Stavba F5j větroně

Tak jsem se dokopal k tomu, abych přeci jen začal trochu aplikovat matematiku a výpočty - a tohle mi vyplivnul výpočtový program :

Údaje jsou pro letadlo typu termický větroň o hmotnosti 1,5kg, rozpětí a údaje o profilu křídla dle plánů, počítáno pro pásnici 0,4mm pod povrchem. Dovolené napětí pro uhlíkový kompozit nastaveno na spodní hranici 400MPa.

Je pravda, že faktorů, které budou ovlivňovat pevnost křídla tam bude mnohem víc, ale pro základní výpočet to doufejme postačuje.

První sloupec je vzdálenost od konce křídla (směrem od konců ke středu) v mm, druhý sloupec ohybový moment v Nmm a třetí je potřebná šířka pásnice v mm. Plyne z toho, že střed bude asi pro sichr potřeba opravdu lehce přiživit Pro klidné létání je to v pohodě (provozní násobek 4), ale při divočejším používání letadla už lezeme přes těch našich 10mm (zobrazené údaje pro provozní násobek 7).

182 269,831691 0,166652116
364 1117,008995 0,633622808
546 2598,055259 1,362601389
728 4769,493829 2,326003914
910 7687,848053 3,503467523
1092 11409,64128 4,879634336
1274 15991,39685 6,442703781
1456 21489,63811 8,183459629
1638 27960,88841 10,09459965
1820 35461,67111 12,17026351

Plocha D-boxu je cca 0,37m2, takže při dosažení daného poměru s uhlíkem 68g nám to přihodí nějakých 40-45g. Takže žádná tragédie to není, to je pravda, horší je jiná věc - aby se mohla dodržet orientace vláken 45°, je potřeba pořídit 1m2 materiálu (skla mám spoustu, ale uhlí tak velký zbytek žádný - takže nákup z čistého stolu)... což nám docela zvyšuje náklady. To bych asi i skousnul, ale v tomhle případě to nepřináší kýžený profit.

Proč? No protože původně ten D-box byl JEN balsový. Takže i když se použije samotná balsa, pevnost křídla nepůjde pod kritické hodnoty. A proč teda ten 10g netkaný hadr? Jednoduše proto, aby byl D-box o chlup odolnější na vnější poškození za relativně únosných nákladů. Na torzní tuhosti a pevnosti křídla se bude podílet zejména ta balsa. Asi něco málo tomu ten uhlík přidá, kdyby neměl žádný význam, tak se nepoužívá nikde.

Klasický uhlíkový (příp. ariamid-uhlíkový) box by měl největší smysl, kdyby tam ta balsa vůbec nebyla a díky téhle konstrukci D-boxu by se mohl patřičně oslabit a odlehčit nosník- to by pravda bylo ideální řešení, v tom máš naprostou pravdu. Prostě balsu pryč, a místo ní ariamid-uhlíkový box v sendviči tkanina-herex-tkanina, nalaminovaný na kopytu a nosník tím pádem patřičně upravený. Jenže... technologicky a finančně je tohle už za hranou mých možností . Bylo ty to sice fajn, ale občas je potřeba se držet trochu při zemi To bychom za chvíli skončili u toho, že vyhážeme všechno dřevo a jdeme dělat kompozit komplet

AD ten Honzův příspěvek - on se týkal spíš použití skla a balsy - to je problematické právě kvůli pružnosti skla.

No a šest serv.... jo, o tom řešení bovden-drát vím, ale zatím vyhrává samostatné servo. A to zejména z těchto důvodů:
1) Vnitřní křidélka se budou používat při brždění částečně jako brzdy. Tedy - budou reagovat na knipl křidélek, ale zároveň i na knipl brzd.
2) Délka křidélka už by pro jedno servo byla značná (1062 mm), nejspíš by docházelo ke kroucení i přes uhlíkovou V odtokovku a páskování. Nehledě na potřebnou sílu serva.
Pro použití dvou serv by to chtělo spíš protáhnout klapky a zkrátit křidéka... jenže to je to, co jsem psal - překopat konstrukci tak, že to už se smířím radši s těmi gramy navíc Přesné nastavování několikaservové odtokovky po techické stránce není s OpenTX problém, spíš bude potřeba to vychytat po letové stránce

To je taky otázka. Zatím vycházím z poznatků Milana Mačingy.... je fakt, že pokud by se tomu dalo vyhnout, oželím hračičkování s šesti servy a raději ty křidélka nechám jak jsou v původním plánu. Jenže dokud to nebudu mít na páčkách ve vzduchu, tak to nezjistím