Po Dinu a Polance přichází na Moravě řada na Letní výškoměry, pořádané LMK Ikarus. Název je v tuto dobu trochu divný, ale je to tím, že soutěž byla v létě v kolizi s MČR F5J, a tak došlo k posunu termínu. Termín jsme záměrně posunuli na víkend kdy jsme měli plánovanou soutěž F5J, tak ať si usnadníme přípravy, a zajištění všeho potřebného. Spousta pilotů ještě při F5J létá i RCEV, tak si užijí krásný, letecký víkend, mysleli jsme si. Ale to bychom z plánování termínů našich soutěží na deštivé víkendy nemohli udělat tradici.

Takže v sobotu po příjezdu na plochu, kontrole meteoradaru, potvrzení si informace ohledně deště na celý den s věží na letišti Leoše Janáčka v Mošnově, všechny obvoláváme a posouváme termín na příští neděli. Jedeme domů a doufáme, že aspoň zítra se to na RCEV povede. Povedlo, po příjezdu na plochu v 7:00 teploměr ukazuje 5°C. Vítr je okolo 4m/s. Vystupujeme z auta a oblékáme si vše co jsme si na oblečení vzali s sebou. (Série fotek kdy se Martin obléká). Po vybudování zázemí se sjíždějí první účastníci. Všichni mají stejné pocity, a hledají vše na snížení vlivu studeného větru.

"Vše v jednom" naprosto přesně vystihuje druhou letošní soutěž RCEV na Dinu v Orlové. Kdo na tomto letišti někdy byl, ví, že to není jen obyčejné letiště, ale má v okolí vše, co chcete i nechcete u letiště mít :) Rovinku nad plochou, dolinku vedle letiště, nafoukávaný svah směrem po větru, vysoké stromy, od kterých se odráží termika, ale i zákeřné rotorové dolinky nebo éro-lapky (stromky a keře, které k sobě přichytí letadlo, jakmile se přiblíží :-D)

Pokud ještě do tohoto balíčku přidáte i ranní bezvětří a zimu, a odpolední smažení se na slunci s termickými i netermickými větry vanoucími na letišti a z toho plynoucí stoupáky široké, úzké i velmi rychle klesavé, dostanete prostě ono all-in-one řešení, které vás proklepne jako na žádném jiném letišti v ČR ;)

No a do třetice nesmíme zapomenout na organizátora, který to celé v podstatě organizuje "vše v jednom člověku", a to je Petr Koláska, který rok co rok zvládá neuvěřitelné množství úkonů, aby jsme si mohli zalétat. Sám poseká letiště, sám ho ráno v pět pohrabe, poté vybalí stan, aparaturu, přistávací pásky, výsledkový monitor, nastartuje centrálu, ohřeje vodu na párky a zapojí rychlovarnou konvici na kávu, sám zapisuje výsledky a nakonec i sám vyhraje ? Whoho ..

A jestli ještě někdo napíše, že je organizace soutěže v jejich klubu nereálná, dostane odemne přes obličej výškovkou mého letadla ! Stačí pouze chtít... a my všichni Petrovi velmi děkujeme, jsi masér !! 

Dobrý den všem čtenářům a čtenářkám.

Klub LMK Polanka pořádá soutěže už mnoho let. Nutno podotknout, že vždy s velkým přehledem, precizností, disciplínou, ale hlavně v dobré atmosféře. Proto na jejich soutěže tak rád jezdím. Aby to každým rokem bylo zajímavější, a byla nová motivace, vymýšlejí nové výzvy. Pro tento rok vymysleli seriál tří soutěží v kategorii RCEV, a ten kdo v celkovém součtu získá nejvíce bodů, obdrží zvláštní cenu a bude oceněn titulem „Polanecký nakládač“.

Už zase stejný první odstavec jako minule, proč? Pro připomenutí hlavní myšlenky třídílného seriálu Polaneckého nakládače. Radim nechal klasicky otevřít přihlášky, a tak využívám první možnost k přihlášení. Bude to týden po MČR RCEV, většina pilotů se této akce roku zúčastnila, budou všichni excelentně připraveni a bude to opět skvělá soutěž. Já se na MČR RCEV těšil celý rok, bohužel jsem tam být nemohl. Tak si aspoň užiji závěr tohoto seriálu, říkám si.

Dobrý den všem čtenářům a čtenářkám.

Klub LMK Polanka pořádá soutěže už mnoho let. Nutno podotknout, že vždy s velkým přehledem, precizností, disciplínou, ale hlavně v dobré atmosféře. Proto na jejich soutěže tak rád jezdím. Aby to každým rokem bylo zajímavější, a byla nová motivace, vymýšlejí nové výzvy. Pro tento rok vymysleli seriál tří soutěží v kategorii RCEV, a ten kdo v celkovém součtu získá nejvíce bodů, obdrží zvláštní cenu a bude oceněn titulem „Polanecký nakládač“.

První odstavec stejný jako minule, proč? Pro připomenutí hlavní myšlenky třídílného seriálu Polaneckého nakládače. Radim nechal klasicky otevřít přihlášky, a tak využívám první možnost k přihlášení. Těšíme se na druhý díl a na další cenné body. S napětím sleduji kdo se přihlásí, a kdo bude mít třeba dovolenou. Rivalita je rivalita. Den před uzavřením přihlášek je počet soutěžících 22. Gratuluji Radimovi za krásnou účast. To že konečné číslo bude 28 myslím nenapadlo nikoho. Na tuto kategorii je to nezvykle hodně. Díky všem, že tato kategorie zažívá opět vzestupnou tendenci zájmu.

Mezinárodní soutěž elektrovětroňů kategorie F5J na letišti M. R. Štefáníka.

Tak jako každý rok mohli vyznavači termických elektroletů z Čech na začátku prázdnin využít prémiový „double“ – 5. 7. páteční státní svátek „Cyrila a Metoděje“, který šel krásně spojit s víkendovou soutěží 6. – 7. 7. seriálu Eurotour F5J, kterou tradičně pořádal modelářský klub Holíč. Na soutěž tak kromě závodníků dorazili v mnohem širším zastoupení i rodinní příslušníci, kteří o prodlouženém víkendu mohli na kolech, koloběžkách i pěšky zkoumat krásy česko-slovenského příhraničí – meandrů řeky Moravy a Baťova kanálu. Vzhledem k tomu, že tým kolem Petera Karnoše, náčelníka modelářského klubu Holíč, je v povědomí modelářů zapsán vysokým standardem přípravy jak prostředí vlastní soutěže, tak i zázemím pro všechny zúčastněné, sjelo se do Holíče 85 závodníků z celého světa – nejdále to měl Ladislav Šafárik z Austrálie (ano, nepřiletěl z jižní polokoule kvůli závodům, ale při návštěvě své domoviny si na závody čas udělal), následovaný závodníky z Rakouska, Holandska, Slovinska, Maďarska, Chorvatska, Polska, Česka a „domácími“ ze Slovenska.

Pokrok nezastavíš! Když členové týmu Samba model, dlouholeté světové stálice mezi výrobci kompozitových modelů RC větroňů, loni tradičně uzavírali „Samba Cupem“ větroňářskou sezónu F3J, věděli, že sezónou 2018 u nás končí éra „větroňů na navijáku“. Modeláři mající v oblibě termické větroně si směr své cesty již vybrali a k jejich postupnému přechodu na elektrovětroně F5J šlo letos už jen konstatovat „dokonáno jest“…

Samba Cup tak měl letos několik premiér: tradiční podzimní termín byl vystřídán červnovým, poprvé uskutečnil jako soutěž elektrovětroňů F5J, a hned jako mistrovství ČR! Co zůstalo, byla úzká spolupráce s obcí Sebranice (do zapůjčeného stanu se vešli všichni soutěžící i s rodinami), profesionalita rodinného týmu Vostřelů (bufet s nápoji, obří gril i výdej stravy, Jarda s Vlastou při tom dokázali nejen soutěž organizovat, ale i úspěšně létat …), i tradiční pomoc od LMK Česká Třebová (výpočetní středisko a časomíra).

Mezinárodní soutěž modelů větroňů kategorie F5J, Světový pohár 2019, Eurotour

Sázava u Lanškrouna

Sobota a neděle 25. – 26. 5. 2019 rozdělila národ na většinové milovníky hokeje, kteří s napětím sledovali finálové bitvy na mistrovství světa, a na ostatní, kteří se v tyto dny dokázali věnovat jiným koníčkům, třeba vyrazit na již 5. ročník Sázavské F5J Eurotour.

Přibližně 200 přátel létání v termice (počítaje v to závodníky, jejich rodinný doprovod, organizátory i diváky), imunních vůči hokejovému šílenství, se tak mohlo sejít na louce v kempu u fotbalového hřiště a prožít prosluněný víkend na čerstvém vzduchu a poměřit své pilotní umění v termickém létání s kolegy z celé Evropy …

Dobrý den všem čtenářům a čtenářkám.

Klub LMK Polanka pořádá soutěže už mnoho let. Nutno podotknout, že vždy s velkým přehledem, precizností, disciplínou, ale hlavně v dobré atmosféře. Proto na jejich soutěže tak rád jezdím. Aby to každým rokem bylo zajímavější, a byla nová motivace, vymýšlejí nové výzvy. Pro tento rok vymysleli seriál tří soutěží v kategorii RCEV, a ten kdo v celkovém součtu získá nejvíce bodů, obdrží zvláštní cenu a bude oceněn titulem „Polanecký nakládač“.

Týden před soutěží si procházím jména přihlášených, a říkám si, je to super, spousta kamarádů, spousta konkurence, bude to zase zajímavá soutěž. V propozicích se píše o startovném 100Kč, a občerstvení opět nikde. Ještě že se v RCEV může opakovat, a člověk si za tu 100 aspoň zalítá. ?

Opět zdravím všechny modeláře, a ostatní čtenáře, manželky, přítelkyně, rodinné příslušníky, prostě všechny co nás podporují, tolerují nám to, fandí nám, nebo aspoň výhružně mlčí, když zase jedeme na soutěž.

Tak jak jsem psal minule, tak zase za týden, tak to uteklo jako voda. Týden nervozity, sledování všech dostupných předpovědí, a víra v to, že to vyjde. Vyšlo, ráno mne probouzí slunečná obloha, na plochu přijíždíme sice v mlze, ale ta se během přípravy zázemí, organizace a testovacích letů, zcela rozpadla, a můžeme na skupinovou fotku a rychlý nástup. Není prostor pro zdržování, protože odpoledne mají být bouřky. Sice na obloze není ani mráček, ale co kdyby.

Zdravím všechny modeláře.

Začínám psát první řádky tohoto článku a na okna bubnují kapky deště. Venku celý den prší.

Myšlenka uspořádat dvě soutěže na Moravě během jednoho víkendu vznikla už na podzim, během rozvahy ohledně termínů. Musím říct, že myšlenka to byla dobrá, s očekáváním větší účasti pilotů, i z větší vzdálenosti, možnost kempování na ploše, nakonec někteří využili. No, nenaplnila se přesně dle očekávání, ale částečně ano. Každý organizátor si vždy přeje účast co největší, když už se to vše musí chystat, a u nás opět na zelené louce bez jakéhokoliv technického zázemí.