Náměšťská, říjnovosvatováclavská RCEP

Poslední soutěží pro letošní sezónu, měla být u nás v Náměšti n/O klubová RCEP, naplánovaná na 28. září. Jenže svatému Václavu se to jako vhodný způsob trávení svátečního dne vůbec nelíbilo, a tak na nás seslal psí počasí. Zlé jazyky dokonce tvrdily že je to proto, že sv. Václav, jakožto správný čech, tuto kategorii nemá rád . Nevadí, zkusíme to u Františka, tedy 4.10. To se měla pevná lítat ve Slatinicích, ale byla zrušena. Předpověď sice slibovala ve východní části republiky trochu větru, ale to je nám jedno, my sme Vysočina tak kde by se tu vzal vítr . Zakoupené klobásky putují na týden do mrazáku a já všechny ujišťuju, že čtvrtýho u nás bude na rozdíl od Ostravska krásné počasí. Někteří totiž váhali, jestli jet k nám, nebo do Trnávky na stopalcovky.

A je tu nedělní ráno. Za rozbřesku otevřu oko a opatrně kouknu ven. Nízká oblačnost, vítr kolem šesti metrů, tak to mě asi nebudou mít rádi. Vařím kafe a jdu hledat nějakou předpověď, která by slibovala aspoň trošku slušný počasí. To aby se bylo v nejhorším na co vymluvit. A našel sem, kolem deváté už by podle ní mělo být i trošku sluníčka s větrem do 4 m/s a potom už jen vylepšování. Nakládám všechny pořadatelský nezbytnosti a v osm přijíždím na plac. Tam už čeká repre tým České Třebové a nekompromisně požaduje rum. Postupně se sjíždí další, celkem 13 soutěžících spíše z daleka než z okolí a taky časoměřiči. Z přihlášených se ráno omluvil pouze Zdenál Vojkůvka, kterému přejeme brzké uzdravení.

Téměř podle propozic, tedy po půl desáté, jde do vzduchu první runda. Oblačnost se trošku zvedla a protrhala, takže nás výškově neomezuje a foukají tak 4 m/s. Celé první kolo se odlétá v poměrně slušných podmínkách a většina soutěžících sedá okolo sedmé minuty letového času. Začíná druhé kolo a rázem je všechno jinak. S modrou oblohou, kterou všichni vyhlíželi, přichází čerstvé poryvy větru a vzduchoprázdné oblasti. Je pěkné sledovat, jak se ti co zrovna neletí, baví na účet 3-4 nešťastníků ve vzduchu. To samé se odehrává i v kole třetím a možnost pobavit soupeře a následně se bavit na jejich účet dostali myslím úplně všichni. Nálada je díky tomu veselá až rozverná a s polednem přichází čas něco sezobnout. Radek roztápí gril a za zvýšených hygienických proticovidových opatření na něj sází klobásky. Ve stejnou chvíli se uklidňuje vítr a nastává ideální letové počasí. Hlad je ale hlad a tak se tímhle škodolibým pokušením nenecháme rozhodit. Naštěstí počasí už těch taškařic mělo nakonec taky dost, a tak nás nechalo po obědě dolétat zbývající dvě kola v téměř ideálních podmínkách, kdy stoupáky sahají až do nevidím a větřík si pofukuje do 3 m/s.

Po druhé hodině odpolední je dolítáno. Vyhlašujeme výsledky, které sice do žebříčku využije málokdo, ale co se pořadí v soutěži týká, myslím nijak zvlášť nepřekvapily. Celá soutěž proběhla bez jakýchkoliv protestů či zádrhelů v organizaci a my se mohli těšit, že od nás všichni odjíždějí domů v dobré náladě a snad i s pocitem, že stálo zato k nám přijet a strávit společně neděli.

Všem co uvěřili mým slibům o krásném počasí a přijeli ještě jednou díky a nashle v příštím roce. Na závěr ještě patří poděkování našim synkům, kteří se ujali časoměření. Kluci dík, sme rádi že vás máme. Jo, a během soutěže nedošlo ke zničení ani poškození žádného modelu 

Napsal P. Hloušek

• Předchozí
• Další