Montáž motorové přepážky

Na mnoha modelech jsem viděl, že majitel měl motorovou přepážku zabudovanou přesně v čele trupu (viz horní neumělý obrázek). Neříkám, že je to špatně, ale nabízím řešení, které je opět známé už mnoho let a používají ho renomovaní výrobci, ovšem v dokonalejší podobě. U kompozitových modelů (těch lepších, jako jsou třeba faiky) už výrobce přímo dělá osazení uvnitř trupu, do kterého potom přepážka (ideálně od toho samého výrobce) přesně zapadne a její usazení a zalepení se snad ani nedá udělat špatně.

V našem případě to bude primitivnější, ale skoro stejně účinné.

Nejdříve klasicky zabrousíme čelo trupu do požadovaného sklonu a vyosení, většinou doprava. Dále upravíme průměr přepážky tak, aby nám zůstávala viset cca 5 mm od čela trupu (aby se nám to líp zkoušelo, tak si na ni přichytíme třeba špejli a strkáme ji kabinou).
Následuje přišroubování motoru na přepážku a tento komplet usadíme do trupu tak, aby přečnívající trup vpředu byl všude stejně daleko od přepážky. Když se nám to povede, tak přepážku zakápneme po obvodu cca třema kapkama vteřiňáku (ne víc, kdyby bylo potřeba s tím ještě hnout!) a já v tento moment nasadím kužel a zkouším, jestli lícuje s trupem a jestli je mezera po celém obvodu stejná. Pokud ano, tak sundám kužel a opatrně odšroubuju motor.
Pak si připravím kus nějakého igelitu, uhlíkový roving a v mém případě 12 minutový epoxid. Nastříhám si roving (s počtem nití to nepřehánějte), aby by byl dlouhý jako obvod přepážky (spíš kousek delší) a rozmíchám si přiměřené množství lepidla. Pak ten roving protáhnu lepidlem a pomocí obyčejné řeznické špejle se snažím udělat vzhledný koutový spoj jak zevnitř, tak zvenku (to jde o hodně líp než uvnitř), viz neumělý obrázek dole. Není dobré tam nakydat moc lepidla, stejně to nebude držet víc, jen to bude vypadat hnusně.
Pak to nechám vytvrdnout a je hotovo.
Pozor! Je potřeba si předem vyzkoušet, jaký průměr má čelo motoru a podle toho volit vrstvu rovingu.

Závěr. Uvedený postup není nic nového a k jeho zveřejnění mě vedlo jen to, že ho ještě pár lidí nezná. Výhody jsou nasnadě. Zatímco u přepážky v čele trupu vám budou asi vadit hlavy šroubů od motoru a budete muset nechat poměrně velkou a nevzhlednou mezeru mezi kuželem a čelem trupu, tak u druhého řešení jsou šrouby schované a kužel může být s minimálním odstupem od trupu. To je výhodné i při zapíchnutí modelu při přistání, protože by se neměla ohnout hřídel převodovky. Nemá kam. Další a hlavní výhodou je posílený spoj mezi trupem a přepážkou o vnější kouťák.

Tak doufám, že to někdo použije a přinese mu to radost, třeba jen z lepšího vzhledu.

[attachment=0:15f3fml7]<!-- ia0 -->Montáž motorové přepážky..jpg<!-- ia0 -->[/attachment:15f3fml7]

Mne se velmi osvedcilo to, co ma v navodech Bohous Reichard: Prepazka se prisroubuje na sroub asi tak M8, delka staci od 6 cm vice. Celek se pak zasune zevnitr do trupu. Uhly se nechaji dobre odhadnout, oko je na to kupodivu dost citlive. A pak uz normalne: kapky CA, atd.
Prepazka trochu "utopena", samo.
Kluci (Bezkek atd) pouzivaji jeste dalsi krouzek, pro prepazku 30 mm rekneme 30/26. Tim se zdvojnasobi dosedaci plocha. Nikdy jsem to ale zatim nemel.

Ahoj Jirko,

díky že jsi poskytl tento návod. Z vlastního okolí vím o případech které popisuješ, když je pak nutné změnit dodatečně třeba vyosení motoru, tak už není jak. Pak je již mezera mezi trupem a kuželem doslova monstrózní. Jen bych měl dotaz k tomu uhlíkovému rowingu. Příjde mi, že při orientaci vláken po obvodu jsou vlákna namáhána kolmo na jejich směr při případné ráně zepředu. Takže ono to vyjde asi skoro nastejno, jako když je ten epoxid rozmíchaný jen s mikrobalony.

Michal

Michal Michna napsal: Takže ono to vyjde asi skoro nastejno, jako když je ten epoxid rozmíchaný jen s mikrobalony.

Přesně tak Michale, já jsem kdysi prostě začal používat roving a už jsem u toho zůstal. Tvoje řešení je čistší a určitě se s mikrobalony i snadněji pracuje. Já jsem od toho vždycky zapatlaný, trup je zapatlaný, pak to musím mejt lihem, no prostě nejvyšší čas přejít na něco jednuduššího.
Jde jen o to, udělat "zarážky" pro přepážku, aby nemohla při nárazu odcestovat. Ten kroužek, o kterém píše Ivan je už pro mne příliš dokonalý, ale asi nejlepší řešení.

Pekne popsane. Delam to podobne, akorat misto rowingu pouziji vetsinou ty mikrobalony a sekane sklo. U silnejsich pohonu jeste delam do okraje prepazky male trouhelnikove zarezy, ktere by mely zabranit pripadnemu protoceni prepazky (to jsem taky od nekoho okoukal).

Ivan Horejsi napsal: Kluci (Bezkek atd) pouzivaji jeste dalsi krouzek, pro prepazku 30 mm rekneme 30/26. Tim se zdvojnasobi dosedaci plocha. Nikdy jsem to ale zatim nemel.

Ivane, to co má třeba tebou zmíněný Jirka Bezděk (ten kroužek) je vlastně supl za to firemní osazení, které tam výrobci dělají. Jak už jsem psal, tak to pak nemá chybu. Vtip je také v tom, že i toto řešení má určitou mez pevnosti a někdy je lepší, aby ta přepážka povolila, než aby se vyrubal celý předek trupu. To je ale z navrženého řešení jasné.

Michal Michna napsal: Příjde mi, že při orientaci vláken po obvodu jsou vlákna namáhána kolmo na jejich směr při případné ráně zepředu. Takže ono to vyjde asi skoro nastejno, jako když je ten epoxid rozmíchaný jen s mikrobalony.

Michal

Tady bych trochu varoval - to co píšeš platí pro RCEJ/K, kde je namáhání opravdu spíš při té ráně do země, zátěž přímo od motoru je nepodstatná. Pokud ale budeš montovat nějaký silný motor, tak je skoro největší zátěž "rotační" při rozběhu motoru. Bacha na to - z vlastní zkušenosti mohu říct, že když se při cca 2,2kW urve přepážka, tak je dění "zajímavé", takový "srolovaný" CC125 mluví sám za sebe Pokud je třeba přenášet větší výkon, tak určitě radím použít kvalitní epoxid (ne 5ti minutový!) a plochu zvětšit jak se dá, třeba i tím rowingem...

Ještě jsem našel fotky.



Stačí odřezat špičku metodou "žaves", zalepit přepážku a dobrousit laminát tak, aby přepážka byla cca 1,5 mm utopena. Přepážka slouží jako šablona.
Na holém laminátu se mi nejvíc osvědčilo nasypat do koutu mikrobalony a zakapat CA (pro jistotu chladit zvenku mokrým hadrem).
Jde mi to pro destičku serv, u motorové přepážky je to horší - mikrobalony z koutu utíkají. Snad na několikrát kolem dokola.

Ještě bych toto téma trochu rozvinul.

Někde jsem se kdysi dočetl, a také to tak dělám, že kužel by měl mít možnost se v případě nárazu posunout po hřídeli a případně se zarazit o trup (či přepážku). Energie nárazu se tak spotřebuje na proklouznutí kuželu po hřídeli (ano, jen s kleštinou) a nikoliv na destrukci ložiskového štítu motoru, destrukci motorové přepážky nebo ohýbání hřídele. Většinou podkládám motor zevnitř motorové přepážky dalšími vložkami, případně vrtákem prohlubuji díru pro hřídel v kleštině (trochu zvěrstvo, ale při troše rozumu to jde). Při "čenichovce" stačí povolit kužel, posunout jej znovu o 2-3 mm dopředu, dotáhnout a je to.
H.

Jan Kubica napsal: stačí povolit kužel, posunout jej znovu o 2-3 mm dopředu, dotáhnout

Honzo, to je jistě taky řešení, ale to už se obloučkem dostávám k mému úvodnímu příspěvku, kde jsem psal, že mj. to i líp vypadá, když kužel pěkně lícuje s trupem. Samozřejmě to není podmínka, ale v mém případě je to jedna z věcí, která mě ve finále zajímá (viz obrázek čumáku mé Furury od M. Michny).
Pokud to dobře chápu, tak ty máš tu "deformační" mezeru (2 - 3 mm) už dopředu připravenou, ne? Některá opatření jsem také schopný řešit dopředu, ale u kuželů to nechávám osudu. Jediný případ, kde s tím vědomě třískám o zem jsou čtyřstovky a tam zatím - ťuk, ťuk - jsem nikdy hřídel neohnul a že kolikrát byl kužel plný hlíny a zvuky byly taky dobrý.

[attachment=0:3vtwy64r]<!-- ia0 -->obr92_min.jpg<!-- ia0 -->[/attachment:3vtwy64r]