Lietanie v termike.

Tomas Hruby napsal: Ale nepřeháněj - ušaté modely mají problém s přistáním v RCEN na čáru, kde ještě navíc platí otočené o 90st, na bod to ale není zas takový problém, musíš mít brzdu, ale jinak se trefíš docela snadno i s modelem ve stylu RES.

No, tak mé zkušenosti jsou v tomto směru opačné, když při přistávání RES model něco podfoukne, není šance se vrátit zpátky, s křidélkovým érem se to někdy srovnat dá. H.

Jan Kubica napsal: No, tak mé zkušenosti jsou v tomto směru opačné, když při přistávání RES model něco podfoukne, není šance se vrátit zpátky, s křidélkovým érem se to někdy srovnat dá. H.

Jenže ty děláš při přistání tu zásadní chybu, že si myslíš, že se má přistávat na minimální rychlosti a že má nad zemí podrovnat

Už sa to tu celkom dobre rozbieha, ale možno téma pristátie by bola lepšia vo zvlášť vlákne, ale Tomáš má pravdu s tou min. pri pristátií, možno keď je kĺud tak sa to dá , ale na súťaži je to väčšinou inak ako keď idem lietať keď je pekne a kľud.
Ale teraz naspäť k téme , pri mojom pozorovaní vtákov pri krúžení lietajú aj pravú aj ĺavú zatáčku a dokonca som si viac krát všimol, že vták zmenil smer krúženia už v danom stupáku. Od jedného F3Jčkara som počul že to má vplyv na rýchlosť stúpania, ono stúpaš v stupáku tak či tak, len v správnom smere môžeš lepšie a hlavne rýchlejšie nastúpať.
A teraz moja druhá otázka čo bola : ako najrýchlejšie a najefektívnejšie zistiť veĺkosť stupáku?

Karol Chyba napsal: ... ako najrýchlejšie a najefektívnejšie zistiť veĺkosť stupáku ?

Vario s vysielačom na palubu a prijímač so slúchadlom do vrecka...

Keď naletím do stúpania zboku, pokračujem bez zmeny smeru až do chvíle, pokým vario tón stúpa. Keď začne tón klesať, obrátim model späť do traverzu šikmo po vetre až po hranicu komína. Mám teda za krátku chvíľu tri body: jeden bočný okraj, jeden zadný okraj a približný stred. Teoreticky sa s variom dá zistiť aj smer a rýchlosť rotácie komína, ale tá je v užších stúpaniach zrejme tak nízka, že skúmať to nemá zmysel.

Už som takto v tréningu "identifikoval" stovku stupákov (s variom na palube ). Na súťaži - a teda bez varia - je to (v mojom prípade) už podstatne horšie. Ale po asi dvoch rokoch čo používam vario v tréningu sa na domácich plochách podstatne lepšie orientujem a skôr niečo vyčuchám aj bez varia .

Keď som dobre ustredený , vario tón po celý okruh rovnomerne stúpa. Keď v ľavej zátačke od seba tón stúpa viac a k sebe menej, je stred komína viac vpravo. To isté platí aj obrátene. Dobrý pilot to všetko nemusí ani počuť, on to totož vidí alebo cíti na pákach. Menej skúseným pilotom však takáto pomôcka pre trénink určite pomôže.

Ahoj,jako celek velmi poucne tema pro piloty s mensi praxi. Mam dotaz:jak pri krouzeni efektivne vyuzivat praci se smerovkou a jak
/ne/vyuzivat mix kridelka -smerovka.Diky.

Používání směrovky: http://www.rcex.cz/stranky/smerovka.html H.

Před časem jsem četl článek Poldy Walka o termice atd. a protože jsem s některými jeho tvrzeními moc nesouhlasil, něco jsem napsal ale nelíbilo se mi to - nemělo to "tah". Ted jsem se k tomu vrátil, je to možno najít na
http://www.horejsi.cz/Pages/ListClanky.aspx

Správné seřízení modelu do termiky by mne VELMI zajímalo. Mixy, diferencieace, atd. Kluci kteří lítají F3J o tom jistě ví, ale museli by se ozvat.
Kolega Mike z Austrálie mi popisoval, jak testují modely F3B/J v klidu, volňáskáři jim na to koukají a radí. Klíčová je prý diferenciace.

Tady se dá taky něco vyčíst
http://www.pina.cz/2009/03/19/nastaveni ... o-vetrone/

K čemu je dobrá takováto diskuse.

Dneska jsem si odlétal poslední letošní kolo RCEX (viz http://www.rcex.cz ) a ovlivněn touto diskusí neodolám, abych se nepodělil o některé zážitky:

Palo Lišhák napsal: Keď naletím do stúpania zboku, pokračujem bez zmeny smeru až do chvíle, pokým vario tón stúpa. Keď začne tón klesať, obrátim model späť do traverzu šikmo po vetre až po hranicu komína. Mám teda za krátku chvíľu tri body: jeden bočný okraj, jeden zadný okraj a približný stred.

Při létání pomalu a nízko, kdy je na model vidět, se při středění dá postupovat přesně tak, jak popsal Palo - namísto signálu akustického však jde o signalizaci optickou ; předpokládá to však velmi dobrou znalost chování modelu. Pro mě bylo zajímavé, že jsem si za letu, při "prozkoumávání" stoupáku, na výše citovaná slova vzpomněl. Samozřejmě, asi tak létáme všichni, ovšem neuvědoměle, automaticky. Přínos této diskuse může být právě v tom, že si naše počínání uvědomíme, budeme o něm přemýšlet a zlepšovat se v něm.

Ptáci: jsou to hajzlíci s ptačími mozečky, na které se vůbec nedá spolehnout a kteří se chovají, jak se jim právě zlíbí. Úspěšně předstírají kroužení ve stoupání tam, kde vůbec nic není , na druhu stranu klidně odlétnou ze stoupáku, který poznám i já!

Jemné a citlivé řízení: hmm, musel jsem v jedné situaci přepnout z malých výchylek na velké, abych vůbec model udržel v požadovaném prostoru, a to nijak extrémní počas nebylo.

Mé závěry jsou tedy následující: létat, létat a zase jen létat, za každého počasí, za každých podmínek. Všechny ty věci, o kterých tu diskutujeme, je asi dobré znát, třeba jednou za rok nastane situace, kdy si na něco ze zde uvedeného vzpomeneme a uplatníme v praxi. Ale jinak je to asi jako s tím řízením auto, jak uvedl učený kolega výše. H.

JK:"Ptáci: jsou to hajzlíci s ptačími mozečky, na které se vůbec nedá spolehnout a kteří se chovají, jak se jim právě zlíbí. Úspěšně předstírají kroužení ve stoupání tam, kde vůbec nic není , na druhu stranu klidně odlétnou ze stoupáku, který poznám i já!"

Honzo, maji radove lepsi stabilizacni a ridici system nez my. V tom spociva ta plynulost a vysoka ucinnost. Ptaci mi nevadi ale kdyz vidim Ludka Novotneho jak stoupa kdyz ostatni padaji .. no proste umi litat ekonomicky. Spravne ovsem pises "se litat - se litat - se litat".
Zajimalo by mne, co by udelal na vetroni system Co-Pilot. Pokud by to fungovalo, coz vubec nevylucuji, tak by se to melo ovsem rychle zakazat.

Taky urcite zkusim metodu bavlnky podle clanku Martina Pilneho, link je o neco vyse. Diky za nej !