Q11, Daidal, Ambrosia a iné

martin horák napsal: Já to dělám podobně,v trupu u motoru zdůvodů kabelům ,ale i zdůvodů chlazení a pak v kabině a v zadu za odtokovkou,funguje to dobře .Martin H.

Připojím svůj názor. V dobách plechovkových motorů jsem udělal do Siesty podobné díry jako Martin a fungovalo to dobře. Nyní nedělám díry vůbec žádné a používám klasický neturbo kužel... a funguje to stejně dobře

Nejvíce tepla z motoru odchází přes hřídel a kužel (samozřejmě pokud není plastový), i zcela uzavřený motor takto během 5-ti minut letu spolehlivě vychladne.

OT: Napadá mě jak funguje uhlíkový turbokužel od RFM - díra v kuželu slouží pro chlazení duralového trámce, a tím i motoru, resp. převodovky

Souhlasím s Petrem - pro soutěžní létání jsou už dnes díry "přežitkem", nemá to význam.
Využije se to spíš v situacích, jako píše o kus dříve Radim, třeba pro tréning přistávání, ovšem otázkou je, jestli není jednodušší pro podobný účel radši nasadit listy třeba jen 8x6 a tím převést motor do vyloženě odpočinkového stavu...

Mám stejný názor, nikde se přece nepíše, že se musí trénovat pouze s povolenou vrtulí. Na výšku 30m a okamžité přistání přece nepotřebuji brutální výkon. V konečném efektu můžu takto na jedno nabití trénovat více startů a motor mi za to ještě poděkuje...

Petr Dušek napsal: Nejvíce tepla z motoru odchází přes hřídel a kužel (samozřejmě pokud není plastový), i zcela uzavřený motor takto během 5-ti minut letu spolehlivě vychladne.

Da se k tomuto najit nejake mereni, pripadne odkaz na nejaky vyzkum ci "vyzkum"?

Udělal jsem si vlastní výzkum, ohřál jsem motor 30sec. během, potom jsem umístil trup do proudu vzduchu od ventilátoru (asi 5m/s) a sledoval jsem teplotu motoru, s uzavřeným trupem, potom bez kabiny (jako velké větrací otvory) v obou případech motor chladnul skoro stejně asi 5 minut (měřeno přesným kalibrovaným prstovým teploměrem ). Potom jsem zopakoval totéž s kuželem zapíchnutým do polystyrenové kostky. Doba chladnutí se prodloužila téměř na dvojnásobek.
Také jsem pro kontrolu trochu počítal vedení tepla průřezem ocelové hřídele 3,2mm , ale tím tady nebudu unavovat.
Nenutím nikoho aby tomu věřil, já díry do trupu dělat nebudu, ostatní nechť to dělají jak je jim libo.

Me by prave ta teorie a vypocty okolo chlazeni a prestupu tepla zajimaly. Klidne do PM

Ze školy už si toho tolik nepamatuju, tak jsem čerpal zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Veden%C3%AD_tepla

Vyšlo mi, že ocelová hřídel 3,2mm v délce 10mm (vzdálenost motor-kužel) odvede při teplotním spádu 40K za minutu ca 160W tepla (je to ten vzorec pro Q). Samozřejmě v případě chlazení motoru se jedná o neustálený děj a celé je to trochu složitější, jen jsem chtěl ověřit, jestli se pohybujeme řádově v reálných číslech.

Petr Dušek napsal: Vyšlo mi, že ocelová hřídel 3,2mm v délce 10mm (vzdálenost motor-kužel) odvede při teplotním spádu 40K za minutu ca 160W tepla (je to ten vzorec pro Q). Samozřejmě v případě chlazení motoru se jedná o neustálený děj a celé je to trochu složitější, jen jsem chtěl ověřit, jestli se pohybujeme řádově v reálných číslech.

Petře, to máš ale chybu už v jednotkách - watt je výkon, výkon krát čas je energie (joule). Jsem hnidopich

Podle mě ale může být chyba v samotné úvaze: teplo je jako voda nebo elektrický proud. Celkový tok tepla určuje nejslabší článek v řetězci (prvek s největším odporem). Při problémech tohoto typu bývá určující přestup tepla z kovu do vzduchu. Takže pokud má teplo nejprve být vedeno kovem a teprve potom předáávno vzduchu, je možná to vedení hřídelí jen zbytečným prvkem, který zvyšuje odpor.

Je fakt, že u oběžek se teplo generuje ve statoru, ke kterému může mít vzduch blbý přístup, i když mně se zdá, že oběžky mají vlastně přední i zadní čelo otevřené, navíc rotující plášť přidává hodně turbulence, takže bych řekl, že ten přestup tepla z vinutí do vzduchu zase tak špatný nebude, tedy pokud má do motoru vzduch přístup - od zadu!!!

Jinak tato diskuse je o něčem jiném, což pořád většina lidí nechápe. Mezi trupem a kuželem je vzduch odsáván, protože ja tam za letu největší podtlak. Turbokužel = chlazený kužel, ne chlazený motor. H.

Jasně, použil jsem watt jako známější jednotku pro názornost, kdybych napsal 160J, většina neví o co se jedná...
Počítal jsem hřídel právě proto, že je to podle mě to slabé místo, na přestup tepla do vzduchu je tam potom veliká plocha ofukovaného kuželu, navíc z materiálu, který teplo vede ještě 3x lépe než ocel. Stačí si po vypnutí motoru podržet kužel v ruce, jak se pěkně ohřívá...
Moje úvaha je asi ta, že přibližně polovina produkovaného tepla se odvádí proudícím vzduchem při chodu motoru, druhou polovinu zbývá dochladit po vypnutí motoru.
Že je vzduch při chodu motoru odsáván přes motor z trupu je zřejmá věc, když dám výškoměr (barometrický snímač) za motor, při zapnutí motoru vyskočí hodnota o 2-3 metry nahoru.

Jsme myslím ve vlákně o modelech, asi bychom toho vědeckého bádání měli nechat

Měl bych jen malou poznámku k probíhající diskusi o chlazení.
Všichni, co lítáme turbokužely, pokud mám zjištěno, tak je máme kvůli bezpečnému poloměru. Je to zatím jediná úniková cesta, jak vyhovět pravidlům. Ti, co lítají vpředu se šroubkem, to mají podle nich jen do času.
Např. já jsem chlazení motoru zatím nikdy neřešil (už proto třeba, že jsem měl plné přepážky). Díry v kabině, i přes negativní názory, mám pro chlazení BECu, protože lítám 6 serv. Zatím to bylo OK, tak jen doufám, že to vydrží.

A ještě něco mimo téma. Vzhledem k tomu, že je téměř hotová nová verze SW pro pořádání soutěží, tak se chci zeptat, jestli by nebylo možné aktualizovat databázi soutěžících. Dejte prosím nějaký nápad, samozřejmě do správné sekce, jak to šikovně udělat. Byla by škoda, kdyby Petrův počin zapadnul.