question-circle Ladění letadel, těžiště, váha atp.

Více
27. říj 2013 19:26 #11329 od Aleš Krátký
Tak čím začít :)
Ti co mě znají ví, že při stavbě letadel do nich zásadně nedávám těžiště a jiné zbytečnosti :P :P , ale poslední dobou jsme s klukama z Dinoklubu dělali nějaké experimenty pro RCEV s váhou, a já teď i s těžištěm.

Mimochodem rady typu : přečti si základy aerodynamiky atd mne nezajímají...

Dostávám se tedy pár poznatkům a otázkám

1) Váha letadla nemá téměř žádny vliv na opadání modelu. Oblétá více oblohy a při RCEV už nehraje roli ani stoupání. Takový je fakt. Podle nějakého chtytrého vzorečku co tu kdysi dával I.Hořejší by měla být váha pro letadlo typu Daidalos 2,3 někde u 750 gr. Navážili jsme éra a výsledek je pocitově lepší. Praxe snad ukázala taky (na poslední soutěži v polance byly všechny 3 dovážené letadla ve finále [celkem bylo 5 míst]]

2) Těžiště. Velká neznáma ... u Daidala je klasicky 64mm od náběžky (2,5metrovka, ale to bude u všech stejné předpokládám).Po přečtení divoké diskuze ohledně použití GYRA na Lomcováku ( lomcovak.cz/wp_cze/ostatni/2013/10/tichy-let-a-gyro/ ) jsem začal uvažovat v čem by byl přínos mít těžiště hooooodně vzadu, neboť se tam o tom různi chytří lide vyhadřovali že je to děsně super. Inu zkusíl jsem to. Na daidalovi jsem lepil na ocas závaží a dostal se s težištěm hodně dozadu. Bylo to zajmavé, řekl bych přímo dobré.
A proto je zde otázka pro chytré hlavy : Co mi přinese těžiště hodně (Hodně!) vzadu ? Jedinné co vím z povídání jedne paní je to, že to bude citlivější na termiku. OK a dále ?

Nechť diskuze započne B)

Je to rebel ! při zatýkání tři vojáky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho... jednoho zesměšnil, navrhuji zavřít ho nadoživotí! To jako do konce života?

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

hawk

Více
28. říj 2013 06:39 - 28. říj 2013 07:47 #11333 od Luboslav Nagy
Tazisko blizko k neutralnemu bodu (pred neutralny bod) a to tak blizko ako to kto zvladne uriadit. Cim to bude blizie k tomu bodu bude to vykonnejsie ale aj narocnejsie na pilotaz a bude to chciet stale riadit. Ked clovek lieta daleko a vysoko a uz na to dobre nieje vieiet je lepsie ked to ma vacsiu mieru stability aby sa do riadenie nemuselo tolko babrat, na velku vzdialenos to clovek aj tak neuriadi poriadne. Takze vtedy radsej stabilnejsie lietadlo ( viac pred NB). Kazdy podla toho na co sa citi.

Ja cerpam z videi od RadioCarbonArt ale toto tiez pomoze.
www.pina.cz/2009/03/19/nastaveni-modelu-termickeho-vetrone/

Ľuboslav Nagy
Poslední změna: 28. říj 2013 07:47 uživatelem Luboslav Nagy.

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

Více
20. úno 2014 14:36 - 20. úno 2014 14:38 #11839 od Branislav Kasala

Aleš Krátký napsal: 1) Váha letadla nemá téměř žádny vliv na opadání modelu.

Praveze ma a velmi velky lebo skutocne urcuje opadavost modelu ale za relativne idealnych podmienok pre klzanie.

Finta je v tom ze pri modeloch zavazie kompenzuje ine zle vlastnosti modelu a sustavy v ktorej sa pohybuje.
Pri modeloch je to hlavne vysoky aerodynamicky odpor modelu a co sa tyka sustavy tak nezelanu zmenu prudenia vzduchu.

Lahky model s vysokym aerodynamickym odporom rychlo strati kineticku energiu a tym padom vztlak pod kridlom a ide rychlejsie k zemi.
Lahky model vam pri zmene prudenia vzduchu lahsie skruti a tym vznikne lahsie neidealne obtekanie profilu cim model straca rychlost a tym padom aj energiu.

RC glider Fling
MiniCorado
Daidalos 230
Poslední změna: 20. úno 2014 14:38 uživatelem Branislav Kasala.

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

Více
20. úno 2014 15:11 - 20. úno 2014 15:16 #11841 od Branislav Kasala

Aleš Krátký napsal: 2) Těžiště. Velká neznáma ...


Tazisko je bod v ktorom ked vyvazime konkretne lietadlo-vetron tak sa dostaneme k najvacsiemu pomeru klzavosti.
T.j. lietadlo nam doleti najdalej z tej istej vysky a tej istej dodanej kineticke energie pri starte.

Co sa tyka castic tak by tom mal byt stav kedy je profil kridla (+ VOP a SOP) najidealnejsie obtekany vzduchom
pricom ma minimalny aerodynamicky odpor a zaroven dostatocny vztlak.
Minimalny a.odpor aby co najmenej stracal rychlost a vztlak pre vysku.

Kedze ale tu ide vsetkym o cucanie "cudzej" energie z termickych prudov tak zmena taziska moze urobit iny lepsi-horsi model.
Teple prudenie tlaci hlavne zdola hore pricom hlavne kridlo ma vacsiu plochu a profil ako VOP takze by sa mal model spravat inak pri tom istom nastaveni taziska ako pri bezvetri.

RC glider Fling
MiniCorado
Daidalos 230
Poslední změna: 20. úno 2014 15:16 uživatelem Branislav Kasala.

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

Více
20. úno 2014 19:39 #11847 od Aleš Krátký
technicke poucky me nezajimaji... praxe kurec, praxe chlapi. netreba to více rozepisovat asi.

Je to rebel ! při zatýkání tři vojáky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho... jednoho zesměšnil, navrhuji zavřít ho nadoživotí! To jako do konce života?

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

Více
21. úno 2014 06:05 #11853 od Tomáš Hlavinka
Zde je na místě si opět přečíst článek Michala Vágnera...
Nejdůležitější je neplést si opadání a klouzavost!! Jsou to dvě rozdílné věci. Na opadání má samozřejmě největší vliv hmotnost. To co popisuje Aleš je právě klouzavost - tady už hmotnost tak významný vliv nemá. Zadnější těžiště činí model nestabilnějším - tím pádem také lépe signalizuje termiku. Termický větroň by měl mít těžiště a úhel seřízení tak, aby při Divetestu ještě vybíral. Při kroužení daleko nebo vysoko pilot už nevidí tak perfektně jako při ustřeďování nízko nad zemí. Důležité je tedy, aby éro letělo alespoň trochu samostaně. Prostě abych množstvím nutných zásahů a korekcí nepřevýšil "výhody" zadního těžiště.
U kategorií F5J/RCEV je větší klouzavost a možnost oblítání větší oblasti výhodou. Naopak pro klidovku je dobré mít co nejnižší opadavost.

Jestli jste někdo viděli lítat Vojciecha Byrského nebo Tomase Fraka z Polska (F3J) Tomáš už lítá i F5J, tak ti sledují své éro možná tak polovinu doby letu. Zbytek koukají po obloze, po ostatních pilotech a sledují vývoj podmínek okolo. Případně se přesunují na výhodnější místa. Tohle je taktika která se mi líbí a opravdu funguje!! Zde je výhodné mít éro, které je samostatné. Všimněte si koncepce modelu Jantar Revolution s kterým oba lítají..

Co takhle v trupu kluzně uložené aku nebo balast řízený jedním servem a možnost posunování težiště za letu?? K tomu spřažený s mixem Camber (letovým režimem). Technicky by to problém nebyl. Nevím jak u házedlové gondoly Daidalos, ale u té klasické se malé servo navíc musí někam nacpat zas tak malá ta gondolka není. U mojeho RCEV trupu se třetí servo vleze bez problému. Je od začátku právě počítáno s balastem v trupu a né válečky v křídle.

Aleš sice píše praxe praxe!! Ale bez základních znalostí teorie se moc dobře praxe aplikovat nedá.
Je dobré nejdříve "problém" trochu pochopit a pak hledat řešení. Je to minimálně rychlejší!!

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

Více
21. úno 2014 08:18 - 21. úno 2014 08:34 #11854 od Petr Koláska

Tomáš Hlavinka napsal: .... sledují své éro možná tak polovinu doby letu. Zbytek koukají po obloze, po ostatních pilotech a sledují vývoj podmínek okolo.


No, nevím jak u F5J, ale u RCEV na tohle používáme pomocníka ;) Protože když v určitých momentech spustíš jako pilot letadlo z očí, tak už ho taky třeba nikdy nenajdeš..... nemusíš být ani nijak extra daleko nebo vysoko, k tomu je potřeba jen blbá souhra náhod a podmínek.... a stačí na vteřinu mrknout vedle, o nějakém rozhlížení se okolo ani nemluvím.... Nicméně souhlasím, že přehled o stavu vývoje na celé obloze je nutnost, bez které se soutěžně lítá hoooodně blbě.

Co se týče té posuvné zátěže.... no, proč ne, bylo by to pohotové a snadno by se docílilo opakovaně stejného nastavení.... ale otázka je, jestli potřebuješ měnit těžistě během letu... zase tak dramaticky se podmínky za 10/15 minut obvykle nezmění, aby ti nestačilo nastavení na zemi před letem...

BTW - s tím místem - já mám na Daidalovi gondolu klasickou - a představa, že tam mám ještě někam vecpat servo + dostatečně robustní mechaniku na posun balastu, ve mě vyvolává záchvaty paniky :D Možná kdyby se kopletně překopala koncepce uložení komponent v trupu, ale i tak by to byl sakra oříšek... Aktuálně mám třeba docela solidní problém umístit tam relativně titěrný Guardian (kvůli testům). Nejde až tak o to, že byse to tam někam nevecpalo - on je problém to vecpat na správné místo...
Poslední změna: 21. úno 2014 08:34 uživatelem Petr Koláska.

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

Více
21. úno 2014 10:20 #11855 od Tomáš Hlavinka
Když už nějaký řízený posun těžiště tak určitě za letu, právě kvůli tomu, aby jsi mohl využít výhody zadního těžiště nízko u země a po ustředění stoupáku stability u předního těžiště. Nejde o změnu podmínek (povětrnostních)

V momentě kdy to bylo mixované s Camber tak je to pomoc i u letových režimů. Posunováním těžiště a změnou úhlu seřízení jde ovlivňovat pronikavost - výhoda při návratech z velkých dálek proti větru. Jediný problém, který vzniká je jak vytvořit dostatečně velkou výchylku pro posun baterky.

S tím, že nesmíš spustit oko z letadlo no nevím, nevím to určitě platilo u RCEK. V době kdy se rozhoduji jakým směrem éro poslat, tak ještě nejsem tak vysoko a daleko abych se nemohl ani rozhlídnou. I malá 2,5metrovka ve 150m jde ještě v pohodě vidět.

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

Více
21. úno 2014 13:57 #11856 od Petr Koláska
Realizace toho posunu by problém nebyl, spíš u těch malých by byl průšvih, kam to dát.... ale zajímavý nápad to rozhodně je....

Ohledně viditelnosti- no, nebudeme zapřádat další debatu... Jestli zvládá pilot dobře svůj let a ještě smysluplné vyhodnocování situace u svých soupeřů, tak je fakt machr.... Já si na to nadále budu brát pomocníka, a stydět se za to nebudu, dělá to i vítěz Intertour v F5J - a ten je sakra jiná termická liga než já :) :) Každopádně v tom, že je potřeba sledovat vývoj na celé obloze a podle toho se přemísťovat, tak v tom s tebou souhlasím na 100%.

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

Více
21. úno 2014 15:00 #11857 od Jan Kubica
Jsem si vědom, že je v tomto vlákně zakázaná jakákoliv teorie, ale vysvětlete mi prosím někdo, k čemu by bylo dobré posouvat těžiště? Dík.

Jinak i já dost často koukám, kde co lítá, nemyslím, že je to až takový problém. H.

"Stoupáme?"
"Ne! Naopak! Klesáme!"
"Je to ještě horší, pane Smithi! Padáme!"
(Jules Verne, Tajuplný ostrov)

Prosím Přihlásit se nebo Vytvořit účet připojte se ke konverzaci.

Vygenerováno za 0.930 sekund

Stoupák.cz je nezávislým komunitním webem. Pokud máte cokoliv, co by jste chtěli zde uveřejnit, neváhejte nás kontaktovat. Rádi se podělíme o zajímavé informace, reportáže nebo návody.

Weby přátel

hawk

dnz

Chceš tu být ? napiš nám

Koho podporujeme a kdo nás ?

Chceš tu být ? napiš nám