Co byste si koupili za letadlo na nové F5J FAI?

Na Shocku mi trochu vadí použitý profil HN-354 SM, který je už staršího data, ale to je jen taková teorie... na NYXovi ho mám taky a lítá to, ale přeci jen vývoj už od té doby asi trochu pokročil

O kategorii F5J FAI bylo napsáno hodně, ale stejně pro nás nevědomce je to asi málo. Kdyby někdo mohl vytvořit nějaký souhrn, který by se přiblížil k optimalizaci modelu. Tj. velikost, rozpětí modelu, vhodný profil, plošné zatížení křídla, vhodný a dostupný motor , optimální baterii – kapacita, počet článků. Proto, že někdo preferuje pro tuto kategorii i Daidasose, což si myslím, že zrovna Daidalos není úplně ten vhodný model pro F5J FAI a někdo velké éro o rozpětí třeba i 4m. Tak kde hledat optimum?

Mirku, ono to nakonec je hlavně o tom, jak to bereš vážně a kolik do toho jsi ochoten dát peněz... Pokud jedeš ve stylu "no limit", tak je jasná volba - lehká verze Supry, Pike Perfectu, Aspiru nebo něco takového. Rozpětí od 3,4m nahoru, vzletovka ideálně pod dvě kila.
Když chceš mírně ušetřit, tak nějaké "obyčejnější" F3J schopné elektrifikace - vadou bude hlavně o něco větší hmotnost. Pak přirozeně secondhand, ale to lze těžko popsat nějak exaktně.
No ale jsou tu i levnější varianty - počínaje vlastní výrobou vakuováním, viz Petr Dušek a jeho příprava Supry, podle mě by ale klidně mohla stát za úvahu i konstrukční stavba - nějakou "RCV2" o rozpětí 2700-3000mm se spoilery a raději i křidélky přeci není nic nereálného udělat s oběžkou do 1,5 kila váhy, proti plnohodnotným kompozitům sice bude horší v pronikavosti atd., naopak ale v klesavosti nemusí zaostávat prakticky vůbec. Dokonce si myslím, že pokud nebude nějak extra moc fičet, tak bude podobný konstrukční model lepší než "levné" kompozity s větší hmotností, proti úplné špičce bude v nevýhodě, ale za zlomkovou cenu to jde snést. Sám budu teď něco takového stavět, létat by s tím měl syn.

Variant je opravdu spousta, spíš se to bude chtít odhodlat a zkusit to. K tomu Daidalosu - na dlouhodobé seriózní létání v F5J to není, ale na druhé straně není důvod klasické RCEK nepoužít třeba na pár prvních soutěží k vyzkoušení kategorie.

Než jsem vytvořil odpověď tak to perfektně popsal Tomáš. Ale mazat to nebudu, takže zde je skoro totéž jinými slovy .

Optimum bude patrně ten 4m model z kategorie F3J, ale asi to pro větší část lidí u nás nebude optimum finanční.
V soutěži jde o to, nalétat 10 minut z co nejmenší výšky, takže se bude lítat nízko a daleko a z dálky je potřeba se taky vrátit zpět na bod. V tom všem bude větší model (ne každý) lepší, v dálce bude líp vidět, vzhledem k tomu že se pohybuje při vyšším Re, tak si může dovolit vyšší plošné zatížení a z toho následně vychází lepší klouzavost při menším opadání (zjednodušeně řečeno, snad mě teoretici přes aerodynamiku prominou...).

Když bych měl popsat optimální model ze svého pohledu. Aerodynamicky obdoba F3J modelu, předobrazem většiny současných modelů je ta mnohokrát zmiňovaná Supra . Oproti F3J nemusí mít model tolik dimenzované křídlo (nosník), protože odpadá zatížení (šílené) při vleku. Tzn. rozpětí asi 3,5m (plocha 60-75dm2), profil AG40-43 (případně AG24-27) s klapkou po celém rozpětí, plošné zatížení ca. 20-25g/dm2, z toho vychází hmotnost do 2kg.

Stoupavost modelu na motor stačí nějakých 8-10m/s, z čehož pro uvedenou hmotnost vychází asi 400-500W příkonu. To zvládne běžná oběžka velikosti 35-42 (ekv. AXI 2820) na tři články, příp. na 4čl., podle Kv motoru a vrtule. Možná by stačila i velikost 35-36 (2814). Baterka stačí taková, aby dala 40-50A, tzn. 1600-2200 mAh s rezervou.
Optimum pro zástavbu do úzkého trupu jsou zmiňované motory Hyperion GS30 , ale pokud se do trupu vejde, stačí i čína za 15-25 dolarů. Pro labužníky by to potom mohl být malý Kontronik 480 nebo Neu 1110 s převodovkou, případně levnější ekvivalent motoru se slušnou převodovkou, např. KPG25 . Výhodou tohoto je možnost použití i velmi úzkého "F3J" trupu.

Pokud jde o konstrukční model, mohlo by to být něco jako Ava, Avalon (Ava s klapkami), nebo Pulsar .

Já to ještě doplním - za pokus by zcela jistě stál Drelův Bubble Dancer: http://www.charlesriverrc.org/articles/ ... cer-3m.htm . To je příklad modelu, který se dá doma postavit úplně určitě a nevyšlo by to nijak extra drahé. Dokonce to bude pro F5J ještě jednodušší než by se zdálo na první pohled, odkazovaný plán je na větroň, kde byl uvažován i navijákový start, a proto je tam docela promakaný uhlíkový nosník atd. Pro elektro by ale nejspíš jako nosník stačily prachobyčejné smrkové lišty...

Mimochodem je to jeden ze tří modelů, mezi kterými váhám pro syna... Klidně to sem napíšu - druhá alternativa je "retro" Bird of Time a třetí je použít trochu upravené křídlo ze Symphony od p. Waleka, to byla klasická RCV2 s rozpětím něco přes 2800mm. V každém případě pokládám za prakticky jisté, že do jara jednu konstrukční třímetrovku doma postavíme, takže pak budou i praktické zkušeností. V případě Bubble Dancera bych dokonce možná uvažoval i o druhém pro sebe jako o záložním modelu...

Petr Dušek napsal: Stoupavost modelu na motor stačí nějakých 8-10m/s, z čehož pro uvedenou hmotnost vychází asi 400-500W příkonu. To zvládne běžná oběžka velikosti 35-42 (ekv. AXI 2826) na tři články, příp. na 4čl., podle Kv motoru a vrtule. Možná by stačila i velikost 35-36 (2820).

Petře, nejsou ekvivalenty 3536 a 2814, 3542 a 2820 a nakonec 3548 2826? Ne, že by na tom záleželo. Já se chystám do toho svého F3J dát právě Axi 2820/10.

Jinak s povídáním souhlas, podle mě superlight F3J nutné nebude, protože razantní start odpadá a hodnocení přistávání je taky značně omezené, navíc bude vepředu motor (což jistě píchačům bránit nebude ). Opravdu bych to spíše viděl na nějakou lehkou třímetrovku. H.

Sorry, máš samozřejmě pravdu. Aby to nemátlo, tak to ve svém původním textu opravím 3536=2814, 3542=2820.

Honzo, já si nemůžu nerýpnout s tím přistáním... To tvoje tvrzení o menším významu přistání je totiž dost zavádějící - omezila se "absolutní hodnota", ale ztráta za přistání metr od bodu je stejných 5 bodů jako u jiných kategorií, což mimochodem z menšího základu znamená relativně vyšší ztrátu. Kdyby dva modeláři hypoteticky uletěli rovných 600s a jeden sedl přesně a druhý za 1,2m, tak bude ten druhý mít při 100b základu 992,8b, zatímco při 50b jen 992,3b. Pokud by naletěli oba jen 300s, tak bude poměr dokonce 987,5:985,7 - význam přistání tedy z jistého úhlu pohledu omezením počtu bodů za něj paradoxně dokonce narostl.
Jasně že nakonec rozhodne to, co ukáže výškoměr, to je všechno pravda, ale nešiř tady teorii, že přistání nebude podstatné - ale bude, pořád budou všichni usilovat o plné body za něj, leckdy to může rozhodnout.

Petr Dušek napsal: profil AG40-43 (případně AG24-27)

Petře, jaký je mezi AG 40-43 a AG 24-27 rozdíl a jakou tloušťku profilu zvolit? Při vákuové výrobě. Pravděpodobně se bude hledat profil který má velikou pronikavost na úkor vstlaku? Nebo se mýlím?