Po představení Asperata již uběhl nějaký čas, ale my v DNZ Gliders jsme nezaháleli a podrobili ho dalším testum a vylepšení. Ve spolupráci s webem Stoupák.cz, resp Alešem Krátkým, který naplno a bez servítek letadlo odzkoušel v závodních podmínkách a Radkem Novotným, který se podílel na vyladění nové verze co se těžiště a nastavení týče jsme letadlo posunuli na novou úroveň. 

Díky předchozím zkušenostem a zpětné vazbě vás všech jsme mohli vylepšit letové vlastnosti a konstrukci, a tak s klidným svědomím naším zákazníkům můžeme dodat za jejich peníze letadlo vyladěné do nejmenších detailů. Na slabost trupu jsme reagovali aplikováním nové uhlíkové konstrukce, obsahujici uhlikovou tkaninu a vrstvu lineárních uhlíkových vlaken, což na celkové tuhosti kompozitu přidalo 40%.

V kriticky namáhaných místech jsme přidali uhlíkové výztuhy a spoj trupu po slepení dále podlepili vrstvou uhlíkové tkaniny, takže již nedochází k jeho praskaní při hodně tvrdých přistáních. 

Po celé, myslím si velice zajímavé sezóně, přichází čas se v rámci soutěží sejít letos naposledy.

Tak jako F5J, tak úplně stejně ve stejném termínu uzavírají letošní sezónu přátelé v Modelparku Suché, kategorii RCEV. 

Co se týká počasí, nemohli jsme zvolit lepší termín. Předpověď je úžasná, slunečno, teploty kolem 20 °C, skoro bezvětří. K počasí se ještě vrátím. Přípravy začínají cca týden předem, zajistit ceny, poháry, občerstvení, a vše potřebné. Přihlášky jsou otevřeny včas, posunutí termínu bohužel z osobních důvodů, se nakonec vyplatilo. Týden před soutěží to sice s počtem účastníků nevypadá moc slavně, ale asi díky počasí se to těsně před soutěží lepší a konečný počet 31 včetně jednoho juniora je fajn.

Po roce, jsem se opět zúčastnil poslední, úplně nejposlednější soutěže v kategorii RCEV - Zavíráku v Suché. Původně, jsem se chtěl z psaní článku vyvlíknout a nechat to na Honzovi Kubicovi, který připravuje reportáž + fota z každé soutěže, které se zúčastní a musím říct, že mu to jde velmi dobře a rád jeho reportáže na RCEX čtu. Bohužel, Ruda nechtěl slyšet o tom, že článek nebude a trval si na svém. A tak vzniklo několik řádků o sobotní soutěži.

Jak jsem psal v loni, v Suché se mi daří, místní modelářské letiště mám moc rád, i když zejména po mistrovství „velkých“ F5J se mnou asi spousta pilotů souhlasit nebude.
Sešlo se nás celkem 19, což je slušné číslo. Ráno nás přivítala modrá obloha, mírný vánek a vše nasvědčovalo tomu, že počasí vyjde stejně perfektně, jako před týdnem v Plzni, kde se konali termické hody.

Ráno po příjezdu, pozdrav se známými piloty a kamarády, trochu hecování a pro první nedočkavce začaly tréninkové lety. Vše nasvědčovalo tomu, že naletět v prvních kolech plný čas ze 150m, nebude až takový problém. Následoval nástup před soutěží, představení hlavního rozhodčího soutěže Jardy Imiolka , nečekaně Česká hymna, půšťaná na povel (Ruda musí mít vždy něco extra) a cca okolo půl desáté se šlo na start.

Pomalu ale jistě se blíží konce letecké sezóny v nejedné letecké kategorii a tak je čas popřemýšlet co se povedlo, co se nepovedlo, co udělat jinak a lépe. Po krátkém přemýšlení určitě najdete spoustu nápadů jak se v našem krásném koníčku posunout přesně tam kam potřebujete, a pokud by Vaše kroky směřovaly k tématu F5J, mám právě pro Vás jednu informaci,k která by mohla zaujmout. 
Je zcela jisté, že v F5J je těžká konkurence, je to kategorie náročná nejen na pilotní um, ale i psychiku a v neposlední řadě i na technické vybavení, resp modely. Otázku, s čím lítat si klade každý z nás každý rok. Mohl za moje neúspěchy model ? Chci něco jiného ? Lepšího ? Chci mít více modelů pro různé podmínky ? Pak samozřejmě přichází otázka financí, ne každý totiž může investovat pomalu statisíce do modelů. Chápu, není to jednoduché, a pokud už překonáte všechny vnitřní pro a proti, a rozhodnete se, zůstane Vám jediná otázka a to : Který model si nakonec vybrat ?

No a to je právě to, o čem teď píši. Různí piloti zastávají různé značky, jsou na letadla zvyklí, jiní zase "dědí" letadla od kamarádů, nebo kupují na bazarech atd. Proč si ale nepořídit něco nového ? Něco, co podle prvních testů nevypadá vůbec ale vůbec špatně ... Něco, co se jmenuje Asperatus ? Pojďme si o tomto letadle říci více.

Tak a máme to za sebou, tím myslím poslední RCEV soutěž na Severní Moravě a Slezsku. Shodou náhod to byl i poslední letní den, ikdyž počasí si to rozmyslelo už v pátek a skrze celou Evropu se hnala gigantická tsunami vlna mající za následek ochlazení o deset stupňů, vítr, a neutuchající déšť. V nejednom kraji se potili nejen hasiči, ale i my u předpovědi počasí, zda soutěž vůbec proběhne. Trošku se daly poblémy tušit již od úterý, kdy jsme vyzvedával poháry a operativně řešil s Petrem Koláskou, zda soutěž nepřesunout na neděli, nebo ještě hůře úplně zrušit bez náhrady. Nakonec se ale všechny předpovědi posouvaly tím správným směrem a čím blíže bylo sobotě, tím rychleji se vlna posouvala směrem k sousedům na Slovensku a na Dinu by mohlo být létavo.

Martin Bečvář pro vás zaktualizoval seznam modelů zejména pro kategorii RCEV. 

Pomozte vybudovat tento, pro mnohé modeláře nápomocný, rozcestník modelů ! - Kontaktujte nás s dalšími modely nebo informacemi

Pokud by jste chtěli rozcestník i pro F5J a jiné stroje, přiložte ruku k dílu a věřím, že společně do kážeme :)

Katalog modelů ma vlastní sekci v menu nahoře na Stoupáku.

Přesně týden po posledním MČR v kategorii RCEV na Trnávce - článek zde a zde, jsem měl možnost se zjevit na dalším MČR a tentokráte to padlo na Uničov, kde byla akce roku v kategorii RCEO. Měl jsem co napravovat, neboť před týdnem to nepadlo úplně dle představ a přání. Snad to bude jinak, a podaří se něco změnit. Co se ale změnit nepodařilo tak to od rána vypadalo na počasí. Už od včasných ranních hodil docela foukalo, a když jsem začal nosit letadla do auta, tak začalo pršet. Bohužel čím blíže jsem byl Uničovu, tím více pršelo. Po příjezdu okolo 8:30 nad letištěm mírně poprchávalo a auta byly již po obou stranách příjezdové cesty, mnohdy vylepšeny podomácku vyrobenými přístřešky právě proti tomuto deštíčku. Co jsme tak zkoumali, tak by mělo odpoledne pršet více, a taky mělo pořádně foukat.

Sportovním vrcholem všech pilotů termických větroňů s elektrickým pohonem a rozpětím omezeným na 2,5 m se v roce 2018 stala soutěž na letišti v Trnávce. Soutěž pořádaná v malebném kraji na dohled od Lysé Hory, v kraji, jehož modelářská komunita se řadí k sudičkám, které měly ruku na kolébce při zrodu této národní kategorie. Vše odstartovala výzva trenéra Radka Novotného, které se chopil Kamil Kičmer z Ostravského LMK Ikarus. Kamil při organizaci mistrovství naplno zužitkoval své zkušenosti z civilního zaměstnání a vrhl se do organizace mistrovství ihned na začátku roku 2018. Nebyl v tom však sám. Zatímco úspěšně postupoval při vyjednávání sponzorů a propagaci soutěže, mohl se spolehnout na pomoc s veškerou přípravou od kolegů z klubu, Mirka Prašivky a Martina Vohralíka, a technikou pro rozlosování, vedení i vyhodnocení soutěže od kolegů z LMK Polanka – Radima Barče, Jardy Osoby.

No, jak začít ? Kdybych měl tento víkend shrnout do jednoho souvětí, bylo by to asi takto : Bylo to letově nejkratší, nejzběsilejší, nejdisciplinovanější, nejdeštivější a pro mě nejhorší mistrovstí České Republiky jaké jsem kdy zažil :) To ale nutně neznamená, že to nebylo super.

Znáte to, je léto, neskutečné vedro, všechno je totálně usché a žluté, prostě brutální masakr. Vy skoro rok do předu vymyslíte termín, všechno naprosto parádně připravíte, přihlásí se spoousta soutěžících, vše vypadá skvěle až na jeden malý detail, a tím je počasí. Ano, přesně to, co nemůžeme ovlivnit. Již týden do předu začali hlásit v médiích, že příjde v pátek studená vlna, bude pršet a ochladí se o cca 10 stupňů.

Mohli jste koukat na všechny možné meteoradary, ale předpověď byla neúprosná. Déšť, déšť a znova déšť. Celkem se ze 41 přihlášených odhlásil snad jen jeden člověk pokud se nepletu. Již od pátku se na letiště na Trnávce sjížděli první soutěžící i přes tuto nepěknout předpověď. V sobotu dorazil všichni zbývající již do deštivého rána, a za to bych chtěl nejen za sebe, ale určite i za organizátory poděkovat ! Je fajn, že jste to nevzdali a všichni jste přijeli :)

Na druhou letošní mezinárodní soutěž F5J do Lanškrouna jsem se opravdu těšil – vzájemná kombinace okolností byla totiž unikátní. V noci z pátku na sobotu nás čekalo úplné zatmění měsíce a na celý víkend byla předpověď výborného počasí. Díky zdravotní indispozici Mira Minaříka, jsem k roli ředitele soutěže přidal i organizačně mnohem náročnější úkol – úlohu startéra. I když jsem si (konečně) v Lanškrouně s modelem F5J před soutěží zalétal, nabídku vyplnit jako závodník díru vzniklou ve startovním poli po těch, kteří nedorazili, jsem v rámci klidu odmítl. Ihned po úspěšném víkendu na soutěži jsem cestou pouze „přibrzdil“ doma, naložil rodinu a odjel na dovolenou o dalších 1000 km jižněji. Proto jsem se k reportáži dostal až nyní. Pohledem na Stoupák jsem si však ověřil, že ani z jiných soutěží novinky od začátku srpna nepřibyly, takže krátké připomenutí víkendu 28. – 29. 7. 2018 bude i nyní ke čtení.