Montáž motorové přepážky

Myslíš toto ?

http://www.minfo.cz/leteckymodelar/view ... 2009040001

Tohle sice nemyslím, ale je to docela zajímavé čtení, ostatně se i zde zmiňuje to, že klidně může vzduch v trupu postupovat "zezadu".

Jinak celkem souhlasím s tím, co napsal Petr Dušek.

Petr Dušek napsal: Honzo to co píšeš platí pokud se vrtule neotáčí, pokud motor běží, tak radiální proud vzduchu směřující od středu vrtule ven bude u středu (na špičce kuželu) vytvářet podtlak, ovšem aby tento podtlak spolu s poměrně malou "turbo dírou" překonal ventilační efekt trámce, který naopak žene vzduch od špičky do mezery mezi kužel a trup, musel by být tento spoj mezi kuželem a trupem dokonale utěsněn. Jsou to jen teorie, třeba by nám to lépe vysvětlil Ing. Lněnička.

Petře, ve vší úctě - domnívám se, že nemáš pravdu.

Existuje vztah mezi rychlostí a tlakem proudu (Bernoulliova rovnice). Když máš tedy proud o dané rychlosti, můžeš dalším urychlením proudu získat podtlak, zastavením proudu přetlak.

Na špičce letadla vzduch stojí, proto je tam největší přetlak.

Za vrtulí "fouká víc". Teoreticky je možné, aby byl v trupu větší přetlak než na špičce, pokud by do proudu vzduchu byl vysunut nějaký náporový lapač, který by ten rychlejší proud vzduchu zastavil a tím pádem by tam byl větší tlak. V takovém případě by bylo možné, že při běžícím motoru by mohl být vzduch nabírán za vrtulí a vyfukován kuželem (za předpokladu dokonalého utěsnění mezery mezi kuželem a trupem), ale na elektře jsem ještě nic takového neviděl a skoro pochybuji, že by se to povedlo realizovat - už jen proto, že kluzu by to brzdilo . Proto si myslím, že lze důvodně předpokládat, že na špičce modelu (a asi i na náběžných hranách ploch) je největší přetlak na letadle. Největší podtlak je naopak tam, kde dochází k největšímu urychlování proudu, tj. těsně za náběžnou hranou profilu na horní straně. Trup je "podobný" profilu, takže lze usuzovat, že v místě konce kuželu bude největší podtlak. Na těch několika centimetrech je tedy největší rozdíl tlaků na modelu (mimo křídel). Takže u turbokuželu vzduch vstupuje přední dírou a potom je odsát mezerou. Když bude mezera dobře utěsněná, o čemž lze pochybovat už vzhledem k dírám pro listy, může se část vzduchu dostat až do trupu.

Podle mě na tom ani otáčející se trámec moc nezmění, jen zvýší průtok vzduchu mezerou. (Ale je to jen kvalifikovaný odhad, nepočítal jsem to.)

Podle mě je pro zajištění chlazení nejlepší "ne-turbo" kužel, mezera mezi kuželem a trupem a otvory v trupu někde pod náběžnou hranou křídla. Ale je to alchymie, nevím, odhaduji, ale u elekter jsou jednoduché trupy, takže bych žádné velké překvapení nečekal.
H.

Jan Kubica napsal: .... a otvory v trupu někde pod náběžnou hranou křídla

Myslíš niečo podobné ? >>>> http://www.rivamodels.sk/krabica/Salsa123/S123_21.jpg
Lebo to usporiadanie zachytené na obrázku funguje

Jan Kubica napsal: Petře, ve vší úctě - domnívám se, že nemáš pravdu.
...
Na špičce letadla vzduch stojí, proto je tam největší přetlak.

Klidně se přiznám, že nemusím mít pravdu, jen si nějak nemůžu představit ten stojící vzduch na špičce (není to o tom Kolumbově vejci ? )

Důležitější je, jak už jsem psal, odvést teplo od motoru po jeho vypnutí, aby se v uzavřeném trupu neuvařil regulátor (BEC) a další elektronika. Třeba to co má Jirka V. na té fotce s modrou kabinkou je super, žebrování pod nebo za křídlem je taky možné, ale zeslabuje to trup.

Petře,

představ si, že chytáš tenisák, má rychlost, když ho zastavíš, pocítíš to jako sílu. Se vzduchem je to složitější, leč podobné. Na čumáku modelu (náběžce křídla...) se musí vzduch nejdřív zastavit a potom se rozběhne nahoru/dolů. No a jeho kinetická energie se změní na tlakovou.

[attachment=0:3o0akcua]<!-- ia0 -->obtekani.jpg<!-- ia0 -->[/attachment:3o0akcua]

Ten tlak se vyjadřuje nějakým součinitelem, který je 1 právě pro případ, kdy by se vzduch zcela zastavil. Z toho obrázku (přestav si, že je to gondola větroně) je krásně vidět, že na čumáku je největší přetlak, ale rychle přechází do podtlaku, někde v 10% hlouky je podtlak maximální a do přetlaku se dostane až někde ke konci. Je to přibližné!

Takže pokud chceš mít nějaké proudění vnitřkem, měl bys volit bod vstupu někde v přetlaku a výstup v podtlaku. Největší přetlak je v čumáku, ale u elekter je tam ten nešťastný kužel, který 100% utěsnit nejde. Takže si jako výstup zvolím kužel, kde je největší podtlak. A jako vstup by měla být díra v optimáním případě někde na konci gondoly, tam to ale může být uvnitř ucpané servy a přijímačem. Naštěstí je tu ještě vliv křídla. Pod křídlem je přetlak, takže lze očekávat, že nějaký přetlak bude i pod křídlem. Proto to mé doporučení udělat vstup vzduchu pod křídlem a výstup mezerou mezi kuželem a trupem.

Ale nikomu to necpu! Mimochodem, ta "rozvrtaná" kabinka taky spíše hezky vypadá, než že by napomáhala chlazení. Ale, jak říkám, čert ví, jak to nakonec ve skutečnosti je. Ale to popsané výše se zdá fungovat.

H.

PS: Jo a ještě by tě jako "tatínka" svišťů mohlo zajímat, jaký že vliv má, pokud by byl spínač v maximálním aerodynamickém tlaku/podtlaku. Tedy při rychlosti letu 20 m/s je dynamický tlak vzduchu asi 240 Pa, což odpovídá asi 20 m výšky. Ve skutečnosti to bude vzhledem k nižším rychlostem i vnitřní aerodynamice trupu mnohem méně.

Já bych Honzo řekl, že ta situace je daleko složitější... Bavíme se o stavu při chodu motoru, tam ti hraje roli rotace vrtule - vlastně saje vzduch zepředu - co to bude znamenat pro tlaky ve špičce jaksi záleží na poměru rychlosti modelu a "vrtule". Dále se ti sloupec vzduchu roztáčí - taky "zajímavý" jev. Vzduch nějak obtéká tu "díru" ve špičce - co se vlastně děje? Podle mě tam bude extrémně turbulentní stav, a tipuju že bude opravdu mírně převládat to vysávání zevnitř ven, ovšem po vypnutí motoru se to klidně může otočit a převládne opačný směr.
Každopádně v jednom se asi shodneme - účinek turbokuželu nebude nějak jednoznačně zázračný...

Petr Dušek napsal: Důležitější je, jak už jsem psal, odvést teplo od motoru po jeho vypnutí, aby se v uzavřeném trupu neuvařil regulátor (BEC) a další elektronika. Třeba to co má Jirka V. na té fotce s modrou kabinkou je super, žebrování pod nebo za křídlem je taky možné, ale zeslabuje to trup.

Trochu odbočím od aerodynamické teorie - podle mě v RCEJ/F5J nemůže být s chlazením reálný problém. Já třeba u MiniCorada už v podstatě chlazení nemám vůbec - je to celkem zbytečné, baterky jsou po letu studené, motor se sice zahřeje, ale není to zas taková tragédie (doba chodu 30s), v kluzu prostě plynule chladne, žádné potíže. Zrovna tak ani Surprise 15 se svým pohonem přes 2kW pro F5J let nepotřebuje chladit, naopak je na tom ještě lépe - za těch 7-8s motor ani nezjistí, že má začít hřát Daleko horší to je v RCEJ - tam potřebujeme 60s chodu a ztrátový výkon je přitom obvykle o dost větší a ještě k tomu "plechovce" teplo vadí daleko víc na magnety, neodym vydrží teplotu vyšší.

Pohled na tak rozvinuté vlákno mě úplně vyděsil. Původně jsem chtěl jen naznačit, že existují i jiné možnosti, než mít přepážku přímo v čele trupu. Je fakt (jak napsal Tomáš H.), že u echt hotlinera s nějakými kW na hřídeli by se měl řešit spíš problém zarážek, které by zabránily kroucení přepážky od r. m. motoru, ale držel jsem se při zemi. Mnou popsané řešení by mělo vyhovovat "běžným" elektroletům.

Opravdu se nechci míchat do vaší debaty, protože tuším, že nebude mít asi použitelný výstup. Ať jsou poměry na kuželu jaké chtějí a výstupy z trupu třeba i v ideální velikosti (asi 1:3?), tak jsem snad ještě neviděl normálního soutěžáka (myslím elektrovětroně), který by měl v trupu tolik místa. že by se tam proháněl vzduch ať už dopředu nebo dozadu. Pro mě je to iluzorní představa, protože já to mám v trupu vždy všechno tak knop, že se mi tam s bídou vejde výškoměr. Ale já jsem asi hnusný realista, který používá "jen" selský rozum. Pokud vím, že budu motorovat 5 minut, tak se asi podle toho zařídím. V případě motorování soutěžáků v jednotkách sekund (no dobře - tak i desítkách, ale málo) to prostě neřeším. Když jsem lítal s desetičlánkem, tak motor chodil kolem 8 až 10 sekund a problém nebyl.

Už jsem jednou slíbil, že nebudu psát perličky, abych zase nedostal po kebuli, ale nedá mi to. Vzpomene si někdo ještě na to, jak starý chlapi kdysi jezdili na motorkách (nebyly helmy!) a měli na ksichtě (resp. kolem ksichtu) takovou slídu s mechovkou? Říkalo se tomu "nefuk". Vtip byl v tom, že musel mít natočenou hlavu tak, aby na něho fičelo přímo zpředu a pak byl vysmátý (mimo much, ty se tam dostaly). Nefuk se hned po rozjetí naplnil vzduchem a na ksichtě nebylo nic cítit. Trochu mi to připomíná jakoukoli díru do trupu nasměrovanou proti letu. No, tak jsem zvědavý, od koho zase dostanu po ....

Jirko, já ty Tvoje příspěvky miluju, protože se vždy ohromně pobavím. Umíš psát!!!
H.