Stavba F5j větroně

Zde si dovolím nesouhlasit, Icarex je velice pevný odolný a kvalitní materiál. Má však jeden problém a to, že konstrukci vůbec nezpevní - je takový gumový. Šel bych buď do !!origo!! Oracoveru nebo do lakovaného Vliesu. Ten mám teď v plánu použít na RCVS klidovku. Na taktické lítání mám stejné éro, jen křídlo je vakuované

Suhlasim. Icarex je vhodnejsi pre pevnejsie konstrukcie. Svojou nizkou hmotnostou a strukturou im pomoze mozno aj nahradit narast hmotnosti kvoli pevnosti konstrukcie.

Icarex se dá i přelakovat, pak je tužší. Vyzkoušeno, pamětníci si možná vybaví mou variaci na Q10, se kterou jsem svého času vyhrál v plechovkách ledacos - viz fotka modelweb.fotozona.cz/2008/07/f5j-eurocup...ch-ve-tystovkch.html .
NIcméně s odstupem bych asi dnes do Icarexu už nešel, výhrad je více a s ohledem na jistou kontroverznost je to hnusně drahý materiál Cenu 450 za 1x1,4m bych bez váhání dal za materiál dokonalý, ale to si o Icarexu tvrdit netroufnu a za něco spíš sporného se mi do podobné ceny nechce.
Mimochodem se Milane trochu mýlíš v tom o "nízké hmotnosti". Icarex je právě relativně těžký, 31g/m2 i bez laku je v podstatě to samé, jako má transparentní polyesterový Solarfilm, měkčí Solarfilm lite se dostane jen na 20g/m2, nalakovaný Airspan či Vlies také. Je lehký pokud to bereš v jakémsi poměru hmotnost kontra pevnost proti proražení, v tom asi nemá Icarex konkurenci, v absolutní hodnotě to ale zas tak lehký materiál není.

Udelal jsem celou radku kridel s D-boxem a zebry s pasnicemi. Uplne od nuly. Skoncilo to tak, ze jsem si je nakonec nechal delat. Je to jako všechno: spousta pripravku, triku, cviku.

První problém je D-box.
Musí se udelat positivni kopyto. Jeho tvar skoro zarucuje, ze se ohne do oblouku nebo do savle. Nejcasteji oboji. Takze se musí zakladni blok vyskládat ze slepenych list. Mel jsem bukove. Pak se musí vytvořit tvar. Ja to delal tvarovou frézou, mozna, ze dnes by slo jinak.
D-box se muze laminovat na positiv (bude nerovny povrch) nebo kopyto zalaminovat. Udelat sestavu nosnik-polozebra-nabezka taky chvili trva. Polozeber je spousta. Do nabezky se hodi vlozit roving, muze se pri narazu kupodivu strihnout.

Kridlo se sestavuje na sablone ve tvaru spodku kridla (XPS). Na ni se polozi vykres (na pauzaku, aby stacilo nakreslit jednu polovinu a otocit). Na plan se polozi dva pasky lepenky (tenka oboustranka), na ni se polozi uhlikove pasky tak, aby drzely na lepici pasce na obou koncích. Predem se nachysta kostra (hotovy D-box se zadnimi castmi zeber a odtokovkou), zebra se namazou eposem a vse se polozi na sablonu a zatizi.
Horni casti zeber se paskuji na sablone, strednim CA. Pasek se urizne trochu delší, aby byl za co drzet (za OH). Nanese se CA a polozi na zebro. Pritisknout se to da snad jedine ostrim noze. Vsechno ostatní se prilepi. Pasky jsou navíc nepatrne porezni a něco lepidla snadno protece.
Hodne casu a dobre nervy.
"Ve vzduchu" paskovani sice udelat jde, ale kridlo bude skoro jiste zkroucene a odtokovka zprohybana, nervy opotrebovane.

Pasky muzeme vyrobit v libovolne sirce a delce 800 mm.

Nosniky zasadne jen uhlik, stejny prurez nahore i dole. Stojina Herex nebo balsa v plne sirce, leta nejlepe svisle (idealne 2x na 45 stupnu s uhlikem uprostřed ale to je tady zbytecne. Nosnik se opravdu omotava kevlarovou niti, ale pro EP vetrone to asi není nutne.
Pevnost dreva v tlaku (horni pasnice) je mizerna, takze tato pasnece se dělala se zhrubas dvojnasobnym průřezem oproti dolni.

Na potah pro volne se dnes pouziva skoro vyhradne Icarex nebo Fibafilm.

To je tak asi všechno, co vim o lovu krevet.

Petr Dušek napsal: Trochu bych si dovolil polemizovat se zvolenou konstrukcí vs. hmotnost. V době kdy kompozitové modely už se dostaly na 1300g a domácí vakuovku je taky možné bez problému udělat pod 1500g bych konstrukční stavbu chápal v případě stavby superlehouše typu AVA, tzn. odlehčená konstrukce vyztužená uhlíkem... stavět technologií V-dvojek z minulého století relativně těžký model mi přijde jako slepá ulička??

Jen pro upřesnění, bavíte se o prázdné nebo letové váze?

Ivan Horejsi napsal: Nosniky zasadne jen uhlik, stejny prurez nahore i dole. Stojina Herex nebo balsa v plne sirce, leta nejlepe svisle (idealne 2x na 45 stupnu s uhlikem uprostřed ale to je tady zbytecne. Nosnik se opravdu omotava kevlarovou niti, ale pro EP vetrone to asi není nutne.
Pevnost dreva v tlaku (horni pasnice) je mizerna, takze tato pasnece se dělala se zhrubas dvojnasobnym průřezem oproti dolni.

Podle toho, co se píše na webu, je pevnost uhlíkového kompozitu v tlaku zhruba 60% pevnosti v tahu, ale Youngův modul pružnosti je v tlaku třeba jen 12% modulu v tahu. Určitě to závisí na technologii výroby pásnic, ale "doma uplácaná" pásnice bude určitě horší než nějaký "pulltrudovaný" polotovar (jak jsem psal výše, provázek se blbě tlačí ). Podle mě omotání nití je potřeba pro stabilitu nosníku, asi bych to udělal i na elektře. Mně vychází, že by spodní pásnice stačila třeba jen třetinová. H.

To by to museli páskovat rowingem a prosycovat až na žebru - což pochybuju. Páskování se provádí hotovým vytvrzeným (temperovaným) páskem. Ten nejde ohnout přes odtokovku!! vrch se pásku zlášť a spodek zvlášť. Prosycování rowingu na žebru nemá smysl a asi by to byla megapiplačka!! V každém případě bych ouhlíkoval i ten pomocný nosník - Petr nazývá stojina

Karel Mrázek napsal: Jen pro upřesnění, bavíte se o prázdné nebo letové váze?

Jedná se o letové váhy komplet osazeného modelu 3,5-4m rozpětí