FAI - F5J

Tomas Hruby napsal: No mě by Honzo právě docela zajímalo, zda nějaký výrobce výškoměru pro F5J udělal opravdu podobně seriózní měření jako popisuje Roman.

http://www.rc-electronics.org/rc_altimeter_2_basic.html
...Every unit is tested in presure chamber up to 950m for its accuracy.

Asi to není ta pravá kalibrace v certifikované laboratoři, ale výrobci tenhle problém určitě znají a řeší.

Tomas Hruby napsal: Naopak napíšu něco pozitivního - podle mě by v F5J nemusel být tak závažný problém s ovlivněním výškoměru vrtulí a trupem - 10s kluzu po vypnutí už je dost dlouhá doba na to, aby se "tlaky vyrovnaly", pro podstatné ovlivnění tímto způsobem by už musel soutěžící vyloženě "optimalizovat" umístění výškoměru či přímo řešení trupu a toho by si už asi ostatní všimli.

Tohle musím jenom potvrdit, ani zapnutí 1,5 kW EC pohonu neudělá na záznamu z výškoměru viditelný skok, a nějaké záměrné ovlivňování tlaku v okolí výškoměru je porušením pravidel.

Petr Dušek napsal: Tohle musím jenom potvrdit, ani zapnutí 1,5 kW EC pohonu neudělá na záznamu z výškoměru viditelný skok, a nějaké záměrné ovlivňování tlaku v okolí výškoměru je porušením pravidel.

No, mě se u Surprise 15 (ovšem stoupavost až 60m/s) záznam za realitou docela coural - minimálně 2, spíš ale 3s... A žádný záměr v tom nebyl, výškoměr si "jen tak ležel v trupu". Ale 10s po vypnutí už bylo naprosto OK i u takto extrémního modelu - proto jsem v tomhle optimista, jestliže i extrému typu S15 stačilo na usazení dejme tomu 5s se slušnou rezervou, tak 10s už musí fungovat úplně všude.

Tomas Hruby napsal:
No mě by Honzo právě docela zajímalo, zda nějaký výrobce výškoměru pro F5J udělal opravdu podobně seriózní měření jako popisuje Roman. Mám o tom jisté pochybnosti a spíš mi to přijde tak nějak ve stylu "věřme tomu a nevrtejme se v tom"

Naopak napíšu něco pozitivního - podle mě by v F5J nemusel být tak závažný problém s ovlivněním výškoměru vrtulí a trupem - 10s kluzu po vypnutí už je dost dlouhá doba na to, aby se "tlaky vyrovnaly", pro podstatné ovlivnění tímto způsobem by už musel soutěžící vyloženě "optimalizovat" umístění výškoměru či přímo řešení trupu a toho by si už asi ostatní všimli.

K serióznosti měření - to je dost zásadní otázka, kolem které se tato diskuse točí - jaká musí být přesnost měření výšky, aby okolo ní bylo možno postavit soutěž? Na první pohled každý ví, že ta úplně největší. Na druhý pohled, je to v podstatě jedno. Třeba jen změny teploty (zima-léto, ráno-odpoledne, dole-nahoře) mohou udělat třeba 10% rozdílu (hustota vzduchu je přímo úměrná teplotě). Vadí to? Ne, protože je to pro všechny stejné. Umístění výškoměru v trupu nějaký ten metr taky udělá. Jediné, co je možno napadnout, jsou rozdíly mezi jednotlivými výškoměry. To se bude muset řešit kontrolou před závody nebo naložením a vyvezením kontrolního výškoměru pořadatele.

Jsou různé druhy měření, od palivoměru v autě (nádrž plná, polovina, prázdná) až po kalibrovaná, certifikovaná a na nejrůznější vlivy korigovaná měřidla. Ale že by výškoměr podléhal zákonu č. 505/1990 Sb o metrologii, tak to asi ne. Mimochodem, to by potom i každý rozhodčí musel být vyškolen podle tohoto zákona

Osobně se mi nezdá, že by před námitkami někdo strkal hlavu do písku, spíše se už ví, že absolutní přesnost není až tak potřeba.

K dynamickým účinkům - tak právě toto vyjasnit trvalo déle než rok

A hlavně, každý ať si dělá a létá to, co ho baví. Výškoměry jsou svým způsobem revoluce a proto se setkávají s odporem, to je pochopitelné.

H.

Jan Kubica napsal: K dynamickým účinkům - tak právě toto vyjasnit trvalo déle než rok

Já si musím rýpnout - podle mě se nevyjasnilo nic, došlo pouze na naprosto typický cimrmanovský "úkrok stranou" s definováním relativně velmi dlouhé prodlevy, který v praxi možná přinese dost jiných otazníků.
Ale jak jsem napsal - aspoň to má to pozitivum, že se tak mimoděk plně vyřeší vyrovnání tlaků Jestli nebude cena za tento klad příliš velká je jiná otázka :

Tomas Hruby napsal: Já si musím rýpnout - podle mě se nevyjasnilo nic, došlo pouze na naprosto typický cimrmanovský "úkrok stranou" s definováním relativně velmi dlouhé prodlevy, který v praxi možná přinese dost jiných otazníků.

Tomáši, nevím jestli přesně chápeš jak se určuje "startovní" výška, není to hodnota v čase T+10, ale hodnota maximální výšky v intervalu 0 (start z ruky) až T+10.
Může to tedy klidně být i hodnota výšky ještě před vypnutím motoru.

O vyrovnávání tlaků je vzhledem k předpokládaným rychlostem stoupání zbytečné mluvit, to je zbytečný mýtus

Já to Petře chápu naprosto přesně - prostě po vypnutí motoru nesmím za žádnou cenu stoupat, jak hrozí termika, tak na 10 vteřin potlačit, aby se ten maximální bod náhodou nezvýšil
Ale jsem v klidu, při mé "šikovnosti" v poslední době bude zcela jistě tím maximálním bodem vypnutí motoru a to nejen po 10s, ale pohříchu často až do konce letu

OK, ovšem to záměrné potlačování v termice myslím nebude nutné, i když startuješ přímo do stoupáku, než se model ustředí, tak to chvilku trvá. A to se samozřejmě zvýrazňuje se zmenšující se vypínací výškou, a tím zmenšujícím se průměrem termické bublinky.

Tomas Hruby napsal: Já si musím rýpnout - podle mě se nevyjasnilo nic, došlo pouze na naprosto typický cimrmanovský "úkrok stranou" s definováním relativně velmi dlouhé prodlevy, který v praxi možná přinese dost jiných otazníků.
Ale jak jsem napsal - aspoň to má to pozitivum, že se tak mimoděk plně vyřeší vyrovnání tlaků Jestli nebude cena za tento klad příliš velká je jiná otázka :

Už jsem to tu citoval, pokud pilot vypne ve stoupáku, který ho za 10s vynese o 15 m výše, je to spravedlivý trest za to, že stoupák nepoznal dříve a nevypnul motor dříve. Jinak se zdá, že aby bylo možné toto pravidlo "oblbnout", musel by model letět asi 100 m/s (360 km/h). Zda bude ještě schopen klouzat, toť otázka. Při současném stavu techniky by možná stačilo i 5 s, ale podle mě i těch 10 je v pohodě, protože stoupání 1.5 m/s je prý zaznamenané maximum v těchto malých výškách. Podle mých zkušeností nalezení jádra stoupáku a ustředění trvá většinou déle, takže bych řekl, že případný "trest za úspěšné nalezení stoupáku" bude 2-3 body. Ale je pravda, že jsou lepší piloti

Jinak mám pocit, že se pořád předpokládá, že maximum se naletí jaksi samozřejmě. Ze 150-200 m ani náhodou. Budou skupiny, kdy na 1000 budou ustačit 4 minuty a opravdu půjde spíše o to, kdo se udrží ve vzduchu o 10 sekund déle. Pokud si dobře vzpomínám, tak v Dubnici byla jen jedna runda (z 24), kdy přistávaly všechny modely najednou. Většinou se "utrhl" jeden nebo dva, kteří maximum uletěli, ostatní popadali. Nevím jestli je to typické, možná ne, ale ty malé výšky víc než jednu chybu nedovolí, pilot se rozhodne letět na stranu, kde nic není, a bude rád, když se vrátí zpátky na start, zatímco jiný poletí na druhou stranu a maxe dá v pohodě.

Uvidíme, jakým směrem se to bude ubírat. Mně třeba zajímá, jestli vývoj opravdu povede k F3J modelům nebo ne. H.

Jan Kubica napsal: Uvidíme, jakým směrem se to bude ubírat. Mně třeba zajímá, jestli vývoj opravdu povede k F3J modelům nebo ne. H.

Tak zrovna tohle je pro změnu jedna z věcí, kde pochybnosti nemám - podle mě je tohle prakticky jisté. Jen je otázkou, zda to budou "normální F3J" o rozpětí 3,5-3,7m (příklad Aspire či Pike Perfect) anebo zda někdo zkusí něco na povoleném limitu 4m s "rachitičtější" konstrukcí.
Poznámka - tím "prakticky jisté" myslím modely pro normální taktické létání. Že si špičkoví závodníci třeba pořídí vedle toho ještě nějakého "konstrukčního lehouše" se zatížením třeba 16g/dm2 pro létání v naprostém klidu s tím není nijak v rozporu.

Petr D napísal: Asi to není ta pravá kalibrace v certifikované laboratoři, ale výrobci tenhle problém určitě znají a řeší.

V prípade výškomerov od RC-elektronika (výrobca pre F5J FAI najpoužívanejšieho RC-A2-basic) sa používa certifikovaná profi barokomora inštalovaná vo firme, ktorá vyrába a servisuje palubné prístroje pre reálne súťažné vetrone.

Honzo K napísal: Umístění výškoměru v trupu nějaký ten metr taky udělá.

Opakované pokusy o "kvantifikovanie" tohoto problému ukazujú, že pretlak dosahovaný v bežnom trupe zodpovedá výške do 3 metrov. Taký je rozdiel medzi výškomerom v tlakovanom trupe a výškomerom napichnutým na tyčke pred krídlom. Asi 2-3 sekundy po vypnutí pohonu sú obidva tlaky prakticky totožné - oba výškomery ukazujú prakticky rovnakú (+/- asi 0,3 m) výšku .

Tomáš H napísal: ...nevěřím, že nenastanou vážné problémy v případě, že se kategorie rozvine a objeví se dost pilotů. kteří budou létat fakt na hraně

Nejako sa musí začať... Problémy sa budú musieť riešiť skôr, než spôsobia vážnu krízu. Aká-taká záruka je v osobe Georga, ktorý vedie pracovnú skupinu pre nové pravidlá. Robil 35 rokov moderátora v CERNe. Tam sa určite riešili aj závažnejšie veci
Len tak na okraj - ako prvá sa podľa mňa bude musieť zodpovedať otázka, ako bonifikovať, resp. penalizovať výšku.