Lietanie v termike.

Tomas Hruby napsal: Hodně napoví i koncepce modelů - proč asi F3J přešly do stylu s plnou mechanizací, kdy se chtě nechtě musí řídit a samy od sebe se neustředí? Technicky by přece nebyl problém udělat klasické "ušaté" RCV2, které létá samo, o pevnosti dostatečné k razantnímu vleku (třeba celokompozitové), ale zjevně o podobnou koncepci moc zájem není - pomalu nejdůležitější je ta schopnost oblétat "celou oblohu" a taky se vrátit z velké dálky...

Dokud bude rozhodovat přistání, "ušáci" nemají šanci. A těžký model se sám neustředí ani ušatý, to je spíše otázka celkové setrvačnosti modelu.

A k tomu řízení/neřízení. Já si myslím, že model musí létat sám. a) je to potřebné k tomu, aby se pilot mohl soustředit na dění okolo, b) jen takový model signalizuje, že se v povětří něco děje, c) je to nejekonomičtější režim.

Když potom takto seřízený model něco vychýlí z kurzu, může to být stoupák, potom je třeba dát "kontra" a udělat kolo. To je příklad odporování modelu. Když zrychlí, může být v klesáku, je třeba se otočit a mazat pryč. Druhý příklad odporování modelu. Když zpomalí, je to stoupák, je třeba se ustředit. Třetí příklad odporování modelu. Když se ale nic takového neděje, je podle mě nutné, aby model letěl sám a rovně. Tedy, takto si to myslím já a takto to praktikuji.

Jo, jsou lidi, co páčkujou v jednom kuse, a jsou lidi, co vytrvale krouží "až na zem". Taky jsem to dělal a určitě i někdy dělám , ale nejlepší to určitě není. H.

Tak a teraz modelový príklad: naletíš do stupáku a ďalej ako zistíš či máš krúžiť v pravo alebo vľavo , ďalej technický postup ako zistíš ako je veľký a ako sa najlepšie v ňom ustredíš a ďalej ako rýchlo postupovať, nie len že keď ťa odtlačí do ľava máš dať kontru. Konkrétny grif a ako to zistíš.

Jan Kubica napsal: Dokud bude rozhodovat přistání, "ušáci" nemají šanci.

Ale nepřeháněj - ušaté modely mají problém s přistáním v RCEN na čáru, kde ještě navíc platí otočené o 90st, na bod to ale není zas takový problém, musíš mít brzdu, ale jinak se trefíš docela snadno i s modelem ve stylu RES.
Problém je skutečně s tou potřebou létat na velkém prostoru - ty relativně lehké ušaté modely zabilo právě tohle. A od toho se pak postupně odvíjí vše ostatní - viz ten tebou zmíněný nárůst hmotnosti a horší možnost "létání bez řízení".
Jinak model přirozeně musí létat relativně sám, nicméně u těch moderních kompozitů je to spíš ve stylu "letí tam, kam ho namíříš", přirozeně ale zatáčku už páčkovat musíš. Zeptej se "jéčkařů" - ti na špičce ti řeknou, že v zatáčce ovládají dokonce i klapky - každá půka zatáčky jinak. No a že se řídí samostatně směrovka a křidélka je standard - to dělám i u MiniCorada a pozná se to...

Karol Chyba napsal: Tak a teraz modelový príklad: naletíš do stupáku a ďalej ako zistíš či máš krúžiť v pravo alebo vľavo ,

Zrovna tohle by ale mělo být dost fixní - je to dáno Coriolisovou sílou, takže na severní polokouli je v naprosté většině případů třeba kroužit doprava a naopak až vyjedeš na závody do Austrálie, tak je třeba točit doleva.
VIz známý příklad z vodou ve výlevce - vír se ti vždy točí na stejnou stranu, v Austrálii ovšem opačně. VIz jeden díl Barta Simpsona, kde kvůli tomu málem vyvolal válku Ameriky s Austrálií

Karol Chyba napsal: Tak a teraz modelový príklad: naletíš do stupáku a ďalej ako zistíš či máš krúžiť v pravo alebo vľavo , ďalej technický postup ako zistíš ako je veľký a ako sa najlepšie v ňom ustredíš a ďalej ako rýchlo postupovať, nie len že keď ťa odtlačí do ľava máš dať kontru. Konkrétny grif a ako to zistíš.

Karol, tak tohle nevím. Podle mě pomůže jen létat a létat, poznat vlastnosti modelu a jeho chování v různých situacích. Já to řešívám tak, že když model něco při tom "přímém, dálkovém, průzkumném" letu vyruší, udělám větší kolečko a většinou poznám, jestli to byl jen poryv, termika nebo škublo rádio. A směr kroužení je podle mě jedno, stejně pochybuji, že se, jak se většinou kreslívá, komín točí (i když Tomáš bude proti ). Ale každý tu taktiku má jinou a já rozhodně nepatřím k té lepší půlce (svou jsem popsal tady - http://www.rcex.cz/?p=299 ).

A ještě jedna věc je důležitá - opustit stoupák (nebo to, co z něj zbylo) včas. Moc to neumím, většinou je mi líto odletět, když to předtím nosilo (aktuální zvlášť v zimním období). H.

Jan Kubica napsal: A směr kroužení je podle mě jedno, stejně pochybuji, že se, jak se většinou kreslívá, komín točí (i když Tomáš bude proti ).

On se točí, jde spíš o to, že rychlost se bude lišit a souhlasím že v dost případech (možná dokonce většinou) není nějak jednoznačně pozorovatelný rozdíl mezi tím, jestli se točíš "správně nebo blbě". Nicméně už jsem zažil pár případů, kdy to patrné bylo dost.
Co je naproti tomu zásadní bez debaty (a zrovna v tomto mám taky leckdy mezery) je jednak správné ustředění a pak správný postup se stoupákem s větrem - tohle má vliv vždy a na tom se dá hodně zkazit.

Tomas Hruby napsal: On se točí, jde spíš o to, že rychlost se bude lišit a souhlasím že v dost případech (možná dokonce většinou) není nějak jednoznačně pozorovatelný rozdíl mezi tím, jestli se točíš "správně nebo blbě". Nicméně už jsem zažil pár případů, kdy to patrné bylo dost.

A co ho roztočí? H.

Tomas Hruby napsal: Zrovna tohle by ale mělo být dost fixní - je to dáno Coriolisovou sílou, takže na severní polokouli je v naprosté většině případů třeba kroužit doprava a naopak až vyjedeš na závody do Austrálie, tak je třeba točit doleva.

Napadá mě několik otázek: Jednak - pokud je " u nás " třeba kroužit doprava, v Austrálii doleva, kam je třeba točit na rovníku ???
Kam točit ? Po směru stoupáku nebo proti a proč ????
Proč káňata ( možná jsou to jiní ptáci ) , která spolu např. s J.Holubem, j.Tůmou a spol. používám jako téměř dokonalý indikátor termiky, občas krouží někteří vlevo a jiní vpravo ačkoli točí stejný komín ????

Jak létat v termice je jedna z věcí, o kterých sem hodně četl a rád si čtu, nicméně v praxi se mi nedaří vědomosti získané z literatury uplatnit.

P.S. Pověsil sem se na Tomáše, což nemá žádný cíl, stejně jako několik mých, uznávám neodborných, otázek není žádný pokus o útok na někoho.

Ke směru točení stoupáku:

Coriolisova síla (tedy, ona je zdánlivá, není to síla v pravém slova smyslu) existuje, to má Tomáš pravdu. Akorát je mrňavá, způsobí zrychlení tak 0.001 m/s2, pro srovnání tíhové zrychlení je 10 m/s2. Určitě má vliv na mořské i vzdušné dálkové proudy (když k nám fouká vzduch ze Skandinávie, tak se určitě účinkem této síly stáčí - viz šipky večer v televizi), řeky a vlaky. Mimochodem, dělali v Americe pokus, zda má Coriolisova síla vliv na otáčení vody ve výlevce po vytáhnutí špuntu. Má, ale předtím museli nechat vodu den odstát, aby se vyrovnaly teplotní i jiné rozdíly. Stačilo okolo toho projít a už to bylo špatně.

Na otáčení komínu mají vliv místní podmínky způsobující rozdíly v síle a směru proudění. Když se budou například stoupáky "rodit" za okrajem lesa, lze předpokládat, že budou točivé, protože se za krajem lesa vítr stáčí. Ale pokud vůbec a kam se komín točí asi dopředu určit nelze, možná z trpělivého pozorování a měření v dané lokalitě. Za sebe jsem si nikdy žádného výrazného otáčení stoupáku nevšiml (což nic neznamená ).

Nicméně, pokud už stoupák rotuje, mělo by se kroužit proti směru této rotace, protože bude menší náklon a tudíž menší opadání modelu. Podle mě to lze poznat jen podle ptáků, pokud nejsou, tak bych směr vůbec neřešil. Snad jen při hromadném kroužení bývá slušností létat ve stejném směru jako ostatní. A taky některé modely točí lépe na jednu stranu. H.