V neděli 15.7. se odlétala úspěšně soutěž RCEK na sportovním letišti v Dobkově u Chotěboře, pořádaná naším klubem LMK Chotěboř, soutěže se zúčastnilo 12 soutěžících.

Původní předpověď počasí hlásila zataženo, vítr jihovýchod 3 – 7m/s a od 13h příchod přeháněk. Do poslední chvíle jsem se rozhodoval, kolik kol zvolit, aby se vše dobře stihlo odlétat a nepřekvapila nás nějaká odpolední přeháňka. Protože se přihlásilo méně soutěžících, chtěl jsem ji dopřát více kol. Po konzultaci s A. Krátkým, který mi poradil jak na programu případně snížit počet kol, jsem to risk a při nástupu soutěžících nahlásil šest základních kol a dvě finálová kola s pěti startovišti. Musím říct, že nám počasí během soutěže přálo, několik kapek taky spadlo(možná, že to nikdo nezaznamenal), ale jinak bylo polojasno, vítr západní 2,5- 3m/s v nárazech okolo 5,5m/s.

V kole byly dvě skupiny po šesti startovištích. První kolo začalo v 9:15h

K samotným letům - termika si pěkně se soutěžícími pohrála, v některých kolech nalétali maxima, jindy zas ne, například v šestém kole byl nejlepší čas jen 5min zaletěný nováčkem v kategorii RCEK Liborem Pechanem.

Do finále se dostalo pět soutěžících M.Chalupník, S.Perkovič, R.Novotný, M.Horák a L.Mareš. Byl problém zaletět 15min. Vítězství si zasloužil M.Chalupník(Daidalos) časy 10:53min a 10:43min za finálové lety, které byly ze všech nejlepší, za ním se umístil na druhém místě  S.Perkovič(Daidalos), na třetím místě R.Novotný(Magic), čtvrtý M.Horák(Daidalos) a pátý L.Mareš. První třem soutěžícím byly předány diplomy a věcné ceny. Konec soutěže byl okolo 15h.

Problémy byly také a to ve druhém kole dolétal pan Kotula pro neopravitelnou závadu na táhle, dále se už neúčastnil ostatních kol. Ve čtvrtém kole se srazily modely M.Horáka a L.Tomišky, naštěstí se ... Více v článku

Rok s rokem se sešel a na novém letišti klubu LMK Paskov (nyní nový Dinoklub) se pořádala první ze dvou soutěží v kategorii RCEK s originálním názvem Dinosoutěž #1. Počasí koncem týdne nebylo zrovna ideální, pochmurno, déšť a vítr. Předpovědi byly naštěstí optimistické a tak se sobotní ráno s nadějí na pořádný pařák a bezvětří dostavilo celkem 22 pilotů. I když z rána to tak nevypadalo, tak nakonec to byla po dlouhé době soutěž, kde se opravdu létala termika v naprostém "oleji." Nikde se nestálo proti větru ani nesvahovalo a jiné zákeřnosti. Tentokráte se dokonce ani neodehrála žádná akční scéna se sundáváním letadel z přilehlých stromů a tak se všichni mohli věnovat pouze pilotáži pod stále více smažícím sluncem. Už po prvních kolech se na předních pozicích umisťoval klan Malčíků, následován klasickou sestavou Krátký, Barč, Honěk, atd.  Však to známe :) Létaly se časy zhruba 9:30 - 9:35, což by někdo nazval lety na jistotu, ale když zpětně vidíte výsledky a do finále se už nedostanete se ztrátou 23 bodů, tak si málo kdo dovolí dát 10 vteřin motoru !

Soutěž probíhala v klidu, vlaštovky ukazovaly termiku, občas nějaký větší pták a tak to bylo opravdu na ostří nože. Ono i přistání v bezvětří je pro nás tak trošku nezvyk (stejně tak jako soutěž, kde nefouká, na což doplatil nakonec L.Vaňura) a často se stávalo, že i s přistáním za 90 jste meli 1000 !

Nakonec se do finále dostalo 7 borců a to R. Malčík, P. Malčík, P. Kurjan, Z. Malčík, A. Krátký, R. Barč, L. Honěk.

Stavíme se na plochu a start ... Vypínáme okolo 30 - 35 vteřiny a rozlétáváme se do dvou skupinek. Já jakožto domácí vím, že to tam kde jsou ostatní nenosí a letím do míst, kde to (ale zaručeně)  vždy je. Stejně tak mě následuje stájový kolega P. Kurjan a podobný nápad měl i Z. Malčík.  Jak jsem napsal před chvíli, tak to bylo přesně naopak :) Všichni tři jsme se poroučeli k zemi okolo dvanácté minuty a přenecháváme boj o finále jiným.

Nakonec zůstali jen bratři Malčíci a znovuzrozený R. Barč, kterému se opět vrátila forma po delší době  :) No a jak to celé dopadlo? Nakonec Radka i Petra porazil Radim. 

1. R. Barč, 2. R.Malčík , 3. P. Malčík.

Každý dostal drobnou cenu od sponzorů (PV Model a RPG), první tři poháry a ostatní menší dárkové předměty. 

Děkujeme časoměřičům a všem, kteří se podíleli na průběhu soutěže. Těšíme se na vás zase v září ve stejném nebo větším počtu.

Výsledky jsou zde a fotky zde (Krátký) a zde (Malčatým)

První víkend v červnu již tradičně patří klukům z LMK Polanka, kteří  pořádají soutěž RCEK pro soutěžící z širokého okolí. Za těch pár let, co soutěže v Polance jsou, pořadatelství dohnali téměř k dokonalosti. Bohužel počasí ale ovládat stále neumí a tak se celá soutěž konala za ukrutného větru. Koneckonců předpovědi byly ještě strašidelnější a hrozil i déšť, který ještě v pátek zkrápěl vydatně Moravskozslezký kraj.

Nakonec "jen" foukalo a tak pro celkem 25 soutěžících bylo útěchou. Předsoutěžní testy byly smrtelné pro Martina Drápala, který svůj stroj vyorával z nedalekého pole. Kdo, ale netestoval nakonec krutě litoval, neboť polanecké letiště je trošku z kopce, a ještě k tomu je okolo nasazená poměrně pěkně rostoucí zeleň a to v kombinaci s již zmiňovaným větrem znamenalo pro nejednoho soutěžícího přistání právě do tohoto porostu. Kolikráte byla měřící páska hodně krátká :)

Soutěž začala smutně i pro Pavla Kovaříka, který letadlo pohřbil do nedalekého oraniště. Celkem tedy zůstalo 23 letuschopných soutěžících. Lety byly mnohdy bleskové, neboť ve větru termika nebyla a pokud ano, tak po dvou otočeních s ní jste byli 300 metrů za letištěm a dostat se zpět na plochu stálo výšku v poměru zhruba 1m výšky na 1 metr vzdálenosti, což není úplně fajn. Doba letů byla mnohdy pod 4 minuty a tak se motorovalo co to šlo. Své padací kolo si zkrátka našel každý a někteří i vícekráte. Pořádí se stále míchalo a nakonec se do finalového kola dostali tito soutěžící: 

1. R. Barč , 2. K. Zemančík, 3. P. Malčík, 4. L. Vaňura, 5. F. Odehnal, 6. L. Honěk, 7. R. Malčík

Vzhledem k celodennímu vývoji větru bylo logické motorovat více, nicméně jak se říká "kdo se bojí nesmí do lesa" a tak se stal nebojsou Lumír Honěk a nasadil (a to jen počítám) 45 vteřin a zaslouženě zvítězil. Ostatním se pak poprali o "zbylé" místa, neboť se o výhru okradli právě dlouhým motorem (dost často přes minutu). 1. Lumír Honěk, 2. Luboš Vaňura, 3. Petr Malčík, 4. Radim Barč, 5. Franta Odehnal, 6. Kristián Zemančík, 7. Radek Malčík

Ceny byly jako vždy luxusní a nikdo neodešel s prázdnou. Bar fungoval, technika fungovala, vše šlapalo a tak mají polanečtí další povedenou akci a my netradiční letový zážitek.

Výsledky zde

fotky zde

Pokusím se trochu popsat Týneckou soutěž, která je již minulostí. Kolem deváté jsme byli kompletní v počtu 11 pilotů, neboť konkurenční duo Luďků Novotných a Jarda Bartůněk se omluvili. Přesto ale kvalita soutěžících zůstala vysoká. Po zaplacení startovného se slovy, "to je kosa", se každý mohl zakousnout do moravských koláčů s rumem, a pořadatelé mezi tím přemlouvali techniku, aby vytisknula nové rozlosování. Nakonec ovšem zvítězil ručně opsaný rozpis na papír k zhlédnutí na jednom z aut. Létalo se po čtyřech ve třech skupinách, na pět základních kol. Následovala dvě finále pro pět nejlepších. Počasí oproti původně plánované sobotě bylo vlídnější v absenci deště a přítomnosti slunce. Vítr vanul SZ-S místy čerstvě do 6ms, některé lety ale povadnul úplně a o to více bylo příjemné přitopení sluníčka, neboť moc teplo nebylo. Dopoledne panovala polojasná obloha, postupně ale oblačnosti přibývalo, finálové lety probíhaly na zataženém, ale dobře čitelném nebi. Ranní lety byly těžce předvídatelné, co do délky motorování. Byly k vidění situace s jedním "zdržovačem" ve vzduchu a ostatními na zemi, který nereagovat ani na slova: "přistaň už, dostaneš koblih" . S přibývajícím časem sílila termika , některé lety byla všude, převážně se ale musela najít. Létání probíhalo bez vážných škod, kromě lehké srážky dvou modelů při přistání, co vím, tak nikdo neřídil cizí model, ani ten svůj na obloze neztrácel. Před postupem do finále se objevil nějaký špatně zapsaný výsledek do PC, postižení snad prominou, ale vše se včas vyjasnilo, není nad záznamy na papíře. Bez ztráty bodu (4x1000) postupoval dále Standa Perkovič (Daidalos), s 999,24! Ruda Vybíral(Tilia), pak už s větším odstupem já (Daidalos), Martin Horák (Daidalos) a Radek Novotný (Magic). První finálový let byl napínavý. Kromě Martina, který spadl o něco dříve, ostatní vydrželi sice až do konce, ale nebylo to zadarmo, jedni padali na druhé, kteří naopak k nim stoupali. Druhý finálový let se odvíjel pro všechny stejně, vytrvat v bezpečné stratosféře do konce a souostředit se na přistání. Jak to dopadlo je patrné z výsledků. 1. místo zaslouženě opět Standa Perkovič, velmi těsně za ním Ruda Vybíral, třetí místo vybojoval štastný Radek Novotný, který při předávání ceny radostí tančil nějaký indiánsko-asijský tanec. Vítězové obdrželi poháry do vitríny, něco na chuť, něco na žízeň a něco potřebné pro modelaření. Po 15hod jsme se rozešli ke svým autům a dlouhé cestě domů, někteří ještě ke svým vysílačům a modelům. Milan Chalupník fotky ze soutěže jsou na: http://www.rajce.net/a6427826 a diskuse s výsledky zde