížil, a předpověď se potvrzovala, piloti se začali omlouvat. Nakonec zůstalo 22.

V pátek jedeme připravit plochu, přivítat se s prvními účastníky, co se rozhodli pro závěrečné kempování v rámci poslední letošní soutěže, a také zkoušíme těžká letadla, která letos nedostala příležitost. Plachtu na stan raději nedáváme, což se vyplatilo, asi by nám uletěl.

Ráno se scházíme na ploše, nádherně svítá, a vzduch je krásně čistý, i Beskydy jsou nádherně vidět. Jak by taky ne, když už fouká cca 6m/s. Zahájíme prezentaci, a zůstává 9 statečných.

Rychle předěláváme rozlosování, a dáváme vařit klobásky. Proč klobásky, protože to vypadalo, že lítání se zkusí, a pak už se bude jen diskutovat a jíst.

Kontrolujeme anemometr, vše je v rámci pravidel, a tak vyhlašujeme první let prvního kola. Už donést model na startoviště je celkem problém, a dostat ho do vzduchu je takový žonglérský kousek. Výkonné pohonné jednotky mají co dělat, aby model protáhly prouděním vzduchu do přijatelné výšky a vzdálenosti. Radim Barč, a Franta Odehnal létali s modely RCEV.

Radim model po šestém kole schoval do bezpečí svého vozu, že malé rozbít nechce, a objednané velké ještě nemá, ale Franta to dolétal až do konce.

Soutěž krásně odsýpala, dalo by se říct s větrem o závod. Pravidelně jsme sledovali vývoj síly větru, který se držel pod 10m/s, s nárazy kolem 12-13m/s, nejvíc bylo kolem 17m/s.

Zbylá skupina pilotů se soustředila kolem polní kuchyně pod vedením Mirka Prašivky, a sledovali zajímavé dění pilotů a jejich umění hlavně při přistáních. Jestli jsem dobře počítal, tak došlo k poškození 6 modelů, nic „fatálního“, většinou zlomené trupy, třeba od Jardy Vostřela, který bezpečně přistál v poli mimo depo, protože ho rotor srazil do výšky, kdy udělat zatáčku na přistání k bodu by bylo nebezpečné, a než pro model došel, stačil mu ho vítr obrátit a zlomit trup. Podobné to bylo i u Petra Slezáka, kdy přistál před vedlejším startovištěm, došlo k tomu samému, a to ještě Pavel Hofer stihl vložit ruce před obličej Ondry Matuly, který zrovna řídil, a tím zabránit možnému zranění.

Koordinace soutěže a obsluhy PC se ujal Jarda Osoba, a vše fungovalo na jedničku. Za což mu patří velký dík. Stejně tak Jirkovi Kačírkovi za přípravu plochy.

Průběžně se všichni posilovali klobáskami, a občerstvením v režii Mirka.

Na poslední dvě kola už foukalo tak, že i ptáci chodili pěšky. Letadla naložena od 2,5 do 3 kg. Jen Franta Odehnal má malé cca 720g. Což je při 7 startu poznat a po odhození modelu, model nejprve 20m couvne a až pak se začne nesměle prokousávat kupředu, aby nakonec stejně přistál daleko po větru od bodu přistání.

Z devíti statečných nakonec zbylo už jen 5 a ti si to rozdali o závěrečné pořadí. Byť byly lety velice krátké, tak všichni piloti předvedli vynikající pilotní umění, obzvlášť při přistáních.

Nejlépe z toho vyšel Radek Malčík se svým Perfectionem, ponechaným pro srovnávací lety, naštěstí zůstal celý, druhý byl Jaroslav Vostřel junior s Prestige, a třetí Pavel Hofer s Perfectionem F3J koncepce.

Vyhlásili jsme vítěze, nejlepšího juniora, a Frantu Odehnala za odvahu s modelem RCEV.

Síla větru byla na hranici pravidel, ale pravidla porušena nebyly.

Užili jsme si krásný den, zakončili ho dlouhým povídáním, protože závodně se ke kategorii F5J sejdeme až příští rok.

Pánové díky za super sobotu a ukázkové zakončení sezóny 2020.

Kamil Kičmer

• Předchozí
• Další