Obecné tlachání o RCEV

Ta poslexní otázka by mě taky zajímala. Vážně uvažuji o stavbě konstrukční stopalcovky a tak by mě důvody pro a proti zajímaly. Hlavně od pilotů, co to létají dlouho.

Těžko říct, ono se to blbě porovnává už proto, že je hodně těžké najít skvělého pilota, který se zároveň chce bavit stavbou. Tyhle dvě věci jdou bohužel dost proti sobě, pilot se skvělým stane spíš na letišti tréningem a na soutěžích než v dílně. Ve výsledku si ti lepší radši koupí něco hotového (což je u RCEV dnes vesměs vakuovka) a soustředí se na létání a je pak dost těžké ne-li nemožné rozlišit, zda vyhrávají proto, že jsou vakuovky lepší anebo je to o rukou.

Co mám postřehy ještě z doby RCEJ a RCEK (a částečně z gumiprakových RCH), tak bych řekl, že se výkonnost zase tolik neliší. Kompozity (ať už vakuovky nebo do forem) mají obvykle menší odpor a lepší pronikavost proti větru, ale na druhé straně opadání se liší minimálně, letové vlastnosti také atd. V některých koncepcích může být konstrukční model i lepší, třeba při laborování s menší štíhlostí a větší plochou je nárůst hmotnosti u kompozitu rychlejší než u klasiky atd.

Pokud tě stavba baví, tak to zkus, můžeš být i docela příjemně překvapený.

Ahoj vespolek,

já to vidím tak, že vakuovka může mít tenčí profil (6-7%), takže může mít nižší kritické Re, může létat s pomaleji, kroužit v užším stoupáku, než konstrukční model (kde si myslím bude obtížné se dostat pod 8% tloušťku - z konstrukčních důvodů). Třeba v testu Slite V2 píší, že má skvělou (překvapivou) pronikavost, ale úzké kroužení modelu moc nejde. Podle mě se pan Reynolds a výsledné laminární bubliny tak snadno oblbnout nedají. Je to trochu naopak, než by člověk čekal, ale lze to zdůvodnit.

Létat s vlastnoručně postaveným modelem je naprosto úžasné, skoro bych řekl, že neznám lepší pocit, než když se člověk vrací z úspěšného záletu vlastního modelu. Ale jak psal Tomáš, soutěžení je létání, ne stavění. V soutěžních modelech jsou shrnuté zkušenosti nejen konstruktéra, ale i zpětná vazba ostatních pilotů/zákazníků. Postavit si soutěžní model sám tak předpokládá, že dotyčný velmi dobře ví, co chce, kam směřuje, a také musí být připraven na to, že to třeba nevyjde. Ale pokud se zadaří, stojí to za tu námahu.

H.

Tak třeba Kiwi od Toma Hlavinky se točí prakticky na fleku, na to, že nemá křidélka je to dost neskutečné... Navíc ty bubliny se zase dají ošetřit drsnějším potahem, je to těžké.
Ale to jsme zase u toho, co jsem psal a ty jinými slovy píšeš v posledním odstavci to samé
Prostě reálně moc není srovnání, s konstrukčními modely se víc létalo v RCEJ/RCEK, ale jednak většina z nich nebyla úplně nejmodernější konstrukce (v RES již došel vývoj dále) a taky si natvrdo řekněme, že tehdejší přístup k létání byl hodně jiný, než je obvyklé dnes, schopnosti pilotů jsou dnes úplně jinde, F5J a pak i stopalcovky přivedly piloty k tomu, že je úplně normální vypínat ve výšce, která se v RCEK brala jako "tak akorát na rozpočet pro přistání" (a ne, tohle není nadsázka, ale přesný popis reality!!!).
Osobně si myslím, že by se mimo jiné i aplikovaním poznatků z RES dala udělat konstrukční stopalcovka, která by byla velmi slušně konkurenceschopná, jen je otázkou, komu by se do toho chtělo (a zda by to byl zároveň dost dobrý pilot).

Vzhledem k tomu, že Jendova Týlie má už dost pomlácené křídlo, tak mu budu stavět nové konstrukční. Profil S4083 a konstrukce převážně dřevěná. Staré křídla si nechám do rezervy a rozdíl se uvidí

Hele, ale zrovna to S4083 je přesně to, co se létalo v RCEJ/K a na co jsem narážel tou poznámkou o jisté zastaralosti. Najdi si v diskusi o RES na RCMania odkaz na jednu bakalářskou práci právě k návrhu RES, tam jsou aktuální profily pěkně v tabulce...

Edit - je to na dspace.cvut.cz/handle/10467/78292 a mrkni třeba na profil BC30 - proti S4083 ti naroste klouzavost (ve výsledku pronikavost) o něco i v optimálních podmínkách, ovšem při naložení a větší rychlosti je rozdíl už docela brutální.

Ještě edit pro Honzu - všimni si, že BC30 má tloušťku taky jen něco přes 6%, ale určitě se dá postavit i v klasice. Těch 8% je zase spíš tradice než konstrukční nutnost...

Znám ten profil. V podstatě vychází z AG36 ale má spodní stranu tuším z AG25. Toho Seliga chci dát právě proto abych viděl jaký bude případný rozdíl mezi vakuovkou a konstrukčním érem. Tu bakalářku si ale určitě přečtu, tu neznám. Něco podobného je asi i tady akamodell.hg.stuvus.uni-stuttgart.de/wp-...01/Windkanal_RES.pdf
ještě edit: BC 30 je koncové žebro ale u kořene křídla má být BC70 a ten má také těch 8%

Ivo Kulich napsal: Toho Seliga chci dát právě proto abych viděl jaký bude případný rozdíl mezi vakuovkou a konstrukčním érem.

No ale s tím Seligem to právě nepoznáš, to budeš porovnávat odlišné profily, ne jen rozdíl stavby - vakuovka bude i tenčí atd. Zajímavé by bylo právě porovnat křídla s hodně podobnými profily, jen s odlišnou koncepcí stavby...

EDIT a malé rýpnutí - zrovna vy jste asi ideální kandidáti na podobný test, z F1A dobře víte, jak se dělá moderní konstrukční křídlo, kdyby se vám chtělo podobně pojmou stopalcovku, tak by to bylo zajímavé

Zdravím.

Nikdy jsem na soutěži RCEV nelétal s cizí konstrukcí (kompozit), modely si navrhuji a stavím zásadně sám. Tím pádem jsem soutěžící modelář, nikoli pilot.
Jak píše H.Kubica o radosti z návrhu a ještě z poznatku, že to letí je nevýslovné.
Porazit kompozity je těžké, protože stavební materiál nedovolí provést model s menším odporem a tím také výkonem. Ale, já postavím model za cca 2 tisíce komplet i se servy. A to už je značný rozdíl proti laminátu. Nebojím se srážky, nebo zatraceně ztráty, která se mi těsně před Manušicemi stala. Popis ve zkratce je, že jsem si spletl kabely regulátor baterka a kabely baterie jsem dal do zkratu. Malá jiskra a po zkoušce régl pípl a motor se roztočil. OK a pouštím, asi do sto metrů. A to bylo vše. Byl jsem bez proudu a model, který jsem pracně vypiplal aby letěl sám, bez zásahu to udělal. Z dálky se vrátil ke mně a pak zamával a už jsem jej nenašel. Co, nenašel, porotože chodím jen s vozíkem a tak jsem se ani nepokoušel. A to je ono. Už mám v plánu nový. Vlastně křídla, protože trupy z překližky mám ještě dva rezervní. Jen váhám - používám profil A25 a nejsem si jistý, zda bych neměl zkusit také Selig - více klenutý a ověřený na všech laminátech. Ještě k té baterce. Nebylo to poprvé, už jsem to jednou udělal se stejným koncem. U baterky se zkratem nataví spoj a jeho proudový výkon stačí na oklamání modeláře a krátké stoupání se spotřebou motoru a pak se přeruší a je konec. Tak se také stalo. Uletělý model jsem chtěl srovnat s lamináty na soutěži v Manušicích, ale bohužel, nestane se tak. JIVE

Uvidíme... Teď to udělám takto a pokud bude přes zimu ještě čas zkusím celý éro třeba i s carbonovým D-boxem a s nějakým jiným profilem;)