Dodržování pravidel a gyro

Ač v kategorii F5J začátečník, přesto mě zarazila tato diskuze. Domnívám se, že co by bylo potřeba ze všeho nejvíce je nalezení vhodných ploch pro soutěžní létání. Pár soutěží jsem letos navštívil ať už jako účastník nebo pomocník a domnívám se, že na rozdíl od Slovenska jsme s nimi na štíru. Pouze jedna plocha je dle mého názoru naprosto bez diskuzí v pořádku, další dvě s otazníkem a dvě, z nichž na jedné se konala dokonce snad největší soutěž F5J v ČR naprosto nevhodné, nejen pro jejich velikost, ale i pro okolní terén. Pokud se bude na takovýchto plochách běžně létat, má logiku požadavek možnosti restartu motoru, byť za cenu nuly za let. Stále lepší anulovaný let než zničení modelů.

A ještě k pravidlům... Jsou možné v zásadě dva přístupy k pravidlům.. První - konzervativní, který kategorii "zafixuje" - tedy "co není výslovně povoleno je zakázáno" a druhý - progresivní, který umožní její rozvoj s ohledem na nová zařízení, technologie, atd.. - tedy "co není zakázáno, je povoleno".. Je na všech zúčastněných, kterou cestu preferují... Tak by ovšem tato pravidla měla být takto od začátku nastavena a nedělat je jako "kočkopsa", který umožňuje milion a jeden výklad. A to buďme rádi, že se toho ještě nechopili právníci, protože to by pak bylo vůbec peklo, neb někteří určitě z vlastní zkušenosti znají, že stačí jen jedno slovíčko a je to ......

Taky trochu přispěji, když už jsem to vlákno založil. Pokud jde o legálnost použití stabilizace, sdílím stejný názor jako Tomáš. Stabilizace není autopilot. Ta jedna věta v pravidlech... řídí pilot ze země pomocí rádiového řízení... přece nijak neomezuje možnosti toho rádiového (za)řízení. I moderní auto, prošpikované elektronikou, včetně elektronické stabilizace, stále řídí řidič a ne autopilot.

O využití stabilizace - krátce jsem zkoušel půjčený Guardian v plackovém EPP a i na základě toho jsem přesvědčen, že využití by to mělo i u F5J. Neposedný model se zadním těžištěm přistává pak jako A380, stačí jen ubírat plyn. Jde zafixovat náklon v zatáčce a potom řídit jen směrovkou, a další možnosti. Na druhou stranu pro pilota by to znamenalo zvyknout si na jiný styl řízení, a v hlavě si přepínat režim řízení s a bez stabilizace, určitě nic jednoduchého.
Na druhou stranu řeči ve stylu ... po startu můžeme jít na párek a ono to poletí samo ... to je úplně mimo realitu. Taky u přistání by rozhodně nebyly jen samé padesátky, V turbulenci pomůže, ale při špatném rozpočtu stabilizace model na bod nedonese.

O soutěžních plochách, nevadí mi malá "regionální" soutěž na nějakém plácku, ale třeba akce rozsahu Bořetické soutěže by určitě zasloužila lepší plochu. Sice Juraj sliboval, že kukuřice nebude a bude se létat na prodloužené dráze mimo meruňkový sad, ale nakonec to bylo zase jako vloni... 3m kukuřice a svah nad sadem, podle mě dost na hraně i s výkladem pravidel.

Možná by stálo za to připomenout, že první autopiloty (mechanické, před nástupem elektroniky)nedělaly nic jiného než udržovaly směr a vyrovnávaly odchylky (tj. stabilizovaly), to že dnešní autopiloty umějí létat podle naprogramované trasy, případně i odstartovat a přistát, je jen rozšíření původních možností.

Co když má někdo namixovanou směrovku do křidélek, to se přeci smí. Když sáhnu na křidélka, tak se spustí program, který přidá směrovku. A co je potom třeba dálkové (ze země) spuštění programu, který povede model po nastavené trase, případně při nalétnutí termiky začne kroužit. Přeci to způsobil pilot přepnutím přepínače na vysílači na zemi? Takže je to v pořádku, nebo ne?

Podle mě se všechno přesně definovat a popsat nedá. Naneštěstí žijeme v době, která všechno definované a popsané mít chce, jediným důsledkem je ovšem neustálý nárůst vyhlášek, zákonů a nařízení (proč se pravidla něčeho tak jednoduchého, jako jsou elektrovětroně, nevejdou na jednu A-čtyřku?). Myslím si, že jediným východiskem je vrátit se k tomu, co je podstatou kategorie? Je to idealismus, ale já si pořád myslím, že by se mělo létat "po staru", bez telemetrie a stabilizace (jak psal Ivan), protože jinak se opravdu dostaneme do neřešitelné spirály, co se smí a co ne.

Tedy, pořád jsem přesvědčen, že použití stabilizace je v rozporu s definicí rádiem řízeného modelu, pokud je ovšem veřejného mínění opačného názoru, tak rychle, rychle, dokud je Ivan ještě má, výhody jsou nesporné .
H.

Petr Dušek napsal: O soutěžních plochách, nevadí mi malá "regionální" soutěž na nějakém plácku, ale třeba akce rozsahu Bořetické soutěže by určitě zasloužila lepší plochu. Sice Juraj sliboval, že kukuřice nebude a bude se létat na prodloužené dráze mimo meruňkový sad, ale nakonec to bylo zase jako vloni... 3m kukuřice a svah nad sadem, podle mě dost na hraně i s výkladem pravidel.

Jenom pro pořádek - ono se startoviště ale opravdu trochu dále posunulo, což vedlo k tomu, že přímo za startovištěm byla "placatější část sadu". Otravná byla ta kukuřice, ale naštěstí s ohledem na směr větru byl její dopad nulový. A jak už se tu psalo dřív, o svahovém létání se letos mluvit nedalo, ten sad funguje spíš jako "trhací místo" pro bubliny. Koneckonců právě proto tam občas někdo spadne, kdyby to fungovalo jako klasický svah, tak by se to tolik nedělo...

Já za sebe musím říct, že si na Bořetice docela potrpím, mě to letiště prostě baví. Je to taková příjemná změna proti klasickým letištím. Holíč, Hořice či Havlíčkův Brod jsou samozřejmě formálně daleko lepší, ale plochy jako Bořetice či jinak specifický Weilheim zkrátka to létání zpestří Pokud by příští rok zůstal jen sad a kukuřice už v momentu soutěže nebyla, což je s ohledem na pozdější termín docela reálné, tak by to bylo úplně v pohodě.

Jan Kubica napsal: ...Je to idealismus, ale já si pořád myslím, že by se mělo létat "po staru", bez telemetrie a stabilizace (jak psal Ivan), protože jinak se opravdu dostaneme do neřešitelné spirály, co se smí a co ne.

Je to zcela legitimní názor, bohužel ideální se velmi často liší od skutečného. V ideálním světě nebudou lumpové ani zbraně, opačný pohled ale říká, že ve skutečném světě si lumpové zbraně pořídí tak jako tak a proto je raději dáme i těm slušným, ať se mohou bránit.
Taky bych raději žil v tom ideálu, ale pak to na soutěži končí hloučkem v depu, kde se řeší, že tamten v tom musí něco mít, protože takhle rovně to přeci nemůže uřídit...

To se myslím dá realizovat docela snadno. Musí být shoda v plénu, ale dovedu si to představit. Když se pravidla jednoduše postaví tak, že co není v pravidlech jasně povoleno je zakázáno a bude to tam napsáno takto natvrdo, tak není problém a není kam uhnout..

Petr Dušek napsal: Je to zcela legitimní názor, bohužel ideální se velmi často liší od skutečného. V ideálním světě nebudou lumpové ani zbraně, opačný pohled ale říká, že ve skutečném světě si lumpové zbraně pořídí tak jako tak a proto je raději dáme i těm slušným, ať se mohou bránit.
Taky bych raději žil v tom ideálu, ale pak to na soutěži končí hloučkem v depu, kde se řeší, že tamten v tom musí něco mít, protože takhle rovně to přeci nemůže uřídit...

Petře, to byl jen takový povzdech "nad zkažeností světa" . I když s těmi zbraněmi to není moc dobrý příklad, protože v Americe by si těžko někdo dovolil "posouvat hranici platnosti pravidel", právě proto, že by ho při tom mohl někdo snadno klepnout přes prsty, třeba ALES pravidla by se na tu jednu A4 vešla, to jen u nás v Evropě se dovoláváme ještě dokonalejších zákonů .

Fajn, tak co jo a co už ne: programy ve vysílači (třeba mixy), programy v přijímači (třeba fail safe), elektronická stabilizace, autopiloty, telemetrie, navigační systémy,.... A nestačí říci co, ale i proč ano nebo ne .

Jdu stavět to samokřídlo, poloviční opadání, větší rozsah rychlostí, akorát holt musí jít proud...
H.

Já bych Honzo řekl, že Amíci spíš umí lépe rozlišovat mezi zábavou a inými věcmi. Tohle je fakt zajímavý kulturní rozdíl - na jednu stranu jsou ve svých běžných zákonech svázáni v mnoha směrech víc než třeba Němci (a právníci si tam v tom přímo užívají), na druhé straně ale když si jdou "hrát" v nějaké nekomerční zábavě, tak to berou daleko ležérněji, než zas třeba ti Němci (a my).

Ale k věci - podle mě se podobné věci jako gyra musí posuzovat podle skutečného dopadu na na danou kategorii. Třeba v maketách F4C je autopilot výslovně povolen a podle mě je to správné - smysl této kategorie je prostě víc v maketovosti a zlepšení vlastností díky elektronice spíš umožní větší rozvoj. Naopak v F3A je to výslovně zakázáno a podle mě je to také správně - tady je smyslem ukázat schopnosti pilota v řízení a elektronika by tento vliv omezila.

Za sebe si myslím, že je správné trvat v F5J na zákazu varia a telemetrie - smyslem kategorie je dokázat schopnosti pilota hledat termiku a je na místě to i trochu uměle ztížit. Naopak ale stabilizační systém ve stylu Guardianu mě nechává nějak dost v klidu - když si ho někdo přidá do modelu, tak mu to možná něco ulehčí, ale jiné věci zas zkomplikuje. Pokud by výsledkem bylo, že někdo poletí se samokřídlem, tak koneckonců proč ne - aspoň se bude na co koukat a dost možná by podobný model vyšel levněji.
Povolil bych ale výhradně snímače založené na informaci o ose a zrychlení, bez vazby na baro, gps a další věci a povolil výhradně stabilizaci - model letí tam, kam ho namíří pilot, elektronika pouze tlumí kmity atd., nesmí ale sama měnit směr letu atd.

A teď chvíli jako trenér - myslím si, že už současná úprava pravidel ve svém výkladu povoluje právě jen toto. Při vyšší míře aktivity systému už by to asi šlo zpochybnit (nešlo by už o řízení pilotem ze země).

Jsou dva pohledy: ideologicky a prakticky.
Ideologicky mi umela stabilizace vadi, mluvim jen za sebe.
Po prakticke strance: když se zjisti, ze stabilizace je prinosem, musí to mit všichni. A na konci jsme tam, kde jsme byli, všichni jsou na to stejne - jen je všechno slozitejsi a drazsi.
Ale berme to jako akademickou debatu, stejne nakonec rozhodne FAI a my se přizpůsobíme.
Je mozne, aby Nemci byli v F3B o tolik lepsi nez zbytek světa???