rcek v praxi

nakonec jsme zjistili že fail-safe to určitě nebyl, měl ho nastavený na plný plyn.

Má hypotéza je že měl špatně nastavené rádio,nebo že zde byla mechanická závada (něco takového se ke mě doneslo) doufám že rozhodnutí o neopakování letu bylo správné. Na pravidlech je ještě co zdokonalovat, v tomto případně jinak (lépe) formulovat bod C u pravidel RCEK (umožnění opakování letu - nebo jak je to tam přesně formulováno)

Aleš Krátký napsal: 1) neni na slovensku ze jsou 4 lety,je 1 sktaci ? preci jen jsme dneska vsichni koukali na to,ze tomu tak neni

Aleši, ve slovenských pravidlech to najdeš pod hlavou 12.1. odstavec a).

Erik Solař napsal: v tomto případně jinak (lépe) formulovat bod C

Eriku, čím víc budeš konkrétnější, tím míň situací se do toho bodu bude vejít. V případě rušení je rozhodnutí o opakování letu na řediteli soutěže.
Jinak tě požádám, abys připravil tvůj návrh na znění tohoto odstavce a zaslal ho Fandovi Kašpárkovi, jako trenéru kategorie RCEK. Na podzim bude možné změnu zapracovat do pravidel. Děkuji.

Nemůžu si pomoct a musím to sem dát. Měření ke špičce kuželu! Model Radka Sohra. Foto převzato ze stránek LMK Vsetín.

Zbyněk Smola napsal: Měření ke špičce kuželu! Model Radka Sohra

No, hezká fotka.
Vzhledem k tomu, že to je RCEK (dle mých informací), tak právě pořadatel poškozuje Radka, protože se měří ke špici modelu.
Tady je předmětný bod pravidel:
9.6.7.12.5. Vzdálenost pro přídavné body se měří od špičky modelu, který se zastavil, k přistávacímu bodu.
Vzdálenost přistání měří výhradně časoměřič.
Vážení pořadatelé, sezóna už běží a proto je nejvyšší čas aspoň nahlédnout do pravidel.

Možná by bylo dobré, zamyslet se nad formulací pravidel v tomto bodě. V RCEJ bylo jasně uvedeno, že se měří ke špičce kuželu motoru. Naproti tomu špička modelu je termín nejasný, může se taky jednat třeba o špičku na (zadním) konci trupu nebo o špičku na konci křídla??

No,autoři pravidel mysleli logicky slušně modelářsky,ale zapomněli na typicky českou povahu.....pravdu má Petr Dušek.Ale aby se předešlo stížnostem z řad soutěžících během této sezony-není problém při nástupu k zahájení soutěže vysvětlit ředitelem soutěže,jak se bude přesně měřit vzdálenost přistání= špička kužele motoru,pokud je motor vpředu,případně špička přední části trupu -pokud je motor tlačný,nabo na pylonu.
Dále je možnost tuto nebo ještě výstižnější definici přesnosti přistání dát do textu Propozic konktretní soutěže pořadatelem.

Vážení kolegové, opět vítězí Absurdistán.
Přestože má šéftrenér vždy pravdu, dovolím si ocitovat pár řádek z pravidel jiných kategorií a dále, za mé cca 50 leté modelářské působení jsem ještě neslyšel, že by se někdo tímto pseudoproblémem zabýval. Dovolím si dokonce tvrdit, že z pojmu "špička modelu" se za ta léta stal modelářský "terminus technikus". Chápu, že modelářský nováček může mít problém, když vidí něco špičatého, ale mezi soutěžáky?

Tady jsou namátkou ukázky ze zmíněných pravidel (dokonce FAI):
FAI F3J
5.6.10.6. Vzdálenost pro přídavné body se měří od špičky modelu po zastavení k přistávacímu bodu přidělenému soutěţícímu pořadatelem.
F3K
Poloměr špičky modelu musí být alespoň 5 mm ve všech směrech. (Viz definici špičky F3B pro způsob měření.)
F3F
Minimální poloměr špičky trupu ve všech směrech je 7,5 mm (viz definici špičky F3B pro kontrolu).
RCE7
Vzdálenosti se měří od středu kruhu k špici modelu.
RCEN
g) Za přistání se udělují přídavné body, které se přičítají k dosažené době kluzu. Když model přistane a zastaví se
tak, že vzdálenost špice trupu je od vytýčené, nebo narovnané (v případě jejího posunu modelem) osy přistávacího
pásu.

Jinak toto téma považuju za naprostou ztrátu času a někdy fakt závidím kolegům za Hrozenkovem.