"Velké" elektrolety

Co se smysluplnosti měření příkonu týká, tak těch metod je několik:

a) měření wattmetrem při přejímce s nabitou baterkou, 5-10 sekund po startu motoru
b) jako a), ale měření jen proudu klešťákem, a poté krát jmenovité napětí baterky

Uznávám, že je to pakárna, i když 1) se to třeba v Anglii ve 200 W/kg tak dělalo, 2) je to podle mě srovnatelné s kontrolou pohonu RCEJ/RCEK, takže:

c) výstup z DriveCalcu nebo podobného programu společně s přihláškou
d) nechat to úplně bez kontroly, ovšem s tím, že pohon bude uveden v přihlášce a pořadatel si údaj může ověřit a případné rozpory předem vyjasnit. Ostatně, ono při volném létání na přesném určení příkonu záleží poměrně málo.

Ty poslední dva body mi přijdou smysluplné, ale chci říci, že pokud by se z toho měla stát kategorie "oficiální", směřuje to jednoznačně k elektroměrům (což, jak se zdá, s nástupem telemetrie v blízké budoucnosti nebude problém).

A k tomu volnému létání - mně se zdá (i když vím, že zase riskuji vlnu nesouhlasu ), že létání ve skupinách potlačuje termické létání, nutí létat vysoko a rozhoduje přistávání . Také si myslím, že současné uspořádání (skupiny) bylo vynucené kolizemi kanálů. To už ale s nástupem 2.4GHz neplatí (a nemusí je mít všichni, i tak pravděpodobnost kolize prudce klesá). Taky mám pocit, že je současné uspořádání dost velká buzerace pro soutěžící a klade velké nároky na pořadatele. To při volném létání do značné míry odpadá, ale uznávám, že to předpokládá určitou (značnou) míru slušnosti a sebekázně.

Máš pravdu, že to bude záviset na počtu lidí. Proto bych konkrétní organizaci nechal na pořadateli. Podle mě se 15 lidí (a bude jich vůbec někdy víc?) dá zvládnout najednou (15 přistávacích bodů, vlastně ani ne, protože si budou měřit navzájem), při více lidech je lze rozdělit do skupin, nakonec se i pracovní čas může blížit letovému. Nebo se dá startovní lístek vydat jen na 30 minut, těch možností je určitě víc. A na to káně se vyloženě těším, to jsou přesně ty okamžiky, kvůli kterým lítám. Taky předpokládám sondy, když se někdo "obětuje" a ukáže ostatním, zda "to tam je", to se potom může stoupat jen do 30-50 m.

Kdybych měl shrnout "výhody" tohoto způsobu létání, tak:
- nezáleží na přesném určení příkonu, vliv taktiky je mnohonásobně větší (ona právě ta taktika bude klíčová, protože i "cihla" v termice letí lépe než "orchidej" v klesáku),
- bude se létat mnohem níže, protože se bude startovat do vybraných podmínek, resp. nebude se startovat do podmínek beznadějných.

Ale možná, že se na to dívám úplně nesprávně, jestli to bude fungovat, to ukáže až realita, jistý si nejsem ničím.

Tomáši, jak by sis "velké elektrolety" představoval Ty? Převzít slovenská F5J?
H.

Honzo a co Autonomy, nechces trochu prihrat i tuhle polivcicku?
Pokud si vzpominam, tak tam nam to nerizene litani a pristavani v 7mi lidech fungovalo bezproblemu.

Jan Kubica napsal: Tomáši, jak by sis "velké elektrolety" představoval Ty? Převzít slovenská F5J?
H.

V podstatě ano... Podle mě ta F5J umožňuje létat poměrně dost koncepcím pohromadě - velké F3J, hotlinery s extrémní stoupavostí, ale na druhé straně i třeba Ambrosie či Scorpion s relativně jednoduchým pohonem, ale malou hmotností, vedle toho třeba Cornix pro naši RCE7. Třeba u Scorpiona se s pohonem pro cca 20m/s stoupavosti hravě vejdeš do 750-800g hmotnosti a pohon to bude celkem za pár korun - třeba AXI (čongXI)2217 s tříčlánkem přetížený na cca 40A to dokáže. Mimochodem AXI2217/12 má od výrobce oficiálně povoleno na 60s 30A, takže to vlastně přetížení ani není - sice by se šlo třeba nad 40A, ale zas tak nejvýš na 15-20s.
Dalo by se možná debatovat o nějakých národních úpravách, třeba to dělit podle rozpětí, ale to bych zatím nechal otevřené a chvíli sledoval vývoj v okolí a sbíral zkušenosti z případných zkušebních soutěží u nás, tady bych zatím tolik jako s RCEK/outrunnery nespěchal.
Mimochodem já bych malé a velké dělil spíš až někde u 250-260cm (možná stylově jako to mají místy Američani na 254cm - 100palců), což navrhuji zvážit i tobě, je příliš mnoho modelů někde těsně nad 220cm, pro které je ten pád do "velké" kategorie trochu nefér.

Jinak jako variantu k předchozímu bych asi přemýšlel o spínačové FXJ, sice nejsem její vyložený fanoušek, ale hlavu a patu to celkem má a kdyby se navíc doplnila o rozdělení podle velikosti (třeba zas na těch 100 palců), tak by to mělo něco do sebe.

TS - dík za připomínku, na Autonomy nezapomínám.

TH:

1. Mně se spínače nelíbí, protože je to vlečná šňůra (což ale může být důvod, proč se to zase někomu líbit bude).
2. I v té definici RCEX může létat cokoliv, dokonce v ještě širším spektru modelů a pohonů než v F5J/SK.
3. Dělení podle rozpětí:

Je to kontroverzní, to určitě. Ale taky si myslím, že nějaké dělení malé/velké by být mělo. Záměrem je oddělit "400 class" a "F3J class", které jsou výkonnostně o hodně jinde. Možná by bylo lepší dělit podle hmotnosti raději než podle rozpětí. Něco jako 800 g nebo tak?
H.

Jan Kubica napsal: TS - dík za připomínku, na Autonomy nezapomínám.

Možná by bylo lepší dělit podle hmotnosti raději než podle rozpětí. Něco jako 800 g nebo tak?
H.

Tím ovšem likviduješ různé Swingy, Cornixy, Iony atd. Podle mě pokud dělit, tak asi spíš podle rozpětí. Řekl bych, že zrovna pro tvoje účely RCEX by těch 100 palců jako zlom mohlo být tak akorát...

Pánové prosím o názor k RCEV/FXJ. Zatím jsem převzal slovenský model = letová úloha 10min, pracovní čas 10min.
Abych trochu eliminoval připomínky, že motor je zde jen vlečná šňůra, zdá se mi pro zpestření soutěže vhodnější systém který funguje třeba v RCV2 nebo RCVM. Pracovní čas je delší než letová úloha (třeba 12/10min), je pak prostor pro taktizování dá se klidně opakovat start s reálnou nadějí na maximum. Na druhou stranu to klade větší nároky na časoměřiče, protože každý musí správně hlásit soutěžícímu svůj čas, z centrálních repráků jde jenom pracák.

A jinak zcela obecný názor - já ti řeknu, proč se mi vůbec nelíbí ty tvé idey s koeficienty.
Důvod je prozaický - jsem se s tebou ochoten vsadit, že ať se budeš snažit sebevíc, tak to některou koncepci modelu zabije a některou zvýhodní. Takže výsledkem bude buď stavba "normalizovaných speciálů" anebo budeš každou chvíli řešit "vyšší spravedlnost" koeficientů, na což se ti za chvíli všichni vykašlou... Sporná je i ta idea "elektroměru" - to zas okamžitě otevře technickou "válku" za maximální účinnost, nic levného.
Pokud to necháš volné, tak sice na pohled mohou lézt náklady nahoru, ale na druhé straně tím dáváš možnost každé koncepci využít své silné stránky - F3J klouže lépe než hotliner, ale nikdy nebude tak rychle stoupat (hmotnost, čelní odpor), což to do jisté míry kompenzuje. Prostě si myslím, že kategorie se buď musí do jisté míry unifikovat - jako RCEJ či teď RCEK anebo ji musíš nechat opravdu volnou, nějaká cesta mezi tím zavádějící "matematickou spravedlnost", je ve své podstatě slepá ulička - bude se jistě zpočátku (dokud to létá pár nadšenců) jevit jako dobrý nápad, ale je jen otázka času, kdy se na to někdo podívá a najde tu "správnou" cestu

Tomas Hruby napsal: Tím ovšem likviduješ různé Swingy, Cornixy, Iony atd. Podle mě pokud dělit, tak asi spíš podle rozpětí. Řekl bych, že zrovna pro tvoje účely RCEX by těch 100 palců jako zlom mohlo být tak akorát...

A aby mi to nebylo líto, tak likviduji i své Optimu (2m, 1.5 kg) a Havrana (1.9m, 1 kg). To se takhle nedá brát, opravdu jde o "ochranu" malých modelů. A třeba i ten Havran, i když v přímém srovnání při vytáčení termiky oproti "400" dost zaostává, se mi díky větší hmotnosti jeví pro taktické létání lepší (viditelnost, stabilita, pronikavost).
H.

Petr Dušek napsal: Pánové prosím o názor k RCEV/FXJ. Zatím jsem převzal slovenský model = letová úloha 10min, pracovní čas 10min.
Abych trochu eliminoval připomínky, že motor je zde jen vlečná šňůra, zdá se mi pro zpestření soutěže vhodnější systém který funguje třeba v RCV2 nebo RCVM. Pracovní čas je delší než letová úloha (třeba 12/10min), je pak prostor pro taktizování dá se klidně opakovat start s reálnou nadějí na maximum. Na druhou stranu to klade větší nároky na časoměřiče, protože každý musí správně hlásit soutěžícímu svůj čas, z centrálních repráků jde jenom pracák.

Já si nemůžu pomoct, ale ať si říká kdo chce co chce, tak kouzlo F3J stylu je právě v tom přímém souboji modelů, kde s trochou nadsázky platí, že kdo vydrží nejdéle a dobře přistane, tak vyhrál. A zrovna v FXJ podle pravidel z Holíče (to tvoje RCEV je o tom samém) to platí víc než kde jinde - doba chodu motoru nehraje roli, všichni letí najednou, vypnou ve stejné výšce, takže je to přímý boj. Myslím si, že by nebylo šťastné to prodloužením pracáku o 2 minuty tohle narušit...