Dvoudenní F5J zápočtová soutěž v Lomnici nad Popelkou 16.-17.9.2017
Začnu počasím, to se zdálo být od začátku týdne nejsledovanějším jevem, hlavně co se týče deště. Ale nakonec musím říct, že se soutěž vydařila srážkově velmi dobře. Sice v sobotu přes den sem tam mrholilo, ale šlo stále létat bez jakékoliv újmy. Vítr nebyl skoro žádný, maximálně do 2m/s převážně od východu. K večeru se kapky začaly zahušťovat a asi v půl šesté a v polovině šestého kola, již pršelo více než by bylo únosné a soutěž byla pro sobotu zakončena a ostatní zájmová činnost již probíhala pod složenými altány a jiným přístřeším. Podle sledovaných záběrů z radaru se Lomnici deště se štěstím vyhýbaly. V neděli jsme se probudili do slunného rána. Kdo vstal velmi brzy, tak ještě ochutnal mlžný příkrov, do kterého byl zahalen celý kemp a hangáry, pouze z něj trčelo několik okolních smrčků, bříz a stožár s pytlem na směr větru. Neděle již byla chvílemi i slunečná, tím pádem i vzduch byl živější, vítr variábl 0-2m/s. Ptáci také ožili a často napomáhali svou přítomností. Na odpolední finále se sice opět zatáhlo, ale byly znatelné termické závany vzduchu.

Mistrovství České republiky v kategorii termických větroňů s elektropohonem F5J.

Celá Evropa prožívala od pátku 28. 7. do neděle 30. 7. dopravní „supervíkend“ – od severu po jih se po silnicích všeho druhu valila milionová lavina automobilů s rodinami jedoucími k jižním mořím na zaslouženou dovolenou. Kolaps dopravního systému ve všech zemích v tropickém vedru a desítky kilometrů kolon na hranicích schengenského prostoru …

Sázava u Lanškrouna, padesátka nejlepších elektrovětroňářů z Česka s rodinami, kemp na zelené louce, sociálky s teplou vodou, v pátek trochu ochlazujícího deštíku navečer a jinak po celý víkend modrá obloha. Pohoda, opalovačka členů doprovodných týmů, grilování - MČR F5J 2017!

V pátek 7. 7. hlásí Meteopress bouřky, krupobití a přívalové deště postupně přecházející přes celé území České republiky. Naštěstí je letiště M. R. Štefánika v Holíči 2,5 km jižně od hranice Česka, a to se ukázalo jako rozhodující! Na 9. ročníku Holíč EuroTour F5J zapršelo pouze v noci z pátka na sobotu, po celý víkend pak vládlo tropické počasí s proměnlivým větrem, modrým nebem s minimem mraků a teplotami výrazně přes 30°C!

Na soutěž se sjelo 62 modelářů ze sedmi zemí (SVK, CZE, POL, HUN, AUT, SLO a CRO). Chlapci z modelářského klubu Holíč kmitali pod vedením náčelníka klubu Petera Karnoše a startéra Miro Minaříka po celý víkend jako dobře namazaný stroj – organizace vlastní soutěže, měření letů a časomíra, vyhodnocování výsledků, i starost o pitný režim a žaludky soutěžících … to vše nemělo chybu!

Pačáci, díky za hezkou soutěž. Tentokrát se i správně překontrolovalo několik výškoměrů, hlídal se směr přistávání, měřila se vzdálenost přistání nad 75m, klobásky i pivko byly super, větru tak (skoro) akorát... :-)

V takovém větru jsem lítal na soutěži F5J poprvé v životě, vždycky se mi to vyhnulo, a nebo jsem se tomu vyhnul já. Za sebe ale musím podotknout, že takhle dobře jsem se dlouho nevyřádil, lítání jsem si totálně užíval. Během 10min nebo ve finále 15min letu skákat z poryvu do poryvu, ze stoupáku do stoupáku, během letu jich vystřídat vždycky ta deset, a u toho neudělat žádnou pilotní chybičku, tomu říkám RC orgie!

Ale jelikož jsem tu chybičku sem tam udělal, tu poslední, fatální, ve druhém finálovém letu, tak teď opravuji křídlo svého Norbyho – Pikouše. Do cesty se mu postavil za lesem malý (ale asi pěkně agresivní) smrček, a zakousnul se mu hajzlík do křídla až k nosníku. Do zubů při tom dostalo ještě i křidélkové servo, takže konečná.

Ahoj všichni,

Času je málo, tak alespoň pár slov o soutěži F5J v maďarském Matkó, Contest Eurotour, Intertour, WorldCup FAI.

Soutěže se zúčastnilo 54 pilotů z 10!!! států Evropy. Silná výprava z ČR byla 7-mi členná – Zdeněk a Radek Malčíkovi, Petr Nehera, Petr Vorálek, a 3x Novotní - Luděk, Radek, a žák/junior Renda, který měl k sobě v kategorii ještě dalších 5 juniorů z Bulharska a Rumunska.

Soutěž začala netradičně ve čtvrtek, a po prvním dnu česká část výpravy sázela dost dobré lety až tak, že na finálových pozicích (10) byli Zdeněk a Radek Malčíkovi, Luděk Novotný, a Petr Vorálek. Já jsem se držel v “milimetrovém” závěsu za finále na 12. místě spolu s asi dalšími 10-ti piloty, kteří měli na finále naprosto minimální odstup, takže se druhý den mohlo dít úplně cokoliv.

Za dávných časů byla Polanka mekkou RCEJ, poté RCEK, poté RCEV, a nyní se pomalu stává mekkou F5J soutěží na Severní Moravě. Pokud si totiž chcete zalítat kvalitně, těžce, a organizačně perfektně, je toto letiště a jeho osádka vždy tím pravým ! Letos tomu nebylo jinak, a tak jsme se mohli opět sejít na toto letišti a poměřit nejen výkony, ale i letadla.

Toho dne ráno, 13 května se psalo, byla obloha zalitá sluncem. Blankytně modrá obloha doslova vybízela k tomu, aby jsme odhodili vdál naše uhlíkové ptáky. Celkem 21 pilotů tohoto neodolatelného pobízení využilo, a vyrazilo směrem do Polanky nad Odrou na pro mnohé první soutěž F5J v tomto roce (soutěžácí již asi 3-4 soutěže stihli i před touto).

Než jsme se stihli rozkoukat, tak tu máme poslední F5J soutež u nás ... Krátká byla tato sezóna, a ještě kratší byly výdrže předpovědí počasí na tuto akci. Celkem se přihlásilo na 39 pilotů, nicméně diskuse na stoupáku ohledně počasí málem shazovala databázi tohoto webu a tak se počet dokonce i po uzavření přihlášek ještě hýbal. Vyhlídka deštivého a studeného víkendu asi moc nedokázala vynahradit kilometry najeté auty, a tak se nás nakonec sešlo 33 odhodlaných a optimistky naladěných pilotů. Sobota měla být opravdu špatná, v podstatě déšt od nevidím do nevidím, proloženy občasným "možná nebude pršet". Neděle vypadala dle předpovědi už moc pěkně, a tak se dalo vidět pověstné světlo na konci tunelu alespoň v druhé polovině soutěže.

Kolik je na internetu meteorologických serverů, tolik různých předpovědí bylo k dispozici na náš druhý ročník soutěžního „Víkendu elektrovětroňů“ v Modelparku Suché. Hlavně pak vyhlídky na nedělní F5J slibovali, v tom lepším případě, kličkování mezi kapkama deště. O to větší dík patří všem předem přihlášeným soutěžákům, že opravdu přijeli! A myslím, že nakonec nikdo nelitoval.

RCEV

Pod sobotním zataženým nebem se na startovní body postupně postavilo 19 pilotů, na které čekalo 6 kol ve 4 skupinách dle pravidel RCEV. Letos jsme „trochu“ zapracovali na úpravě a rozšíření plochy a tak byly přistávací body poprvé orientovány napříč osou dráhy, směrem od budovy a asfaltu.
Na srpen nezvykle chladné ráno bylo okamžitě znát na vypínacích výškách, které lze v prvních kolech určitě označit za větší než malé. Kdo se ale nechal unést optimismem obvykle nedolétal. Černou ovcí byl pochopitelně, jako vždy, Luděk Novotný. Který nalétal plný čas a bral 1000 (první z řady) z výšky 119 metrů. Pravým opakem jsem byl já, „litr“ jsem získal i z limitní výšky rovných 200 metrů.

Již pátým rokem se do této svobodné spolkové republiky Kraví hora sjiždí ze všech koutů naší vlasti (tedy nejen z Prahy, ale i přilehlých vesnic jako Olomuc, Ostrava nebo Chomutov či Kvasiny) a okolních států piloti kategorie F5J aby zde poměřili síly. Kdo zde byl, nebo četl články (2013 a 2014), tak ví, že když je štěstí, brousíme tam přilehlý meruňkový sad z proklatě brutálních "výšek" a zároveň se grilujeme ve vlastní šťávě. Tentokráte je vše jinak přátelé :)

Pátek, poklidný to den na cestu po dálnici D1 (D47) směrem Brno a dále na Bořetice. Ráno nabalím věci, které by se mohly hodit, jako třeba plavky, bazének, nafukovací rukávky do bazénku (aby se nestala nehoda :)),  přenosnou lednici, zásobu ledňáčků, vychlazenou kofolu, balení chipsu neutrální příchutí , letadla, vysílačku, a nějaké to oblečení. Pro jistotu ještě mikinu a nějaké gaťata. Po zhruba třicetí minutách drkotání po tankodromu, posmávání se lidém v protisměru stojícím v koloně, jsem dorazil do brutálního mraku, ze kterého kupodivu i přes muj (v tuto chvíli zcela jistě) nepřesnému odhadu počasí pršelo tak, že jsem neviděl ani stěrače. Hold ubral jsem nohu z plynu, a zbystřil abych nepřejel místo určení. Věru, jsem v Bořeticích, akorát chyběli piloti, a meruňky.

Máme za sebou soutěžní víkend. V sobotu První F5J pořádáná v Polance a v neděli první RCEV v ČR pořádána na Dinu. Začneme popořadě, čili "královskou" elektro kategorií F5J.

21.5.2016 se v mecce dvaapůlmetrovek stalo něco nečekaného, pořádaly se tam vůbec první F5J závody. Dokonce si myslím, že první v Moravsko-slezském kraji, pokud se nepletu. Velké díky patří organizátorům, že se o to vůbec pokusili, že to zkusili jen v pár lidech s málem techniky a také poprvé bez tiskárny! A musím říct, že se to sakra povedlo.